Mléko

Ceny mléka v obchodech klesly natolik, že bývá levnější než balená voda. Přebytek mléka na evropském trhu podle zemědělců i mlékáren stlačil výkupní i prodejní ceny pod náklady na výrobu, takže část producentů prodává se ztrátou. Větší podniky ztráty počítají v milionech korun měsíčně. Menší farmy, které mléko samy zpracovávají a prodávají přímo zákazníkům, naopak o odbyt nouzi nemají – a to i přesto, že mléko prodávají několikanásobně dráž. Soustředí se totiž na kvalitu. „Myslím, že to za šest korun s mlékem už moc společného nemá,“ říká majitel Statku u Návarů ve Velechvíně Drahoslav Návara. V běžných obchodech ale podle obchodníků rozhoduje především nízká cena.

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.

Policie začala vyšetřovat, zda se výrobci kojeneckého mléka Nestlé a Danone nemohli v souvislosti s kauzou závadného kojeneckého mléka dopustit trestného činu ohrožení zdraví závadnými potravinami. Trestní oznámení na firmy podal český zástupce celosvětové organizace IBFAN (Mezinárodní síť na podporu zdravé dětské výživy).

Od začátku plnohodnotné ruské invaze uhynulo v Charkovské oblasti více než osmdesát tisíc prasat a dvanáct tisíc kusů skotu. Zhruba šedesát ze 160 zemědělských podniků ukončilo provoz. Podle Oleksandra Masjuka, vedoucího oddělení živočišné výroby při regionální vojenské správě, se kvůli bojům počet skotu v oblasti snížil o 42 procent a počet prasat téměř o polovinu. Uvedl to v rozhovoru pro Ukrajinský rozhlas Charkov.

Na zemědělce dopadají nízké výkupní ceny mléka, za litr dostávají aktuálně zhruba o tři koruny méně než před rokem. Někteří chovatelé se už dostávají pod hranici výrobních nákladů. Situace je podle agrárníků dlouhodobě neudržitelná. Na jejím vzniku se podílelo i uvalení čínských cel na evropské mléčné výrobky.

Máslo i pod dvacet korun za kostku, mléko i pod deset korun za litr. Důvodem snížení cen je výrazně vyšší nabídka na evropském trhu, než je poptávka. A tak výrobci musí snižovat ceny, aby zboží vůbec udali. Při srovnání lednových hodnot byly ceny nejnižší za posledních pět let. Přebytek mléka na trhu způsobila mimo jiné dovozní cla na mléčné výrobky z EU, která zavedla Čína. Výkyvy výkupních cen ale nejsou neobvyklé. „Myslím, že už jsme se dostali na hranici, kde průměrné ceny zůstanou,“ odhaduje majitel Němcovy selské mlékárny Radonice Tomáš Němec. Mléčné výrobky tvoří 15 procent útrat za potraviny.

Nový recept na potlačení inflace a finanční úlevu pro své občany plánuje Rakousko. Od července sníží u vybraných potravin daň z přidané hodnoty ze současných deseti procent na hodnotu lehce pod pěti procenty. Vláda zveřejnila, kterých produktů se bude opatření týkat, společným jmenovatelem je jejich rakouský původ. „Opatření sice nezahrnuje všechny produkty, ale obsahuje ty, které všichni v Rakousku pravidelně nakupují,“ přiblížila rakouská ministryně práce Ulrike Königsbergerová-Ludwigová. Jedná se třeba o základní suroviny jako například máslo, mouka, vejce nebo zelenina.

Ve srovnání s červencem tento měsíc téměř o devět procent zdražila pšeničná hladká mouka, naopak konzumní brambory zlevnily o 29,6 procenta a bílý jogurt o 15,7 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). U dalších sledovaných položek byl rozdíl v ceně podle statistiků mírnější.

Mléčné výrobky jsou jedním ze základů lidského stravování. Jenže jejich produkce je značně náročná – na energie, vodu i zemědělskou půdu. Věda tak hledá alternativu. A vypadá to, že by ji mohly nabídnout mikroorganismy.

Chipsy, hamburgery, slazené nápoje, ale i spousta dalších průmyslově zpracovaných potravin může způsobovat řadu civilizačních chorob a také významně přispívat k obezitě. Vědci v řadě nových studií popisují nejen dopady, ale také příčiny toho, proč je tento druh potravy tak zdraví škodlivý.

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Francouzská skupina Savencia uzavře koncem února 2026 mlékárnu v Hodoníně, kde vyrábí tavené sýry – například značku Apetito. Výrobu přesune do Německa. Dotkne se to stovky pracovníků. Firma to zdůvodnila poklesem poptávky po tavených sýrech. Zaměstnancům chce Savencia pomoci s hledáním nového místa. Hodonínsko mělo v květnu šestiprocentní míru nezaměstnanosti, což bylo z okresů Jihomoravského kraje nejvíce.

