Země je planeta života, Venuše mrtvý svět. Proč se vydaly odlišnou cestou, má napovědět mise s českým podílem

Na přípravě evropské sondy EnVision se budou podílet i čeští vědci. Přístroj má pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru Venuše. Čeští vědci budou testovat a sestavovat elektronické „srdce“ přístroje – kompletní řídicí elektroniku pro trojici spektrometrů. Informovala o tom Akademie věd (AV) ČR. Sonda má podle plánů Evropské kosmické agentury (ESA) k nejbližší planetě Země odstartovat v roce 2031.

Sonda EnVision ponese na své palubě několik zařízení určených k detailnímu průzkumu Venuše. Dvoupolarizační radar, který dodá americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), umožní snímat a mapovat povrch Venuše. Dvojice penetračních radarů pomůže prozkoumat, co se skrývá pod povrchem Venuše do hloubky jednoho kilometru.

Do přípravy sondy se zapojí pracovníci Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické služby. Jejich cílem bude otestovat a vyrobit pro sadu spektrometrů centrální procesor, jednotku řízení mechanických částí a systém pro zpracování dat. „V popředí zájmu českých vědců jsou také procesy v atmosféře Venuše, výzkum vulkanické činnosti a morfologie povrchu,“ uvedla Akademie věd.

Hledání mrtvých oceánů

Součástí výbavy EnVision bude také trojice pokročilých spektrometrů. Jeden z nich prozkoumá mineralogické složení téměř celého povrchu Venuše, další pomůže zjistit výskyt sloučenin síry v atmosféře. Třetí bude měřit koncentrace stopových molekul ve spodních částech atmosféry včetně izotopů vodíku ve vodní páře, které mohou odhalit, jestli zde v minulosti nebyly oceány. Spektrometry mají oddělené optické systémy, sdílí ale centrální jednotku řízení mechanických a elektronických systémů a zpracování dat. Právě toto zařízení se bude vyvíjet a sestavovat v České republice.

Češi se tak na Venuši pomyslně vrátí. V Československu vznikla v osmdesátých letech minulého století stabilizovaná přístrojová plošina pro sovětské sondy Vega, které takzvanou pekelnou planetu zkoumaly pomocí balonových letů, připomněl Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vede současný tým českých vědců.

Rozdílné cesty planet

EnVision má odpovědět na otázku, jak a proč se Venuše a Země přes zhruba stejnou velikost a složení vyvíjely tak odlišně. Hustá oblaka obsahující i kyselinu sírovou zabraňují přímému pozorování povrchu Venuše. Atmosféru této planety tvoří převážně oxid uhličitý, který vyvolává extrémní skleníkový efekt. Průměrná teplota na povrchu dosahuje 464 stupňů Celsia.

„Planeta je zmapována pouze pomocí radarových snímků a přistání se povedlo jen několika sondám, jejichž životnost byla s ohledem na neschopnost dlouhodobého chlazení elektronických systémů značně omezená. Přitom znalost, jak povrch v detailu vypadá a co se na něm odehrává, může pomoci odhalit, kdy a jak se Venuše stala ‚pekelným světem‘,“ uvedla Akademie věd.

„Na základě dat ze sondy EnVision by se mohlo podařit rozklíčovat, jaký scénář ve vývoji planety vedl k tomu, že zde skleníkový jev přetrvává,“ dodal Ferus. Vědcům to má pomoci odpovědět i na otázku, zda by mohl čekat podobný osud i Zemi, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...