Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

„Lidé, kteří přinášejí květiny – všichni ti starší lidé – jsou pronásledováni různými neofašisty a neonacisty. Vláda to vnímá kladně. Je velmi smutné, že lidem v sousední zemi není dovoleno oslavit svůj svátek,“ tvrdil Kandrotas v rozhovoru pro běloruská státní média o oslavách 9. května.

Vedle něj stál Edikas Jagelavičius, spolupracovník Algirdase Paleckise, který byl v Litvě uvězněn za špionáž ve prospěch Ruska. Jagelavičius uprchl do sousedního Běloruska v roce 2022, tedy dříve než Kandrotas.

Litevská služba státní bezpečnosti (VSD) již dříve uvedla, že se Jagelavičius do Litvy nevrátil, protože by mu mohla hrozit trestní odpovědnost za návštěvu ruskou armádou okupovaného Donbasu a za padělání dokumentů v souvislosti se založením sdružení „Mezinárodní fórum dobrého sousedství“.

Krátce poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, tato organizace zorganizovala cesty do Běloruska a Ruska, kde se její zástupci setkali s představiteli, včetně Alexandra Lukašenka.

Na podzim roku 2021 se Kandrotas a Jagelavičius zúčastnili demonstrací na podporu Paleckise, který byl v té době souzen, na náměstí Lukiškės a před sídlem LRT.

Z dokumentů vyplývá, že po útěku z Litvy obdržel Jagelavičius finanční prostředky od nadace Pravfond, která byla zřízena na základě dekretu ruského vládce Vladimira Putina. Byl prezentován jako obhájce práv rusky mluvících osob v zahraničí.

Nyní, v roce 2026, se oba muži objevili v pořadu běloruských státních médií, kde odpovídali na otázky týkající se údajného zákazu oslav 9. května v Litvě a „přepisování dějin“.

Jagelavičius uvedl, že to začalo po roce 2000.

„Pronásledování však skutečně začalo až po Majdanu v roce 2014 a po zahájení speciální vojenské operace. Tehdy začali tento svátek ničit,“ prohlásil. „Lidé ho slavili potichu, protože chápali, že pokud by s tím přestali, přivolali by tuhle strašnou válku do svých domovů a do své vlastní země.“

Tvrzení, že lidé jsou pronásledováni za to, že slaví Den vítězství – jeden z nejdůležitějších ideologických svátků v Rusku a Bělorusku – je jen jedním z mnoha témat, která Kandrotas propaguje prostřednictvím běloruských státních médií. Toto sdělení se velmi podobá propagandistickým narativům Kremlu.

V dalších rozhovorech pro oficiální média režimu a internetové kanály Kandrotas opakoval řadu známých propagandistických frází.

„Lidé a vláda jsou dvě různé věci: proběhlo už tolik protestů, lidé kladou odpor,“ řekl Kandrotas a zopakoval tvrzení, že Litva je údajně demokracie, zatímco Bělorusko je diktatura, avšak dodal, že „kdybychom měli vaši diktaturu, všechno by bylo v pořádku“.

Na tiskové konferenci, kterou vysílal Sputnik – médium podporované Kremlem a v Litvě zakázané – požádal tento kanál, aby pomohl co nejširšímu okruhu lidí šířit informace o tom, co označil za pronásledování opozice v Litvě, čímž měl na mysli lidi, jako je on sám.

V Bělorusku se Kandrotas rovněž vyjádřil k otázkám důležitým pro režim, včetně tranzitu hnojiv a energetické politiky.

„Děkujeme vám za výstavbu jaderné elektrárny,“ řekl Kandrotas. „Doufáme, že nám budete prodávat elektřinu za nízkou cenu. A my vám umožníme tranzit potašových hnojiv. To jsou přátelské a obchodní vztahy.“

V jiném rozhovoru prohlásil, že Litva není nezávislým státem a že prostě udělá vše, co jí Američané nařídí. V mnoha svých vystoupeních na kanálech spojených s režimem Kandrotas rovněž tvrdil, že Litva provokuje Bělorusko k zaujetí tvrdšího postoje.

