Znečišťovatelé zásadně přispívají k vlnám veder, ukázala studie

Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature, přímo spojila dvě stovky velkých vln veder od roku 2000 s emisemi z výroby fosilních paliv a cementu. Bez čtrnácti největších producentů by až čtvrtina vln veder byla „prakticky nemožná“, zplodiny z jejich činnosti zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

Autoři vycházeli z desítek let dat, která používá mezinárodní panel IPCC, tedy údajů, jimž věří drtivá většina států celého světa. Pracovali pak s metodou takzvané atribuční klimatologie.

Tato metoda nemůže ze své podstaty říct, jestli klimatická změna způsobila nějaký extrémní jev, ale může naznačit, o kolik byl pravděpodobnější nebo ničivější ve světě s klimatickou změnou ve srovnání se světem bez ní.

Obor, který se anglicky jmenuje Climate Attribution a česky se někdy označuje jako „přisuzování vlivu klimatu“, se zabývá zkoumáním toho, do jaké míry za konkrétní jev nebo událost může změna klimatu způsobená člověkem.

Vědci například sledují extrémní počasí – vlny veder, sucha, povodně či hurikány – a snaží se zjistit, jestli a jak moc se pravděpodobnost nebo intenzita takové události zvýšila kvůli globálnímu oteplování.

Prakticky se to dělá pomocí klimatických modelů a statistiky. Vědci si představí dva „světy“ – jeden s dnešními emisemi a oteplováním a druhý, kde by člověk neovlivňoval atmosféru. Pak porovnávají, jak často by se v každém z těchto světů vyskytla sledovaná událost. Pokud je například vlna veder desetkrát častější v „našem“ světě, pak se dá říct, že změna klimatu významně zvýšila její pravděpodobnost.

Climate Attribution tak pomáhá lépe chápat rizika, informovat veřejnost i politiky a ukázat, že dopady klimatické změny jsou patrné už dnes a nejsou tedy jen věcí vzdálené budoucnosti.

Podle zjištění autorů studie k 213 vlnám veder v posledních dvou dekádách zásadně přispěly emise skleníkových plynů od 180 světových výrobců cementu, ropy a plynu. Dle výsledků by až třiapadesát vln veder bylo bez přispění čtrnácti největších znečišťovatelů „prakticky nemožných“. Zplodiny zvyšují jak pravděpodobnost, tak intenzitu extrémních veder.

„Nějakou dobu se tvrdilo, že každý jednotlivý faktor přispívající ke změně klimatu má příliš malý nebo příliš rozptýlený vliv, než aby mohl být spojován s nějakým konkrétním dopadem. A tato nová vědecká studie, stejně jako další studie, ukazuje, že to není pravda,“ řekl agentuře Associated Press Chris Callahan, klimatolog z Indiana University, který se na studii nepodílel.

Důsledky spíše právní než vědecké

Výsledky studie nejsou velkým překvapením z hlediska vědy – v podstatě potvrzují to, o čem klimatologové už dlouhou dobu hovoří a na co odkazuje více různých menších výzkumů, jež sledují jednotlivé vlny veder. Podle agentury AFP by ale tento výzkum mohl díky své komplexnosti a množství důkazů podpořit právní snahy o to, aby největší znečišťovatelé světa nesli větší odpovědnost za důsledky svých emisí.

V červenci letošního roku totiž Mezinárodní soudní dvůr rozhodl, že státy, které nezabrání škodám na klimatu, mohou být povinny zaplatit odškodné, a už v květnu německý nejvyšší soud rozhodl, že hlavní producenti emisí mohou nést odpovědnost za dopady na klima. Některé státy USA už také přijaly podobné zákony.

Přestože od roku 2004 byly podány desítky žalob, žádný soud zatím společnosti, které jsou hlavním zdrojem emisí, nepokutoval za způsobení klimatických změn, uvedli autoři studie v doprovodném stanovisku, které vydali společně se samotnou studií také v odborném žurnálu Nature.

„Jako vědec nemohu přiřadit právní odpovědnost za tyto události,“ řekl časopisu Nature hlavní autor studie Yann Quilcaille, klimatolog z Federálního institutu technologie ve Švýcarsku. „Můžu ale říci, že každý z těchto velkých producentů uhlíku přispívá k vlnám veder, zvyšuje jejich intenzitu a také pravděpodobnost jejich výskytu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 19 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 21 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 21 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 22 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
včera v 07:30

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.