Zemská stratosféra se smršťuje. Může za to změna klimatu, ukázal výzkum vedený českými vědci

Kvůli nárůstu koncentrací skleníkových plynů dochází ke smršťování stratosféry naší planety a tento trend bude i nadále pokračovat. Takový je závěr tento týden vydané studie, která vznikla v rámci spolupráce osmi výzkumných center v pěti zemích a kterou vedl tým z Univerzity Karlovy.

Přibližně od počátku 21. století se ví, že se spodní část zemské atmosféry (tedy troposféra) rozpíná v důsledku klimatické změny. Zároveň se objevily hypotézy, že stratosféra, tedy atmosférická vrstva přibližně mezi 20 a 60 kilometry, by se měla smršťovat, částečně kvůli ztenčení ozonové vrstvy.

Teď rozsáhlý výzkum vedený českými vědci z Katedry fyziky atmosféry Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy jako první ukázal, že rozsah stratosféry se opravdu zmenšil –⁠ a to poměrně výrazně. Jedná se o zmenšení o víc než 100 metrů za dekádu od roku 1980, přičemž hlavní příčinou je nárůst koncentrací skleníkových plynů.

Schéma změny atmosféry
Zdroj: Katedra fyziky atmosféry MFF UK

Autoři práce uvádí, že pokud se emise skleníkových plynů budou vyvíjet podle středního scénáře, rozsah stratosféry se do roku 2080 zmenší o 1,3 kilometru a stratosféra tedy ztratí 4 procenta svého rozsahu oproti roku 1980.

„Lze rovněž předpokládat, že smršťování stratosféry se objevilo již před rokem 1980 a celkové zmenšení v důsledku emisí skleníkových plynů je tedy ještě větší. Nicméně pro dřívější období neexistují pro tyto oblasti atmosféry dostatečná data, která by to mohla potvrdit,“ uvádí vědci.

Dopady na lidstvo

Zmenšování rozsahu stratosféry má podle studie potenciál být novým indikátorem klimatické změny. Tyto změny budou mít dopad v řadě směrů. Vědci podotýkají, že změny v hustotě vyšších vrstev atmosféry ovlivní orbitální dráhy satelitů, ale mohou mít také dodnes ne zcela prozkoumaný dopad na přesnost globálních navigačních systémů (jako GPS a Galileo) a přenos rádiových vln skrze atmosféru.

Závěry studie, která vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters, poukazují na nutnost provádět rozsáhlejší a více komplexní pozorování vyšších vrstev naší atmosféry, aby bylo možné dobře posoudit další změny v její struktuře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 11 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 18 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...