Změna pohlaví u ptáků je dle nové studie nečekaně častá

Téma změny pohlaví se v lidském světě stalo jedním z kulturních sporů. Tento článek se lidské sexuality nijak netýká. Nový výzkum zjistil, že fenomén se objevuje nejen u člověka, ale také u zvířat – konkrétně ptáků. Samozřejmě u nich tato změna není způsobená chirurgicko-farmaceutickým zákrokem, ale přirozenými procesy.

Vědci ve studii prozkoumali asi pět stovek ptáků, kteří patřili k pěti druhům. Zjistili, že až šest procent z nich má rozpor mezi genetickými a tělesnými znaky pohlaví. Tedy navenek vypadali jako zástupci jednoho pohlaví, ale nesli si genové sady odpovídající pohlaví opačnému.

Typickým příkladem pro ně byl samec australského ledňáka, který měl kloaku rozšířenou způsobem, který mohl znamenat jediné: nedávno snesl vejce.

„To naznačuje, že určení pohlaví u divokých ptáků je mnohem proměnlivější, než jsme si mysleli, a může přetrvávat až do dospělosti,“ komentovala výsledky spoluautorka studie Dominique Potvinová z University of the Sunshine Coast v Queenslandu v Austrálii.

Přírodní změna pohlaví

Pohlaví mění v přírodě celá řada druhů, není na tom nic zvláštního a ví se o tom celé desítky let. Typické a známé je to hlavně u obojživelníků: jde ostatně třeba o zápletku knihy Jurský park, která vyšla před 35 lety a stala se předlohou pro světoznámý film. Vědci v ní doplní chybějící DNA naklonovaných dinosaurů geny od žab, což umožní pravěkým ještěrům změnit pohlaví, a narušit tak plány svých stvořitelů.

Stejně časté je to u ryb, známé je to u klaunů, což je druh, k němuž patřil slavný filmový Nemo. Všechny tyto rybky se rodí jako samci a v jisté části svého života se mění na samice. Když dominantní samice v hejnu zemře, změní se dominantní samec na samici a nahradí ji v této roli.

Pokud by se slavný film měl řídit podle reality, tak by se Nemův táta Marlin změnil po smrti své partnerky na samici a pak se s Nemem spářil. „Pak by ale tato pohádka určitě nebyla tak oblíbená,“ uvedla pro BBC bioložka Lucy Cooková.

Příběh pěti druhů

Ale zpět k ptákům. U těch je totiž změna pohlaví mnohem výjimečnějším fenoménem než u evolučně starších druhů. Roli u nich nehrají jen samotné chromozomy, ale geny na nich a pak také samotné buňky: u některých druhů zvířat totiž mají různé buňky odlišnou sexuální identitu.

Protože výzkum probíhal v Austrálii, vybrali si vědci pět tamních ikonických druhů: flétňáka australského, výše uvedeného ledňáka obrovského, holuba chocholatého a dva druhy papoušků – loriho chocholatého a žlutoskvrnného.

Všechny kusy našli ve střediscích, která mají pomáhat zraněným divokým zvířatům a kde ptáci uhynuli. Vědci tak mohli jejich těla pitvat, aniž by nějakému zvířeti ublížili. Zajímalo je, zda se jejich reprodukční orgány shodovaly, nebo neshodovaly s jejich genetickým pohlavím.

Objevili rovnou tři skupiny ptáků, kde se pohlaví neshodovala: geneticky samci s kompletními samičími tělesnými znaky, geneticky samice s kompletními samčími pohlavními znaky a ptáci vykazující kombinaci charakteristik varlat a vaječníků. Jednoznačně nejrozšířenější byla skupina genetických samic se samčími reprodukčními orgány.

Vědci upozornili na to, že pokud se v ptačí populaci takové případy objeví, může to mít zřejmě dopady na reprodukční schopnosti celé jejich lokální populace. Celá řada ptačích druhů je v současné době ohrožená a stačí jedna nevyvedená hnízdní sezóna a v ohrožení se může ocitnout celá populace, jak dokládá například příběh holuba stěhovavého.

Další problémy přinášejí tyto výsledky pro ornitology. Ti totiž ptáky identifikují hlavně podle vzhledu: samci bývají většinou pestřejší, aby přilákali samici. Jenže teď se zjistilo, že se na to až v šesti procentech nedá spolehnout.

Bylo to tak vždy?

Vědci nevědí, co je příčinou těchto změn, jestli jsou zcela přirozené, vznikly spolupůsobením přirozených faktorů a lidského vlivu, anebo zda jde čistě o dopady změn vyvolaných lidskou aktivitou.

Ví se například, že u želv existuje vliv na pohlaví mláděte podle toho, v jak teplém písku je zahrabané. Ptáci zase bývají mnohdy citliví na chemické vlivy, což by mohlo naznačovat, že by se zde mohlo jednat právě o dopady znečištění.

To všechno jsou ale zatím pouze spekulace. Vědci by chtěli tento fenomén zkoumat nejen víc, ale také rozsáhleji: prvním krokem by mělo být rozšíření oblasti a počtu ptačích druhů ke zkoumání. V ideálním případě by se mělo rozšířit i na další světadíly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 5 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 12 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...