Znečištění může hrát roli ve vzniku Alzheimerovy choroby. Vědci varují před ultrajemnými částicemi

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

V České republice se fenoménu věnuje program TUBE, cílí na odhalení škodlivých složek emisí z motorů a identifikaci biomarkerů pro časné odhalení vlivu znečištění na lidský mozek. Projekt ADAIR se zase zaměřuje na nalezení nástrojů pro hodnocení rizik a prevenci v souvislosti s Alzheimerovou chorobou a znečištěným ovzduším.

„Studie probíhá s účastí celé řady evropských pracovišť a je na úrovni buněk, na úrovni zvířecích modelů a na úrovni lidských dobrovolníků – jak zdravých dobrovolníků, tak těch, kteří mají náběh na Alzheimerovu chorobu, jsou u nich tedy počáteční příznaky nemoci, a těch, kteří už mají nemoc diagnostikovanou,“ popsal Jan Topinka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. 

„Základním smyslem je získat markery, které by informovaly člověka, respektive lékaře, o tom, že tento člověk ‚Alzheimera‘ dostane. Aby se podle toho dotyčný mohl zařídit. Nemoc není léčitelná, ale dá se zpomalit její nástup,“ řekl.

Znečištění může vést k zánětům

K dopadu znečištění na rozvoj choroby Topinka řekl, že škodlivé částice způsobují zánět, který generuje kyslíkové radikály. Ty vedou k oxidačnímu stresu. „Na vzniku Alzheimerovy choroby se určitě podílí,“ upozornil. 

Vztah mezi znečištěným ovzduším a rozvojem choroby už prokázaly dřívější studie, včetně epidemiologických, nebylo ale známo, co ve znečištění rozvoj způsobuje. „Ukazuje se, že velkou roli hrají ultrajemné částice, které vdechujeme. Tím, že jsou ultrajemné, se mohou dostat do mozku, kde způsobují zánět a vznik reaktivních kyslíkových forem, což může vést k ‚Alzheimerovi'. Druhá možnost je, že zánětlivé cytokiny vznikají v plicích a dostanou se krevním řečištěm do mozku – ne ty částice, ale produkty, které vznikají v těle reakcí částic s tkání,“ popsal.

Topinka také podotkl, že ač se zlepšují technologie, například filtry částic v motorech, ultrajemných částic je stále mnoho. „I proto, že limity jsou nastaveny na hmotnost emisí. Ale ultrajemné částice téměř žádnou hmotnost nemají,“ řekl.

Obava ze spalovacích motorů

Dodal, že je třeba věnovat pozornost i oxidu dusičitému, který taktéž vzniká během spalovacích procesů, například u motorů automobilů „Spekuluje se o tom, že z polyaromatických uhlovodíků mohou vznikat jejich nitroderiváty, které jsou daleko toxičtější účinkem oxidu dusičitého za určitých podmínek a teplot,“ řekl.

Výzkumník upozornil i na švédskou studii BETULA, v níž vědci během třiceti let shromáždili zhruba pět tisíc biologických vzorků a dalších materiálů od lidí, kteří onemocněli Alzheimerovou nemocí „To je naprosto unikátní studie, na níž bychom chtěli i naše markery ověřit,“ uvedl.

Program TUBE čítá patnáct evropských a dvě mimoevropská pracoviště, Čínu a Chile, v ADAIRU spolupracuje sedm vědeckých pracovišť z Evropy. Ústav experimentální medicíny má na starosti analýzu řady biologických markerů. „Dostáváme vzorky hlavně z Finska, zejména buňky čichové sliznice, což je hlavní vstupní místo, kudy částice pronikají do mozku. A je zajímavá věc, že jedna z prvních příznaků ‚Alzheimera' je ztráta čichu,“ uzavřel Topinka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 12 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 19 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...