Ceny potravin v Česku v posledních týdnech opět začínají růst. Podle odborníků se navíc situace může ještě zhoršit. Nejvýrazněji zdražují klíčové položky jako máslo, mléko nebo vejce. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) nejsou na vině zemědělci nebo chovatelé, ale spíše potravináři, zpracovatelé či obchodníci. Domnívá se, že někdo nejspíš zneužívá předvánočního období. Poslankyně Margita Balaštíková (ANO) míní, že problém je složitější, za vyšší ceny podle ní může třeba také dopad vládního konsolidačního balíčku.
„Devět měsíců po sobě, tedy až do srpna, ceny potravin jako celku klesaly. Byly to právě potraviny, které táhly inflaci v Česku dolů,“ podotkl Výborný. „Za září máme nárůst jejich průměrné ceny o 0,6 procenta, v říjnu to bylo 0,9 procenta. Neusuzuji z toho, že by u nás dramaticky narůstala cena potravin,“ řekl.
Nezpochybňuje ale, že řada konkrétních výrobků cenově meziměsíčně výrazně vzrostla. „To je věc, kde se i já ptám výrobců, potravinářů a obchodníků, jaké jsou důvody k tomu skokovému zdražení.“ Dodal, že třeba cena mléčných výrobků a tuku roste dlouhodobě v celé Evropě, ale ne tak výrazně jako v tuzemsku.
Na dotaz, zda se rýsuje nějaká varianta, proč například máslo zdražilo o tolik, Výborný uvedl, že problém určitě nevzniká u zemědělců a chovatelů dobytka. „Výkupní cena mléka roste, ale řádově o desítky haléřů,“ zmínil. Problém se tedy podle něj momentálně nachází někde mezi potravináři a obchodníky, kde dochází k navýšení ceny asi o 15 korun. „Kladu si otázku, kde těch 15 korun zůstalo a proč se tahají z peněženek spotřebitelů,“ prohlásil.
Dále podotkl, že cena másla v Česku pravidelně roste právě před Vánoci. „Myslím, že to skutečně je vůči spotřebitelům, vůči našim maminkám a babičkám, které pečou cukroví, hodně nefér. Prostě si tu někdo hraje jako kočka s myší se zákazníkem a je to něco, co se mi příčí,“ doplnil. Vláda již oznámila, že věc prošetří antimonopolní úřad, výsledky akce se ale čekají až na jaře.
Dopad poptávky, míní Balaštíková k cenám másla
Podle členky sněmovního zemědělského výboru Margity Balaštíkové (ANO) není možné ze zdražení obvinit jednu konkrétní stranu, problém je komplexnější a je třeba posuzovat každou potravinu zvlášť. „Musíme si uvědomit, že nás ovlivňují okolní trhy,“ upozornila.
Třeba u másla se podle Balaštíkové projevila letošní vyšší poptávka po tučných sýrech. „Tuk z mléka byl potřeba více než dříve – tím, že byl v jiných výrobcích, třeba těch tučných sýrech, tak samozřejmě chyběl do másla. Pak vznikla velká evropská spotřeba, tím pádem toho byl nedostatek a začala se zvedat cena,“ popsala. „Ministr (Výborný) to hodně zevšeobecnil, což se mi nelíbí, protože potom může vzniknout dojem, že si potravináři zbytečně navyšují cenu,“ prohlásila také. Uznala ale, že před Vánoci obecně dochází v Česku ke zdražení sortimentu v obchodech, na což by se měl prý podívat kontrolní orgán.
„Začal se promítat i (vládní) konsolidační balíček,“ doplnila Balaštíková s tím, že část viny za zdražení podle ní míří právě i za kabinetem. „Firmy možná na začátku měly pocit, že se s tím srovnají, ale na konci roku už vidí, jak si stojí, jaké mají daňové základy a samozřejmě začínají navyšovat ceny, protože vidí, že tímto směrem už to neutáhnou,“ prohlásila poslankyně.
Podle ní by měla vláda nastavit dotace tak, aby se cena potravin snížila – (mířit by mohly) například na různá strojní zařízení nebo jejich modernizaci. Také dodala, že se sama přimlouvala za to, aby se u základních druhů potravin nastavily pevné marže, což ale poslanci ve sněmovně odmítli.
Rostoucí ceny potravin se částečně podepisují i na jejich spotřebě. Loni klesla na 788 kilogramů na obyvatele za rok, meziročně to bylo zhruba o dvanáct kilogramů méně. Množství ale zároveň odpovídá průměrné spotřebě za posledních třicet let. Lidé méně konzumovali například mléko, vepřové maso, luštěniny nebo ovoce a zeleninu, naopak více jedli pečivo, těstoviny, hovězí či drůbeží maso.
„V roce 2021 byla meziroční inflace potravin 0,8 procenta, takže jejich ceny nerostly, v roce 2023 byla 11,5 procenta,“ podotkla vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví Českého statistického úřadu Renata Vodičková. Podle ní se do údajů promítají také další faktory – třeba klesající příjmy domácností.
