Za růstem emisí oxidu uhličitého stojí procento nejbohatších, ukázal výzkum Oxfamu

Mezi roky 1990 a 2015 bylo jedno procento nejbohatších lidí na Zemi zodpovědné za dvojnásobek emisí oxidu uhličitého než celá chudší polovina lidstva. Popsal to výzkum neziskové organizace Oxfam a Stockholmského environmentálního institutu.

Během zkoumaného čtvrtstoletí stouply celosvětově emise skleníkového plynu CO2 asi o 60 procent, ale podle studie stoupaly emise jednoho procenta nejbohatších třikrát rychleji než u nejchudších. Podle autorů této zprávy je nadměrná spotřeba a závislost bohatých na dopravě s vysokou uhlíkovou stopou nadměrnou zátěží pro celosvětový „uhlíkový rozpočet“.

Podle Tima Gora z Oxfam International to znamená, že masivní spalování fosilních paliv, které způsobuje stále více klimatických problémů, nevede ke zlepšení kvality života miliard chudších lidí na planetě.

„Globální uhlíkový rozpočet se zvyšuje, aby pokryl spotřebu bohatých, místo aby to pomáhalo celému lidstvu,“ uvedl Gore pro britský deník Guardian. „Do atmosféry se ale může dostat jen omezené množství uhlíku, pokud se chceme vyhnout těm nejhorším dopadům klimatické krize,“ doplnil. „Musíme se snažit, aby byl využíván co nejlépe.“

Nejbohatších asi 10 procent světové populace (tedy asi 630 milionů lidí) bylo ve zkoumané době zodpovědných za 52 procent globálních emisí. Do této skupiny lidí patří ti s ročními příjmy nad 805 tisíc korun, jedno procento nejbohatších vydělává nad 2,3 milionu korun ročně.

Jaký dopad má uhlík v atmosféře

Emise oxidu uhličitého vzniklé ze spalování fosilních paliv se shromažďují v atmosféře a přispívají výrazně ke vzniku takzvaného skleníkového efektu –⁠ tedy ke globálnímu zvyšování teplot na Zemi. Ty způsobují řadu dalších problémů, které mimo jiné zhoršují schopnost lidstva přežívat na ní –⁠ od častějších a silnějších hurikánů, nepravidelných srážek, zvyšování hladin oceánů, delších epizod sucha a vln veder až po šíření invazivních druhů včetně těch, které přenášejí nakažlivé nemoci.

Zpráva Oxfamu uvádí, že pokud by se emise způsobené deseti procenty nejbohatších lidí během dalších deseti let nesnižovaly, jen ony samy o sobě by byly schopné zvýšit průměrné teploty nad hranici 1,5 stupně, která by podle klimatologů už znamenala značné problémy pro celé lidstvo. A to dokonce i v případě, že by zbytek lidstva srazil veškeré své emise na nulu.

„Nejlepší, morálně obhajitelný přístup je ten, že celé lidstvo bude vést přiměřený život, ale uhlíkový rozpočet spotřebovávají bohatí k tomu, aby se stali ještě bohatšími,“ dodal Gore.
Jedním z hlavních důvodů této nerovnováhy je doprava –⁠ lidé z bohatších regionů i vrstev totiž častěji využívají ty způsoby přepravy, které produkují více emisí: větší a těžší automobily nebo letadla.

Co s tím?

Podle Oxfamu je řešením vyšší zdanění služeb, které jsou spojené s vysokými emisemi oxidu uhličitého: více by měli platit například lidé, kteří často používají leteckou dopravu. To by jednak mohlo vést ke snížení jejího používání, ale takto získané finance by mohly pomoci chránit zranitelné –⁠ například v oblastech, které jsou klimatickými změnami nejvíc zasažené.

„Nemluvíme teď o lidech, kteří jednou za rok letí na rodinnou dovolenou, ale o těch, kteří několikrát měsíčně létají na dlouhé vzdálenosti; ve skutečnosti jde o dost malou skupinu,“ vysvětluje Gore.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 27 mminutami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 30 mminutami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 22 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
včera v 14:40

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
včera v 14:30

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
včera v 12:17

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.