Za úplňku přibývá sebevražd, rizikem je i pozdní odpoledne a září. Vědci doporučují větší dohled nad zranitelnými

Lidé po staletí tušili, že úplněk na obloze vyvolává u lidí záhadné změny. Teď psychiatři z Indiana University School of Medicine potvrdili, že během úplňku se s lidskou psychikou nejspíš opravdu něco zvláštního děje, protože v této době přibývá úmrtí v důsledku sebevražd.

„Chtěli jsme prověřit, jestli je něco na povídačce, že v období kolem úplňku dochází ke zvýšenému počtu sebevražd. A zjistit tak, jestli by v tomto období měli být pacienti s vyšším rizikem více sledováni,“ poznamenal Alexander Niculescu, který výzkum vedl.

Niculescu a jeho tým zkoumali údaje o sebevraždách z okresu Marion v americké Indianě v letech 2012 až 2016. Zjistili, že počet úmrtí v důsledku sebevraždy výrazně vzrostl v týdnu úplňku, přičemž u lidí starších 55 let byl nárůst výraznější.

Podívali se také na denní dobu a měsíce, kdy k sebevraždám docházelo, a zjistili, že krizový čas je mezi patnáctou a šestnáctou hodinou. Měsícem, kdy docházelo k nejvíce sebevraždám, bylo září, popsali autoři v odborném žurnálu Discover Mental Health.

„Z klinického hlediska a z hlediska veřejného zdraví jsme v této studii našli několik důležitých poznatků,“ řekl Niculescu. „Vysoce rizikoví pacienti by se možná měli pečlivěji sledovat právě v týdnu kolem úplňku, během pozdních odpoledních hodin a možná i v měsíci září.“

Vliv světla

Niculescu a jeho tým už dříve vyvinuli testy krevních biomarkerů pro jiné duševní poruchy (úzkost, deprese a posttraumatická stresová porucha) a pro bolest. Na základě krevních vzorků, které byly dříve odebrány některým lidem, mohl tým zjistit, které biomarkery byly přítomny.

„Testovali jsme seznam hlavních krevních biomarkerů sebevražednosti, které jsme identifikovali v předchozích studiích,“ vysvětluje Niculescu. „Zdá se, že biomarkery pro sebevražednost, které předpovídají úmrtí v důsledku sebevraždy, jsou geny, které regulují vnitřní hodiny těla, tedy takzvané cirkadiánní rytmy. Pomocí biomarkerů jsme také zjistili, že v těchto obdobích mohou být více ohroženi lidé s poruchami způsobenými užíváním alkoholu nebo depresemi.“

Podle Niculesca je pravděpodobné, že právě cirkadiánní rytmy jsou zásadní i jako příčina vyššího počtu sebevražd během úplňku. Pro cirkadiánní rytmus těla totiž hraje okolní světlo významnou roli a nadměrně silné měsíční světlo by mohlo ovlivňovat lidi v době, kdy by mělo být temněji.

„Vliv okolního světla a tělesných hodin při sebevraždě je třeba podrobněji studovat spolu s tím, jak lidé spí a jak jsou vystaveni světlu,“ vysvětluje Niculescu. „Změny světla mohou ve spojení s dalšími rizikovými faktory ovlivnit zranitelné osoby.“

Každý večer úplněk v ruce

Niculescu také poznamenal, že vyšší množství sebevražd od patnácti do šestnácti hodin může souviset se stresory v průběhu dne a také s tím, že v této době začíná docházet k poklesu světla, což způsobuje nižší expresi genů cirkadiánních hodin a kortizolu. A v září zase spousta lidí vstřebává konec letních prázdnin, což by mohlo způsobovat stres, navíc v tomto ročním období ubývá denního světla.

„Naše práce ukazuje, že úplněk, podzimní období a pozdní odpoledne jsou časovými okny zvýšeného rizika sebevražd – zejména u osob, které trpí depresí nebo poruchami způsobenými užíváním alkoholu,“ dodává Niculescu.

Vědec doufá, že v budoucnu bude zkoumat, jestli v současné době nemá větší vliv to, že jsou lidé (zejména mladí) vystaveni v noci obrazovkám. „Někteří lidé mají každý večer v ruce úplněk,“ doplňuje Niculescu. „Je to oblast, kterou rozhodně musíme dále studovat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 8 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 15 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...