Zvýšená sluneční aktivita může škodit srdci. Zejména ženskému, naznačuje výzkum

Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.

Podle nové studie to vypadá, že ve dnech, kdy je Slunce více aktivní, lidé více trpí nejrůznějšími srdečními problémy, které mohou skončit až hospitalizací kvůli infarktu. Jde o první výzkum svého druhu, proto jeho autoři vyzývají k opatrnosti, než si čtenáři utvoří nějaké silnější závěry.

Studie, která už prošla recenzním řízením, může vypadat jako poněkud odvážná, ale vychází z rozsáhlých dat: konkrétně ze sedmi let údajů z veřejné zdravotní sítě ve státě São Paulo v Brazílii. Autoři vzali údaje za roky 1998 až 2005, kdy bylo Slunce nadprůměrně aktivní.

Vědci získali zdravotní dokumentaci 871 mužů a 469 žen, kteří byli ve výše uvedené době hospitalizovaní s infarktem myokardu. A pak tato data srovnávali s indexem, který ukazuje, jak se mění geomagnetické pole Země. To reaguje právě na sluneční aktivitu.

„Analyzované dny jsme klasifikovali jako klidné, s mírnou aktivitou, nebo rušné. Zdravotní údaje byly rozděleny podle pohlaví a věkové skupiny. Stojí za zmínku, že počet infarktů u mužů je téměř dvakrát vyšší – bez ohledu na geomagnetické podmínky,“ popsal jeden z autorů práce Luiz Felipe Campos de Rezende, výzkumník z brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum.

„Když se však podíváme na relativní počet případů, zjistíme, že u žen je během geomagnetických poruch výrazně vyšší než za klidných podmínek. Ve věkové skupině 31 až 60 let je vyšší dokonce až třikrát. Naše výsledky tedy naznačují, že ženy jsou citlivější na geomagnetické podmínky,“ shrnuje vědec základní poznatky, které z výzkumu vyplynuly.

Klíčová otázka

Je ale sluneční aktivita opravdu zdrojem těchto zdravotních problémů? Anebo je příčina jiná a tato souvislost je pouze náhodná? Tento konkrétní výzkum sám o sobě takovou souvislost odhalit nedokázal. Ale existují další, které ukazují, že opravdu o příčinu obtíží jde.

Už od konce 70. let minulého století totiž studie prováděné na severní polokouli ukazují na to, že magnetické částice vyvržené Sluncem mohou mít vliv na lidské zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Data z těchto studií naznačují, že se to projevuje rovnou několika způsoby. Například změnami krevního tlaku, srdeční frekvence a takzvaného cirkadiánního rytmu, který reguluje cyklus spánku a bdění a všechny tělesné funkce. Jak velký ale tento vliv je, až doposud vědci nedokázali odhadnout. A sami autoři aktuální studie jsou skeptičtí k tomu, je-li už jejich práce jednoznačným důkazem této spojitosti.

„Jedná se o první studii na toto téma provedenou v našich zeměpisných šířkách, ale není průkazná. Proto není jejím záměrem vyvolávat paniku mezi obyvatelstvem, zejména mezi ženami. Je třeba vzít v úvahu určitá omezení: jedná se o observační studii provedenou v jediném městě s velikostí vzorku, která pro lékařské otázky zatím není ideální. Domníváme se ale, že tyto poznatky představují empirický výsledek hypotetického významu a relevance, který by neměl být ve vědeckém kontextu opomíjen,“ říká Campos de Rezende.

Zdá se, že se jedná o první, nebo alespoň jednu z mála studií, která naznačuje, že ženy jsou náchylnější k obtížím způsobeným poruchami geomagnetického pole. Článek se nezabýval příčinami tohoto jevu. „V literatuře jsme nenašli žádné významné publikace na toto téma. Je to otázka pro budoucí studie,“ dodává výzkumník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 14 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 20 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...