Změna klimatu může zesilovat zemětřesení, ukázal výzkum z Alp

Když tají ledovce, voda z nich protéká pod hory. Tam může narušovat stabilitu podloží a způsobovat tak zemětřesení. Vědci teď pro tuto hypotézu přinesli celou řadu důkazů.

Člověkem způsobená změna klimatu, která v současnosti probíhá, zhoršuje celou řadu přírodních rizik. Nejčastěji jsou to sucha, vedra, ale také silnější bouřky, včetně tornád a hurikánů. Nové poznatky navíc ukazují i na dopady méně očekávané – konkrétně na větší množství zemětřesení v Alpách.

Jak je možné, že by teplejší vzduch mohl vést k zemětřesení? Podle nové studie není princip nijak složitý: globální oteplování urychluje tání ledovců na vrcholcích hor a tající voda, která proniká do podzemí, zvyšuje riziko ničivých zemětřesení.

Vědci našli důkazy pod Montblanským masivem. Jeho součástí je čtyřtisícovka Grandes Jorasses pokrytá ledovcem. Když analyzovali seismologická data z této oblasti, zjistili zajímavou korelaci: zemětřesení pod masivem byla častější, když byly vlny veder.

Nicméně, jak zní jedno z hlavních pravidel vědy: korelace není kauzalita. Tato shoda by tedy mohla být jen náhodná, případně způsobená něčím jiným. Vědci se tedy snažili přijít na to, jestli mezi oběma jevy nějaká příčinná souvislost existuje. Na zemi ji nenašli, tak se podívali hlouběji.

Důkazy pod horou

V Tolkienově Hobitovi leží pod Horou dračí poklad, pod Montblanským masivem našli poklad vědecký; spoustu kvalitních důkazů o tom, že oba jevy skutečně jsou propojené. Přesné seismické záznamy totiž ukázaly, že vlna veder v roce 2015 odstartovala pod horou vlnu malých zemětřesení. Tyto otřesy sice nebyly ničivé, nicméně věda ví, že s četností malých zemětřesení roste i pravděpodobnost vzniku těch velkých. „Dramaticky to zvyšuje nebezpečí,“ uvedl pro odborný časopis Science seismolog Toni Kraft z ETH Zürich, který je spoluautorem studie.

Klíčovou roli hraje při vzniku zemětřesení už zmíněná voda. Když proniká do pórových prostor hornin, může její zvýšený tlak působit proti silám, které udržují zlomy sevřené, což pak může vést k narušení těchto vazeb a k tomu, že se kusy uvolní.

Případů, kdy se to podařilo prokázat, je celá řada; například ve východním Tchaj-wanu se roku 2003 roztrhla při zemětřesení o síle 6,8 stupně země právě i kvůli intenzivním sezonním srážkám. Stejný mechanismus působí i v případě zemětřesení, která vznikají vinou člověka, hlavně při těžbě zemního plynu pomocí metody frakování, když se vhání voda pod tlakem hluboko pod zem.

A když tají rychle ledovce (což se nyní děje), může se voda ve velkém objemu uvolňovat do země. Tento proces nebyl dosud přesvědčivě spojen se zemětřeseními, ale nová práce tomu podle autorů silně nasvědčuje. „Poskytuje více důkazů o tom, že geosféra reaguje na klimatické změny,“ uvedli její autoři.

„Jednoznačný trend“

Kromě těchto důkazů mají vědci i další argument: podle nich je už trend zemětřesení v tomto regionu velmi jednoznačný: přibývá jich vždy ke konci léta. Tedy v době, kdy voda z tajících ledovců stačí stéct do údolí a pak pronikne do hornin. Ke konci zimy pak zase zemětřesení začíná ubývat.

Třetím argumentem je pak detailní analýza dat z jednoho kvalitního seismometru, který byl v Montblanském masivu nainstalovaný před devatenácti lety. Tento citlivý přístroj zaznamenal přes dvanáct tisíc různě silných otřesů země, takže vědci měli spoustu dat. Z nich vyplynulo, že zemětřesení na této stanici výrazně přibylo po vlně veder v létě roku 2015, kdy odtálo obrovské množství ledu. Silnější vlny veder podle této analýzy zřejmě vedly k větším skokům v síle otřesů.

Právě rok 2015 byl v Evropě extrémně horký, vlny veder přinesl i do České republiky:

Poučení z historie

O síle vody v Alpách vědí vědci už od šedesátých let dvacátého století. Když se tehdy kopal tunel pod Mont Blancem, ukázalo se, že ho až příliš často zaplavuje voda – která do něj protékala právě ze skal. Její analýza již tehdy ukázala, že je poměrně čerstvá a že se tedy v masivu neukládá, ale jen jím z ledovce protéká.

Geologové právě při této důležité stavbě jedenáctikilometrového tunelu poprvé popsali některé zlomy vzniklé srážkou tektonických desek, které vytvořily Alpy, jež slouží jako „trubky“, jimiž voda z hor stéká do podzemí pod nimi.

Kombinace všech těchto důkazů přináší podle autorů práce velmi plastický obrázek toho, jaký je vliv vody v tomto regionu a také, jak se projevuje klimatická změna. Vědci chtějí ve výzkumu pokračovat v dalších oblastech Alp, kde by chtěli odhalit další vzorce tohoto jevu. Uznávají totiž, že vlivů je rozhodně více; jedním z nich mohou být třeba i důsledky z narušení hory způsobené ražbou výše popsaného tunelu.

Autoři pro Science zdůraznili, že jejich práce nechce vyvolávat žádné představy apokalyptických scénářů. Tato zemětřesení nejsou například tak silná, že by mohla ohrozit tunel nebo další infrastrukturu. Mohlo by se to ale podle nich stát v jiných horách, které by mohly být na podobné změny citlivější, například v Himalájích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...