Za objevy v kvantové fyzice dostali vědci Nobelovu cenu

Švédská Královská akademie věd ve Stockholmu oznámila jména letošních nositelů Nobelovy ceny za fyziku. Stali se jimi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za to, jak zásadním způsobem posunuli hranice poznání kvantové fyziky.

Jednou z hlavních otázek fyziky je maximální velikost systému, ve kterém lze pozorovat kvantově mechanické jevy. Letošní laureáti Nobelovy ceny provedli experimenty s elektrickým obvodem, ve kterém prokázali jak kvantově mechanický tunelový jev, tak kvantované energetické hladiny v systému, který je dostatečně velký, aby se vešel do dlaně.

Letošní Nobelova cena za fyziku otevřela nové možnosti pro vývoj kvantových technologií nové generace, včetně kvantové kryptografie, kvantových počítačů a kvantových senzorů.

Podivný svět kvant

Kvantová mechanika se stala oblíbeným tématem nejen vědců, ale i veřejnosti: dějí se v ní totiž věci, které zcela odporují tomu, co lidé znají z běžného světa. Klasickým případem je, že částice v něm se může pohybovat přímo skrze bariéru pomocí procesu zvaného tunelování. Jako by byla duchem, který si z existenci zdi nic nedělá.

Problém je, že jakmile se jedná o velké množství částic, kvantově mechanické jevy se obvykle stávají zanedbatelnými. Experimenty letošních laureátů ale prokázaly, že kvantově mechanické vlastnosti lze zhmotnit v makroskopickém měřítku. A tím do značné míry umožnili, aby se začaly tyto jevy využívat i ve světě lidí.

A využívají se: Jedním z příkladů zavedené kvantové technologie jsou tranzistory v počítačových mikročipech. Letošní Nobelova cena za fyziku poskytla příležitosti pro vývoj nové generace kvantové technologie, včetně kvantové kryptografie, kvantových počítačů a kvantových senzorů. „Je úžasné, že můžeme oslavovat způsob, jakým stoletá kvantová mechanika neustále přináší nová překvapení. Je také nesmírně užitečná, protože kvantová mechanika je základem veškeré digitální technologie,“ komentoval výsledky předseda Nobelovy komise pro fyziku Olle Eriksson.

Velmi malé Schrödingerovo koťátko

Experiment, který tato trojice provedla, má zásadní důsledky pro pochopení kvantové mechaniky. Jiné typy kvantově mechanických jevů, které se projevují v makroskopickém měřítku, se skládají z mnoha drobných jednotlivých částic a jejich samostatných kvantových vlastností. Mikroskopické složky se kombinují a způsobují makroskopické jevy, jako jsou lasery, supravodiče a supravodivé kapaliny. Tento experiment ale místo toho vytvořil makroskopický efekt – tedy měřitelné napětí – ze stavu, který je sám o sobě makroskopický, ve formě společné vlnové funkce pro obrovské množství částic.

Zní to složitě a složité to opravdu je. Teoretici jako Anthony Leggett ale srovnal tento systém se slavným myšlenkovým experimentem Erwina Schrödingera s kočkou v krabici, kde by kočka byla živá i mrtvá, dokud by se někdo nepodíval dovnitř. Záměrem jeho myšlenkového experimentu bylo ukázat absurditu této situace, protože speciální vlastnosti kvantové mechaniky v reálném světě prostě nefungují – kvantové vlastnosti celé kočky prostě nejde ukázat v laboratorním experimentu.

Leggett tvrdí, že právě série experimentů provedených Johnem Clarkem, Michelem Devoretem a Johnem Martinisem ukázala, že existují jevy, které zahrnují obrovské množství částic, jež se společně chovají přesně tak, jak předpovídá kvantová mechanika. Makroskopický systém, který laureáti popsali, je sice pořád o mnoho řádů menší než to nejmenší kotě – ale protože experiment měří kvantově mechanické vlastnosti, které se vztahují na systém jako celek, je pro tohoto kvantového fyzika poměrně podobný Schrödingerově imaginární kočce.

Nobelovský týden

Loni akademie Nobelovu cenu za fyziku udělila Američanovi Johnu Hopfieldovi a britsko-kanadskému vědci Geoffreymu Hintonovi za objevy a vynálezy, které přispěly k rozvoji umělé inteligence (AI), konkrétně v oblasti strojového učení s využitím umělé neuronové sítě.

V pondělí švédský Karolínský institut oznámil, že letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získali Američané Mary E. Brunkowová a Fred Ramsdell a Japonec Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie týkající se periferní tolerance.

Týden vyhlašování Nobelových cen bude ve středu pokračovat oznámením laureáta nebo laureátů ceny za chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Vyhlašování skončí příští pondělí oznámením Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovy ceny, k nimž se pojí i finanční odměna 11 milionů švédských korun (24,2 milionu českých korun), budou letošním laureátům oficiálně předány 10. prosince, na výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...