Tuzemští vědci vymysleli novou metodu na úpravu darovaného mléka pro nedonošené děti. To by díky ní mohlo být pro kojence bezpečnější i výživnější. A lékaři by mohli využít i větší množství. Metodu mohou nemocnice zavést do praxe prakticky ihned.

Polsko zpřísní kontroly na hranicích se Slovenskem, Českem a Německem, aby se ochránilo před slintavkou a kulhavkou, oznámil premiér Donald Tusk. Zdůraznil, že nemoc se dosud v zemi nevyskytuje a že se vláda soustřeďuje na to, aby se do země ani nedostala. Kontroly na hranicích se třemi sousedními zeměmi proto mají být častější.

Vozidla nad 3,5 tuny převážející zvířata, potraviny či krmiva, která projela rakouské spolkové země Burgenland nebo Dolní Rakousy, budou nově moci do Česka vjet přes třetí hraniční přechod, a to Halámky v jižních Čechách, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud mohla tato nákladní auta kvůli výskytu slintavky a kulhavky na Slovensku a v Maďarsku pouze přes čtyři přechody na česko-slovenských hranicích a přes dva na česko-rakouských hranicích.

Konzumace rostlinného mléka souvisí se zvýšeným vznikem deprese, uvádí studie, o které informoval server britského deníku The Times. U lidí, kteří pijí polotučné kravské mléko, je pravděpodobnost výskytu depresí a úzkostí podle vědců nižší. Autoři zároveň varují, že výsledky výzkumu je potřeba prověřit.

Po více než dvaceti letech vzrostly podle chovatelů výkupní ceny mléka. Náklady farmářům ale stoupají rychlejším tempem. V posledních měsících zdražila třeba krmiva nebo veterinární přípravky. Také požadavky na chov krav se zpřísňují. „Společnost chce, aby se měla zvířata dobře, ale není ochotna to platit. Je jasné, že vyrábět mléko za dvanáct korun za litr je trvale neudržitelné,“ uvedla chovatelka Zlata Mádrová. Za mléčné výrobky si proto lidé zřejmě připlatí.

Ceny potravin v Česku v posledních týdnech opět začínají růst. Podle odborníků se navíc situace může ještě zhoršit. Nejvýrazněji zdražují klíčové položky jako máslo, mléko nebo vejce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejsou na vině zemědělci nebo chovatelé, ale spíše potravináři, zpracovatelé či obchodníci. Domnívá se, že někdo nejspíš zneužívá předvánočního období. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) míní, že problém je složitější, za vyšší ceny podle ní může třeba také dopad vládního konsolidačního balíčku.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Stát chce ke zlepšení situace na trhu s potravinami využít všechny nástroje. V rozhovoru pro server Blesk.cz to uvedl premiér Petr Fiala (ODS) s odkazem na čtvrteční jednání ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) s předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petrem Mlsnou, zástupci České obchodní inspekce a dalších institucí. Podle Fialy trh s máslem, které v posledních měsících zdražuje, ovlivňují oligopoly. V této věci je potřeba, aby se stát podíval na dodržování podmínek volného trhu, řekl serveru premiér. Dodal však, že cenu másla stát regulovat nebude.

Drahé máslo ovlivňuje několik faktorů, zejména nedostatek tuku, zvýšená poptávka po jiných mléčných výrobcích a dlouhodobé šlechtění krav zaměřené na dojivost oproti tučnosti, řekl v pondělí předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ohradil se také proti nedělnímu vyjádření ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL), že za vysoké ceny mohou částečně i mlékárny. Nesouhlas s výrokem Výborného z diskusního pořadu v CNN Prima News vyjádřila i Potravinářská komora. Ministr ale v pondělním pořadu 90' ČT24 řekl, že si za výroky stojí.

Ceny másla v tuzemských obchodech stoupají již několik měsíců v řadě, přičemž výrazněji podražilo v září a říjnu. Čtvrtkilové balení stojí podle statistiků už zhruba sedmdesát korun. Podobný trend se však před koncem roku a vánočními svátky objevuje pravidelně.

Máslo dál zdražuje. Od začátku roku jeho cena vzrostla o třetinu a podle předběžného šetření statistiků už v některých obchodech stojí 250 gramů skoro sedmdesát korun. Komplikace to může způsobit nejen domácnostem, ale také pekařstvím a cukrářstvím. Ceny rostou i u dalších mléčných výrobků.

Když vědci našli v Číně těla mumií potřených bílou biologickou hmotou, netušili, co to objevili. Nová genetická analýza ale prokázala, že se jedná o kefír. Nejstarší kefír v dějinách.