Spolupracovník opakuje stejné výpovědi

Kandrotas, který již více než měsíc aktivně opakuje standardní propagandistické narativy Kremlu, do Běloruska nepřijel sám.

Přibližně ve stejnou dobu uprchl do Běloruska také lotyšský občan a bývalý člen Saeimy a městské rady v Rize Aleksejs Roslikovs.

Stejně jako Kandrotas čelí i Roslikovs ve své domovské zemi trestnímu stíhání.

V loňském roce, když lotyšský parlament projednával prohlášení o politice rusifikace v sovětské éře, vyvolal Roslikovs pobouření.

Prohlášení kritizoval a v ruštině prohlásil, že „ruština je náš jazyk a nás je víc“, načež předvedl obscénní gesto.

Videa, která bývalý lotyšský politik natočil v Bělorusku, kam odcestoval společně s Kandrotasem, obsahují výroky, které jsou téměř totožné s těmi, které šíří litevský aktivista.

„Dnes byly pobaltské státy vybrány jako nové operační území, kde se plánovaly provokace,“ a „Evropa provokovala Rusko, aby otevřelo druhou frontu,“ prohlásil Roslikovs.

Projevy Kandrotase a Roslikovse často odrážely – někdy téměř doslovně – sdělení, která v poslední době šířila oficiální ruská propagandistická média, stejně jako Kreml prostřednictvím státních institucí a politických představitelů.

Západní zpravodajské služby se obecně shodují na tom, že Kreml prostřednictvím incidentů souvisejících s drony a provokativní rétorikou eskaluje napětí v pobaltských státech, přičemž se snaží zastrašit a rozdělit tamní společnost.

Ruští představitelé nepravdivě tvrdí, že Ukrajina připravuje útoky na Rusko z území pobaltských států a že ukrajinské jednotky již byly rozmístěny v Lotyšsku.

VSD odmítla přímo odpovědět na otázky LRT ohledně toho, zda Kandrotas a Roslikovs odcestovali do Běloruska v rámci koordinované akce na podporu informační operace Kremlu, s tím, že zveřejnění takových informací by mohlo ohrozit zpravodajské činnosti.

Z informací, které již dříve shromáždila agentura LRT, však vyplývá, že se tito dva muži, kteří jsou oba významnými osobnostmi na sociálních sítích a proslulí tím, že si provokativními výroky získávají sledující, poprvé setkali během pandemie. Jejich spolupráce poté pokračovala a ještě se zintenzivnila poté, co byl Kandrotas loni propuštěn z vězení.

Odborníci rovněž považují jejich činnost za součást širší a pokračující operace Kremlu zaměřené na ovlivňování.

Podle politologa a odborníka na propagandu Nerijuse Maliukevičiuse se jejich chování podobá chování zavedené sítě, která plní přidělené úkoly.

„Již dříve vykonával určité funkce. Šířil různé konspirační teorie a nyní dělá totéž v Bělorusku. K tomu dochází ve stejné době, kdy Rusko vede aktivní informační operaci proti pobaltským státům, zejména proti Lotyšsku, a to na základě tvrzení, že jeho území je využíváno drony,“ uvedl Maliukevičius.

Odkazy související s protesty z období pandemie

Roslikovs odcestoval do Litvy, aby se zúčastnil protestu, který se 10. srpna 2021 zvrhl v nepokoje. Celou událost vysílal živě.

Kandrotas se podílel na organizaci nepokojů, vyzýval lidi, aby se připojili k demonstrantům, kteří zůstali před parlamentem i po skončení oficiální demonstrace, podněcoval konfrontační akce a fyzicky blokoval policejní vozidla.

