Začíná nobelovský týden. Jeho organizace i možní vítězové jsou ovlivněni pandemií

Vyhlašování Nobelových cen, které začne v pondělí, letos opět ovlivní pandemie covidu-19. Laureáti si je nepřevezmou ve Stockholmu, ale ve svých zemích, a stejně jako loni se spekuluje, že by se téma covidu-19 mohlo odrazit i na výběru laureátů. Mezi favority Nobelovy ceny za mír je letos opět Světová zdravotnická organizace (WHO) a za lékařství by cenu mohli dostat vědci, kteří výrazně přispěli k výzkumu takzvaných mRNA vakcín, a tím i k superrychlému vývoji vakcín proti covidu-19.

O tom, že ceny se budou rozdělovat pod vlivem covidové pandemie, se spekulovalo už vloni. Mezi favority na cenu za mír byla WHO, ocenění nakonec ale dostal Světový potravinový program (WFP) za boj proti hladu a úsilí o lepší podmínky lidí v místech ozbrojených konfliktů.

Jako první bude hned v pondělí vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, v úterý bude známá cena za fyziku, ve středu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek bude ohlášen držitel či držitelka Nobelovy ceny za mír. Jako poslední jsou každoročně vyhlašovány ceny za ekonomii, jejichž laureáti budou známi v pondělí 11. října.

Co říkají předpovědi

O držiteli Nobelovy ceny za lékařství už vícekrát předem napovědělo udělení americké Laskerovy ceny, kterou letos dostali Katalin Karikóová, maďarská biochemička z firmy BioNTech, a americký imunolog Drew Weissman, oba specialisté na mRNA vakcíny. Pokud výběr neovlivní pandemie, je mezi favority například afroamerická vědkyně Marilyn Gastonová, která by ji mohla dostat za přínos ve výzkumu srpkovité chudokrevnosti. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnou tvaru červených krvinek, které významně zkracuje délku života a postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech. Loni prestižní ocenění za lékařství dostali tři vědci za objev viru způsobujícího hepatitidu C.

Mezi žhavými kandidáty na Nobelovu cenu za mír jsou letos zmiňováni kromě WHO zejména běloruská disidentka Svjatlana Cichanouská či uvězněný ruský opoziční předák Alexej Navalnyj. Stejně jako loni a předloni se opět hovoří o tom, že by toto ocenění mohla získat švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová, nevládní organizace Reportéři bez hranic či Výbor na ochranu novinářů (CPJ). Někteří znovu tipují hnutí Black Lives Matter (Na černošských životech záleží).

Široce sledovaná bývá každoročně i Nobelova za literaturu, jejíž laureát je často překvapením. Stejně tomu bylo loni, kdy ji získala americká básnířka Louise Glücková. Letos jsou podle sázkařů opět mezi favority japonský romanopisec Haruki Murakami, keňský autor Ngugi wa Thiong'o či kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. V posledních letech se mezi tipy na tuto cenu mnohá jména opakují. Už několik let je mezi nimi i česko-francouzský romanopisec Milan Kundera či Američan Stephen King. Z českých spisovatelů dostal Nobelovu cenu za literaturu jen Jaroslav Seifert v roce 1984.

Kvůli pandemii covidu-19 si Nobelovy ceny ve vědeckých oborech a za literaturu laureáti opět nepřevezmou osobně ve Stockholmu, ale ve svých zemích. U Nobelovy ceny za mír, která se rovněž 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce a zakladatele cen Alfreda Nobela (1833–1896), obvykle předává v norském Oslu, zůstává zatím otevřená možnost slavnostního osobního převzetí ocenění. Rozhodnutí má padnout v polovině října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 21 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...