Nejnovější série amerických útoků na jih Íránu v posledních dnech zabila nejméně 35 lidí, tvrdilo ve středu pozdě odpoledne íránské ministerstvo zdravotnictví s tím, že zranění utrpělo nejméně 300 lidí. Vláda dříve informovala o třiceti mrtvých civilistech. Ve středu ve 12:00 SELČ zahájila armáda USA novou vlnu útoků. Poslední skončila asi o osm hodin dříve, trvala sedm hodin. Íránské revoluční gardy tou dobou oznámily útoky na Bahrajn, Kuvajt či Jordánsko, píší agentury. Bahrajn a Kuvajt v noci útoky opravdu hlásily. Jordánská armáda sdělila, že zničila tři íránské rakety.
Zahájení další vlny útoků proti Íránu oznámilo na síti X oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Cílem je podle něj dále oslabit vojenské kapacity 93milionové země, které íránské síly využívají k útokům na komerční lodě v Hormuzském průlivu.
Později velitelství CENTCOM uvedlo, že hodinu a půl trvající vlna úderů cílila na ostrov Velký Tonb a dále snížila schopnost íránských sil útočit na obchodní plavidla v Hormuzském průlivu.
Írán se trojice ostrovů Velký Tonb, Malý Tonb a Abú Músá vojensky zmocnil v roce 1971, krátce před vyhlášením nezávislosti Spojených arabských emirátů, které si je dlouhodobě nárokují. Někteří analytici se podle agentury AP domnívají, že případným obsazením ostrovů by USA mohly získat kontrolu nad Hormuzským průlivem.
Mluvčí íránského ministerstva zdravotnictví Hosejn Kermánpúr napsal, že mezi oběťmi jsou dvě ženy a jedna osoba mladší osmnácti let a v nemocnici nadále zůstává 72 zraněných. Útoky podle mluvčího nejvíce postihly provincie Hormozgán, Sístán a Balúčestán a Chúzestán.
„Vyjadřujeme soustrast a účast rodinám obětí a uctíváme památku zesnulých. Vláda bude stát ze všech sil po boku lidu,“ napsala na X mluvčí kabinetu Fáteme Mohádžeráníová, podle níž je právě jih Íránu „tlukoucím srdcem země“.
Íránská armáda ve středu podle agentury AFP uvedla, že při amerických útocích z posledních hodin na jihovýchodě islámské republiky zahynulo sedm vojáků. Šéf íránské armády slíbil reakci na americký útok.
Ghalíbáf zpochybňuje dohodu s USA
Hlavní íránský vyjednavač Mohammad Bágher Ghalíbáf později varoval, že Írán nebude dodržovat memorandum o porozumění s USA, pokud z něj nebude mít prospěch.
„Vedeme zásadní a existenční válku se Spojenými státy, jejichž cílem je kromě svržení íránského režimu také rozdrobení milované země Íránu,“ prohlásil Ghálíbáf. „Náš přístup během války i vyjednávání musí být založen na národních zájmech a bezpečnosti, musí být realistický a dlouhodobý,“ dodal.
Memorandum o porozumění počítalo s obnovením volné plavby v Hormuzském průlivu, který je klíčovou námořní cestou pro přepravu ropy a plynu z Perského zálivu. Spojené státy tvrdí, že Teherán dohodu porušoval útoky na lodi v Hormuzském průlivu, a znovu zahájily vzdušné údery na íránské území. Teherán naopak tvrdí, že dohodu neplnily Spojené státy.
Ghálíbáf prohlásil, že jeho země „nikdy válku nevítala a nevítá ji ani nyní“, a dodal, že Írán musí být vždy „připraven na boj a pevně stát na obraně národní bezpečnosti“. Íránský vyjednavač a předseda parlamentu vyzval Íránce k ozbrojenému odporu, zároveň však zdůraznil význam diplomacie „k dosažení národních zájmů“.
Vzájemné útoky
Americké velitelství CENTCOM dříve uvedlo, že americké síly dokončily vlnu úderů, jejímž cílem bylo snížit schopnost Íránu útočit na obchodní lodě. Velitelství poukázalo na to, že síly USA údery provedly v ten samý den, kdy obnovily námořní blokádu íránských přístavů.
Íránské revoluční gardy oznámily prostřednictvím oficiálních médií, že udeřily na základnu americké páté flotily v Bahrajnu. Tvrdí také, že zaútočily na základny, kde se nachází američtí vojáci, v Kuvajtu a Jordánsku. Gardy doplnily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřený, „dokud Spojené státy neukončí svůj akt agrese“. Revoluční gardy také tvrdí, že nepřátelé Teheránu musí „očekávat uzavření dalších cest pro export ropy a plynu, které slouží zájmům Spojených států a jejich spojenců“.
Bahrajnské úřady při protivzdušném poplachu ze středeční noci vyzvaly své obyvatele, aby zůstali v klidu a vyhledali úkryt. Kuvajt v prohlášení v noci přiblížil, že jeho protivzdušná obrana ničila drony, které jsou součástí „íránské agrese“. Jordánská armáda dodala, že zničila tři íránské rakety poté, co vstoupily do vzdušného prostoru země.
Teherán na země v okolí útočí v reakci na americké údery, které podle prohlášení armády USA pokračovaly i v úterý večer. Islámská republika tvrdí, že útočí na americké základny v arabských zemích, protože je Washington používá ve své operaci proti Íránu. Íránské útoky v minulosti zasáhly i civilisty.
Bahrajn je sídlem amerického námořnictva na Blízkém východě, základnu zde má americká pátá flotila. Síly USA jsou umístěny i v Kuvajtu, který hlásil v úterý zranění čtyř příslušníků ozbrojených sil po íránském zásahu lodi.
„Pozorujeme eskalaci z obou stran. Snaží se přinutit druhou stranu k ústupkům v jednáních a k tomu, aby převážila buďto ta americká, nebo íránská interpretace toho, co se má dít s Hormuzským průlivem a jak má být dříve dohodnuté příměří naplňováno,“ uvedl výzkumný pracovník Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Daniel.
Washington a Teherán v polovině června uzavřely memorandum o porozumění, které mělo vést ke konci války zahájené Spojenými státy a Izraelem v únoru. Americký prezident Donald Trump ale před týdnem řekl, že příměří je u konce, a USA poté obnovily útoky. Írán znovu reaguje ostřelováním amerických základen v zemích Blízkého východu a také plavidel v Hormuzském průlivu.