Soud prvního stupně odsoudil Kandrotase v kauze nepokojů ke čtyřem letům vězení.

Řekl, že Roslikovse tehdy neznal a nevzpomíná si, že by s ním na demonstraci mluvil. Uvedl však, že je přibližně ve stejné době seznámil jiný Lotyš.

Ať už šlo o náhodu, či nikoli, Roslikovs se v srpnu 2021 zúčastnil velmi podobné protestní akce v Rize. Shromáždění se vyznačovalo srovnatelnou symbolikou, která připomínala zločiny nacistického režimu. K výtržnostem sice nedošlo, avšak v blízkosti státních institucí došlo k několika provokacím.

V návaznosti na protestní hnutí v Lotyšsku a Litvě začali aktivisté, kteří se označovali za představitele opozice, jednat o užší spolupráci.

Kandrotas byl opakovaně spatřen při cestách do Lotyšska, kde hovořil o takzvaném hnutí za rodinné hodnoty, a navštívil také Estonsko, kde se začínala objevovat podobná protestní hnutí.

V jednom videu z Tallinu Kandrotas prohlásil, že „ještě nedosáhli naší úrovně“. Ve stejném vysílání uvedl, že tam odcestoval, aby Estoncům poradil, „jak se to dělá“.

Poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, Kandrotas a Roslikovs nadále zastávali podobné postoje.

Obě organizace kritizovaly subjekty, které sbíraly podporu pro Ukrajinu, stavěly domácí problémy do kontrastu s pomocí Kyjevu a vedly kampaň proti vyvěšování ukrajinských vlajek na veřejných budovách.

Estonská konference

V říjnu 2025 se v Estonsku konala konference věnovaná právům rusky mluvících obyvatel v pobaltských státech. Akci zorganizovala Olga Ivanová, místní politička, která se zasazuje za rusky mluvící obyvatele a je kandidátkou v tallinských volbách na post starosty.

Roslikovs se měl zúčastnit a Kandrotas s ním odcestoval do Tallinu. Estonské úřady informovaly litevské a lotyšské občany, že v zemi nejsou dočasně vítáni, a poté je vrátily zpět.

Kandrotas uvedl, že se proto nemohl setkat s Ivanovou, ačkoli přijel, aby se zúčastnil zvláštní tiskové konference.

Na svých účtech na sociálních sítích Ivanová Kandrotase mezi hosty konference nezmínila. Zmínila pouze Roslikovse a členy jeho strany a uvedla, že rozhodnutí estonského ministerstva vnitra zakázat tuto akci je „nebezpečně vzdálené od základních hodnot demokracie“.

Podobnou akci avizovanou jako zaměřenou na práva rusky mluvících obyvatel uspořádal Roslikovs loni v prosinci v Lotyšsku, na kterou byli pozváni Kandrotas a Ivanová. Setkání však fakticky skončilo na litevsko-lotyšské hranici.

Ve videu, které Roslikovs zveřejnil na sociálních sítích, se on a Kandrotas na hranicích objímají a oznamují, že Ivanové nebyl povolen vstup do Lotyšska. Ivanová později potvrdila, že jí byl odepřen vstup a že tento zákaz bude platit po dobu šesti měsíců.

Ani Ivanová, ani Roslikovs na otázky novinářů neodpověděli.

Kandrotas uvedl, že ho překvapilo, že i Roslikovs odjel do Běloruska, a tvrdil, že Lotyš odjel asi o měsíc dříve. Řekl, že v Bělorusku nyní žije mnoho etnických Rusů z Lotyšska.

Na otázku, proč se jeho výroky tak velmi podobají výrokům Roslikovse a proč oba opakují propagandistické narativy Kremlu, Kandrotas odpověděl, že prostě sdílejí stejné názory.

Článek napsaný Indrė Makaraitytėovou (LRT_EN), poprvé byl publikován 16. června 2026 v 08:19 (SELČ).

Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.