Za demenci může i znečištění ovzduší, prokázal rozsáhlý výzkum

Znečištění ovzduší jemnými částicemi může vyvolat demenci tím, že spouští tvorbu toxických shluků bílkovin, které ničí nervové buňky, když se šíří mozkem. Tvrdí to nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science.

Když se do mozku dostanou jemné částečky spojené se znečištěním vzduchu, tak tam škodí. Tento předpoklad se teď podařilo vědcům prokázat – a navíc současně zjistili, co přesně tam toto znečištění působí.

Vlivem miniaturních kousků znečištění se bílkoviny v mozku nesprávně skládají do shluků, které jsou typickým znakem jednoho z nejčastějších druhů demence, takzvané demence s Lewyho tělísky. Jedná se o třetí nejčastější druh této nemoci po Alzheimerově chorobě a vaskulární demenci.

Objev má podle autorů studie dalekosáhlé důsledky. Dá se totiž využít pro prevenci poruch, které postihují miliony lidí po celém světě, zatěžují sociální i zdravotnické sítě a přinášejí zhoršenou kvalitu života i příbuzným nemocných.

Autoři vyzývají, aby státy našly společnou cestu k tomu, aby zlepšily kvalitu ovzduší snížením emisí z průmyslové činnosti a výfukových plynů vozidel, účinnějším bojem proti lesním požárům a omezením spalování dřeva v domácnostech. Právě to jsou totiž hlavní zdroje výše popsaných jemných částic, jež jsou za poškození mozku zodpovědné.

Demence s Lewyho tělísky patří mezi neurodegenerativní nemoci, tedy onemocnění projevující se postupnou degenerací centrálního nervového systému. Předpokládá se, že je zodpovědná asi za deset procent všech případů demencí.

Příčiny nemoci nejsou zcela jasné, onemocnění se projevuje jako určitá kombinace Alzheimerovy choroby a Parkinsonovy nemoci. Onemocnění dostalo název podle Lewyho tělísek, která byla nalezena v mozkových buňkách při pitvách postižených osob. Tato tělíska jsou nahromaděné patologické bílkoviny v neuronech.

Zdroj: Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK

„Na rozdíl od věku nebo genetiky je to něco, co můžeme změnit,“ sdělil jeden z autorů studie Siao-po Mao, neurolog z Univerzity Johnse Hopkinse v USA. „Přímým důsledkem je, že nařízení, která snižují znečištění ovzduší, současně chrání lidské mozky.“

Studie na desítkách milionů lidí

Vědci v tomto výzkumu využili americká data od 56,5 milionu pacientů z amerického systému Medicare. Zaměřili se na ty, kteří byli poprvé hospitalizováni v letech 2000 až 2014 s poškozením bílkovin. Na základě poštovních směrovacích čísel pacientů vědci odhadli jejich dlouhodobou expozici znečištění částicemi typu PM2,5, které jsou tak droboučké, že se při vdechnutí dostávají hluboko do plic a pak i do krve a dalších orgánů, včetně mozku.

  • Polétavý prach (PM z anglického názvu „particulate matter“) je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Částice mají své specifické označení podle velikosti – například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru (tedy PM2,5), které se mohou dostat až do plicních sklípků.

Zjistili, že dlouhodobé vystavení tomuto typu částic zvyšuje riziko demence s Lewyho tělísky, ale má menší vliv na výskyt jiné neurodegenerativní mozkové choroby, která není způsobena toxickými proteiny.

Čtenáře, kteří mají s vědou nějaké zkušenosti, musí v tento moment napadnout, že to přece není důkaz: že to, že někde žijí lidé s nějakými problémy, přece může být způsobeno i jinými vlivy, souvislost nemusí být nutně příčinná. S tím autoři studie samozřejmě také pracovali.

Ověřili laboratorně, jak moc velký vliv mají znečišťující částečky na mozek a Lewyho tělíska, která vznikají právě špatným zavinutím proteinů. Nemohli to z etických důvodů provádět na lidech, ale využili geneticky modifikované myši. A ukázalo se, že znečištění částicemi PM2,5 u nich opravdu vedlo k tvorbě agresivních, odolných a toxických shluků proteinu alfa-synukleinu, které vypadaly velmi podobně jako Lewyho tělíska u lidí. I když se jedná „jen“ o práci na myších, výsledky jsou podle autorů práce dostatečně přesvědčivým důkazem.

„Spojení těchto dvou faktorů podle mě naznačuje, že existuje poměrně silná souvislost mezi znečištěním ovzduší a demencí s Lewyho tělísky. Domníváme se, že se jedná o velmi důležitý faktor způsobující demenci,“ uvedl hlavní autor studie Ted Dawson, který také působí na Univerzitě Johnse Hopkinse.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...