Za řadou nádorů stojí geny. Vědci to poprvé popsali i na české populaci

Národní ústav pro výzkum rakoviny vytvořil první databázi genetických variant v české populaci. Tento projekt pomáhá zpřesnit přehled o dědičných rizicích – včetně nádorových onemocnění.

Rakovina patří mezi nejčastější a současně nejobávanější civilizační onemocnění současnosti. Složitá je v tom, že na rozdíl od třeba virových nebo bakteriálních chorob nemá jednu společnou příčinu: její vznik je výsledkem složité souhry různých faktorů. Většina nádorů vzniká na základě mutací DNA získaných během života nebo náhodných genetických změn během vývoje ještě před narozením.

Tyto genetické vlivy se dědí z generace na generaci a stojí přibližně za pěti až deseti procenty všech nádorových onemocnění. Projekt CzechGenome sice není ještě dokončený, ale už potvrzuje, že dědičná zátěž české populace onkologickými onemocněními z těchto odhadů nevybočuje.

„Víme, že část onkologických onemocnění vzniká v důsledku genetických změn, které si s sebou přinášíme od narození, u dospělých se možná procento dědičně geneticky podmíněných nádorů o něco zvýšilo. V případě hematologických a dětských malignit zjišťujeme, že i zde hraje dědičnost určitou roli, ale ne tolik co u solidních (pevných) tumorů,“ vysvětluje ředitel brněnského Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda, který je součástí konsorcia Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Pro vysvětlení: jako hematologické malignity se označují nádory krve, dětské malignity jsou nádory postihující mladé. „Z pohledu léčby nám genomika významně pomáhá léčbu i prevenci zacílit a tím zvýšit její účinnost,“ doplňuje vědec.

Tento výzkum vznikl kvůli tomu, že genom české – a obecně slovanské – populace zatím moc není zastoupený ve velkých mezinárodních databázích. To komplikuje vysvětlení některých genetických variant, a tím i posouzení skutečného rizika nádorových onemocnění u českých pacientů. A právě CzechGenome vedený Mariánem Hajdúchem se to pokouší změnit.

České geny si může prohlédnout každý

Vědci provedli celogenomovou analýzu více než tří tisíc genomů zdravých českých dobrovolníků, dokončeno je asi dva tisíce. Výsledek je volně dostupný na webu czechgenome.cz. A u 997 vzorků je už provedena i analýza takzvaných sekundárních (náhodných) nálezů v genech doporučených americkými vědci ke sledování jakožto potenciálně nebezpečných.

Tato průběžná analýza těchto prvních 997 genomů ukazuje, že u jednotek procent jinak zdravých osob se dají najít jasně patogenní nebo pravděpodobně patogenní varianty, které jsou spojené se zvýšeným rizikem vybraných nádorových, kardiovaskulárních, metabolických a dalších onemocnění a mohou být proto klinicky řešitelné cílenou prevencí.

Vědci popsali, které konkrétní geny jsou s těmito možnými problémy spojené. BRCA1 a BRCA2 jsou zodpovědné za opravy poškozené DNA a udržování stability genetické informace v buňkách, čímž potlačují růst nádorů. Mutace genů BRCA1/2 tedy zvyšují riziko nádorových onemocnění, zejména vaječníků a prsu. LDLR zase slouží jako „lapač“ na povrchu buněk, mutace genu LDRL zvyšují riziko zejména kardiovaskulárních onemocnění.

Rodinná genetická zátěž

„Co se týká rodinné zátěže, víme, že nějakou predispozici k rozvoji nádorového onemocnění dnes umíme najít přibližně až u patnácti procent našich dětských pacientů, a toto procento bude i nadále stoupat. Genetickým poradenstvím by proto měly projít také jejich rodiny – rodiče, sourozenci – a identifikovaní nositelé rizikových genetických změn by měli být adekvátně sledováni,“ dodal vědecký ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny a přednosta Kliniky dětské onkologie Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN Brno Jaroslav Štěrba.

Sledování ale vyžadují i dětští pacienti, a to i poté, co dospějí. „Dnes dosahuje v České republice dlouhodobých remisí, tedy vymizení známek přítomnosti onemocnění, více než 85 procent léčených dětských onkologických pacientů. Systematicky sledováni by měli být především pacienti s největším rizikem, tedy téměř třetina z nich, což znamená, že každý rok přibude téměř 150 takových dětí a mladých dospělých,“ podotýká Štěrba.

Největší slabinou je podle něj absence vyhrazených struktur zdravotního systému, které by se o tyto potenciálně rizikové osoby staraly. „A také neochota stávajících kapacit přebírat do péče komplikované, problematické pacienty, jejichž péče bude vyžadovat více času, než kolik je na ně vyčleněno peněz podle stávajícího bodového hodnocení výkonu,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...