Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Nahrávám video

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.

První kusy horniny s dostatečným obsahem lithia odstřelili technici v Kaustinenu ve středním Finsku v únoru. Vytěžená ruda s obsahem asi 1,3 procenta oxidu lithného se převáží rovnou do úpravny, kde zvýší jeho podíl v hornině na pět procent. V nedaleké rafinerii ze vzniklého koncentrátu vyrobí hydroxid lithný v kvalitě potřebné pro výrobu baterií. Substance vypadá jako krystaly bílého cukru. „Podle našich plánů zabalíme první pytle do konce tohoto roku,“ říká technický ředitel rafinerie lithia Sami Heikkinen.

Dvacet procent podniku vlastní finská státní firma, zbylý podíl jihoafrická těžařská společnost. Na její poměry jde o malé pracoviště, které obslouží 350 zaměstnanců. Zásadní význam má právě v tom, že se v okruhu 43 kilometrů soustřeďuje celá výroba vysoce žádané komponenty.

„Evropa buduje rozsáhlý dodavatelský řetězec pro elektromobily, a proto je takový projekt právě pro Evropu strategicky velmi vzácný a cenný,“ podotýká předseda představenstva koncernu Sibanye-Stillwater Richard Stewart. Podle předsedy představenstva společnosti Keliber přispěje provoz prvního evropského povrchového dolu na lithium k posílení nezávislosti na dovozech například z asijských zemí a Austrálie.

Většina vzácných nerostů se zpracovává v Číně

Navzdory tomu projekt v přepočtu za devatenáct miliard korun kontinentu zdaleka nepokryje veškeré jeho potřeby klíčové suroviny. V roce 2023 evropské firmy nakoupily padesát tisíc tun hydroxidu lithného. Ve Finsku přitom do dvou let počítají s výrobou patnácti tisíc tun ročně. Zájem navíc roste – hlavně ze strany automobilek. Vedle Finska otevřela nový důl taky Francie – podle jejího prezidenta Emmanuela Macrona bude čtvrtý největší na světě.

„Pokud se nepustíme do projektů, jako je tento lithiový, bude náš průmysl v příštích deseti, patnácti, dvaceti či třiceti letech zcela vydán na milost a nemilost Číňanům a několika dalším hráčům,“ upozornil Macron.

Právě v Číně se teď zpracovává naprostá většina vzácných nerostů. Významná ložiska lithia má vedle Finska i Portugalsko a Česko. Většina těžebních projektů v těchto zemích přitom dlouho zůstávala jen ve stavu plánů – i kvůli nevýnosnosti a dopadech na životní prostředí. V posledních měsících ale Evropská unie přístup ke strategickým surovinám začíná měnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 5 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...