Záhadná Devátá planeta by mohla být pěticentimetrová černá díra, naznačuje studie

Záhadná Devátá planeta, která se podle některých hypotéz ukrývá někde na okraji sluneční soustavy, by mohla být něčím ještě zajímavějším. Dva mladí teoretičtí fyzici v novém výzkumu naznačují, že by se mohlo jednat o prastarou černou díru.

Vědci představili teorii, že se jedná o takzvanou primordiální černou díru. Tato tělesa jsou vysoce spekulativní objekty, které se zatím nepodařilo v kosmu nikdy pozorovat. Měly vzniknout krátce po samotném velkém třesku, tedy těsně po vzniku vesmíru; tehdejší podmínky mohly nahrávat tomu, aby tato drobná, ale současně velmi hmotná tělesa vznikala spontánně a přitom ve značně velkém množství.

Vědci Jakub Scholtz a James Unwin soudí, že ty nejméně hmotné primordiální černé díry se už odpařily, ale ty hmotnější by mohly přežít až do současnosti. Hypotetická planeta Devět, která by mohla ležet asi 300–1000 astronomických jednotek od Slunce, by mohla být právě takovým objektem.

  • Astronomická jednotka (au) je jednotka vzdálenosti, používaná v astronomii, původně definovaná jako střední vzdálenost Země od Slunce. Vzájemné vzdálenosti planet či jiných objektů Sluneční soustavy vyjádřené v au poskytují relativně názorné měřítko vzdáleností těchto objektů od sebe.

Gravitační záhada

Badatelé přitom vycházejí z analýzy dvou doposud nevysvětlených gravitačních anomálií – zjednodušeně některá tělesa na okraji sluneční soustavy se podle řady astronomů chovají, jako by na ně působila gravitace dalšího objektu. Nejčastěji se to vysvětluje právě přítomností vzdálené nepopsané planety, což je hypotéza, která nevadí ani oběma mladým astrofyzikům.

Ale současně uvádí konkurenční hypotézu: primordiální černou díru, která by měla mít sice rozměry pouhých pěti centimetrů, ale jejíž hmotnost překračuje pětinásobek hmotnosti Země. Díky tomu by byla prakticky neviditelná, s teplotou takřka stejnou jako okolní vesmír.

Autoři se pokusili také popsat způsob, jak po takovém temném tělese pátrat; navrhují hledat pohyblivé zdroje vysokoenergetických částic, které by jejich hypotézu mohly potvrdit.
Tento výzkum vyšel na webu arXiv, kde se objevují vědecké práce, které ještě neprošly recenzním řízením.

Je tedy možné, že tato hypotéza bude zavržena – přesto je pro vědu zajímavá tím, že přináší jiný, nečekaný pohled na starý, desítky let řešený problém.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 9 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 16 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...