Vlny veder znamenají méně mléka od krav, ukázal výzkum

Adaptovat chov dobytka na stále častější a intenzivnější vlny veder je pořád náročnější, ukazuje rozsáhlý izraelský výzkum. I pokud se zavedou chlazení chovů, stále to bude mít dopady na nižší množství nadojeného mléka, popsali vědci.

Čím dál více studií dokládá, že změny klimatu sníží produkci plodin. A to včetně České republiky. Výrazně méně toho ale věda ví o možném dopadu na hospodářská zvířata. Podle nového výzkumu ale mohou být značné.

Každý chovatel dobytka ví, že krávy jsou na horko citlivé. Co s nimi ale udělá stále více tropických, a dokonce i supertropických dní? Nová studie, která vyšla v odborném časopisu Science Advances, uvádí, že jeden den extrémního horka může snížit produkci mléka až o deset procent. A navíc jen tak neodezní: dobytek se z ní může vzpamatovávat až dalších deset dní.

„Změna klimatu bude mít rozsáhlé dopady na to, co jíme a pijeme, včetně sklenice studeného mléka,“ varuje spoluautor studie Eyal Frank z Harris School of Public Policy. „Naše studie zjistila, že extrémní horka vedou k významným a trvalým dopadům na dodávky mléka a že i ty nejmodernější a nejlépe vybavené farmy používají adaptační strategie, které nemusí stačit na řešení v době klimatických změn.“

Chlazení, či izolace?

Frank a další spoluautoři studie se zabývali mlékárenským průmyslem v Izraeli. Je to bohatá země, která má dostatečně moderní průmyslový mlékárenský systém a současně leží dostatečně na jihu na to, aby se potýkala se silnými vlnami veder. Vědci analyzovali tamní údaje o počasí, aby změřili dopad takzvaného vlhkého horka (neboli kombinace vysokých teplot a vysoké vzdušné vlhkosti, kdy se tělo jen špatně ochlazuje pocením) na více než 130 tisíc izraelských dojnic v průběhu dvanácti let. V další fázi výzkumu prostudovali asi tři stovky krav, které byly chované v ochlazovaných prostorách. Tím chtěli zjistit, jestli tato strategie stačí na potlačení dopadů klimatických změn.

„Chovatelé dojnic jsou si dobře vědomi negativních dopadů, které má tepelný stres na jejich stáda, a používají různé formy adaptace,“ uvedli autoři. „Adaptace je ale drahá a zemědělci musí pečlivě zvažovat, co tím získají a co je to stojí. Proto vidíme investice do chladicích opatření, ale ne do úplné izolace krav od okolí, která by byla příliš nákladná a náročná na realizaci,“ dodávají vědci.

Na základě této analýzy získali vědci data, která mohli spojit s tím, jaké jsou předpovědi počasí na další desítky let. Zjistili, že bez ochlazení by v deseti zemích s největší produkcí mléka mohlo dojít k poklesu průměrné denní produkce o čtyři procenta. Nicméně dopady by byly značně nerovnoměrné.

Tři z pěti největších producentů – Indie, Pákistán a Brazílie – budou mít ztráty dojivosti asi 3,5 až 4 procenta na krávu a den. Těmto zemím by se také nejvíc vyplatilo investovat do ochlazování chovů. Ale i když k tomuto drahému řešení sáhnou, celá „velká mléčná pětka“, kterou tvoří kromě výše uvedené trojice ještě Čína a USA, zaznamená ztráty mezi 1,5 a 2,7 procenta na krávu a den.

„Náš výzkum podtrhuje hodnotu a omezení technologií chlazení a dalších snah zemědělců v mlékárenství přizpůsobit se změně klimatu,“ dodávají autoři. Zdůrazňují, že se ukazuje, jak moc je potřeba se starat i o další faktory, které u dobytka omezují stres. Například telata, jež byla oddělená od svých matek a tedy vystresovaná, vlnám veder odolávala mnohem hůř než ta, která mohla se svými matkami zůstat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 30 mminutami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 17 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
včera v 09:00

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026
Načítání...