Archeologové poprvé popsali případ člověka rozdrceného trebuchetem

Lékařská analýza napovídala, že muže, jehož tělo se našlo pod skotskou kaplí, přejel vlak. Protože ale tento voják zemřel roku 1304, museli hledat jiné vysvětlení.

Tak rozdrcené tělo jako byla „Kostra 150“ archeologové dlouho neviděli. Mrtvý muž byl obráncem skotského hradu Stirling, mladík ve věku asi dvaceti let. Archeologové zkoumali jeho tělo opakovaně, teď na konferenci v Berlíně popsali důkazy pro novou hypotézu.

Věří, že byl zabit nárazem projektilu z trebuchetu, obřího středověkého obléhacího stroje. Je to vůbec první případ, kdy vědci dokázali, že někdo zemřel touto zbraní.

Výzkum vedla bioarcheoložka Jo Buckberryová z Univerzity v Bradfordu, která rozlámanou kostru analyzovala celou řadou moderních nástrojů.

Příběh hradu a jeho obránců

Archeologové našli zmiňovanou kostru už roku 1997, když zkoumali prostory pod hradem Stirling. Objevili tam celkem devět kosterních pozůstatků z počátku 14. století, všechny přitom byly vážně poškozené. Na kostech byly dobře patrné řezné, sečné i drtivé rány – s výjimkou kostry 150, která byla prakticky rozdrcená na kousky.

Všechna zranění souvisela s bojováním, právě ve 14. století totiž Skotsko válčilo o svou nezávislost s Angličany. Pevnost Stirling byla tehdy klíčovým místem, kudy se řada tažení pokoušela prorazit.

Dalším důkazem o tom, že šlo zřejmě o těla obhájců hradu, je právě místo nálezu. V té době se normálně pohřbívalo za hradbami. Fakt, že v tomto případě muži byli pohřbení uvnitř, by mohl naznačovat, že vně hradeb se nacházel nepřítel. Podle všeho se to stalo roku 1304.

Přímý zásah trebuchetem

Kostra číslo 150 patřila asi 165centimetrovému muži. Archeologové na ní našli na 160 samostatných zlomenin, lebka pak byla rozdrcená na 61 místech. Vědce nejvíc zaujalo asi šest desítek podivných zlomenin, které našli na žebrech – byly klikaté, přičemž s něčím takovým se nesetkali ani ti nejzkušenější z archeologů.

Z analýzy vyplývá, že energie nárazu směřovala do hrudníku, přičemž tělo pak ještě něco těžkého drtilo. Povaha zranění podle vědců vylučuje, že by byl obránce podupán koňmi, nebo že by spadl z hradeb. Při srovnání s moderní literaturou vědci přece jen našli jeden typ zranění, který byl velmi podobný. Šlo o lidi sražené vlakem. Jenže v době, kdy bylo českému králi Janu Lucemburskému osm let, pochopitelně žádné vlaky nejezdily. Zbývala tedy jen jedna možnost – trebuchet.

Trebuchety byly obrovskou obdobou praků, které dokázaly vrhat masivní střely na velkou vzdálenost. Nejčastěji se jako munice používaly až stokilové kameny, mnohdy ale také zápalné soudky nebo zapálené otepi slámy. Existují také důkazy, že se trebuchety používaly jako doručovatelé středověkých „biologických zbraní“, tedy zvířecích mršin nebo exkrementů.

Když archeologové spojili síly s historiky, našli další důkazy v kronikách. Zjistili totiž, že se v nich píše o tom, že právě při obléhání roku 1304 použili Angličané vůbec největší trebuchet své doby – obléhací stroj s přezdívkou War Wolf, neboli Válečný vlk. Údajně byla střela z něj schopná prorazit dvě kamenné zdi najednou stejně snadno, jako by šíp proletěl kusem látky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zpomalte vývoj AI, volají experti i majitelé firem. Není důvod, míní Trump a Čína

Zatímco většina velkých amerických firem, které se věnují umělým inteligencím (AI), začala volat po zpomalení kvůli rostoucím obavám z budoucího vývoje, americký prezident Donald Trump se více obává Číny, která se snaží dosáhnout pokroku v tomto oboru bez ohledu na možné následky.
před 3 hhodinami

AI mění včasné odhalování srdečních onemocnění

Umělá inteligence (AI) se stále výrazněji prosazuje v kardiologii a otevírá nové možnosti včasného odhalování kardiovaskulárních onemocnění. Algoritmy dokážou z elektrokardiogramu, rentgenového snímku hrudníku, mamografu nebo dokonce z obyčejné fotografie obličeje rozpoznat skryté známky onemocnění a odhadnout riziko, kterému může člověk v následujících letech čelit. Tyto poznatky zazněly na kongresu ESC 2026, celoevropském setkání Evropské kardiologické společnosti, které se konalo od 28. do 31. srpna v Mnichově.
před 6 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 6 hhodinami

Řepka nezvládá horko. Při 32 stupních má problém, popsali brněnští vědci

Vysoké teploty narušují přirozené dozrávání semen řepky. Semena vystavená horku totiž častěji praskají. Vědcům z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně se podařilo mechanismus lépe objasnit a tím otevřít možnosti, jak se pokusit tento problém řešit.
před 7 hhodinami

V jezeře Milada se objevil invazní rak červený. Poprvé v tuzemsku

V jezeře Milada nedaleko Ústí nad Labem se objevili invazní raci červení. Jde o první výskyt tohoto druhu v Česku, informoval Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Tento druh je přenašečem račího moru. Přírodovědci chtějí udělat podrobnější průzkum, aby zjistili, jak velká populace raků červených v Miladě žije.
před 8 hhodinami

V Severní Dakotě vědci poprvé objevili sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe

V americkém státě Severní Dakota vědci objevili první známou souvislou sérii stop dospělého Tyrannosaura rexe, jednoho z největších suchozemských predátorů, kteří kdy žili. Čtyři tříprsté otisky jsou staré zhruba 66,5 milionu let. O objevu informoval list The Guardian.
včera v 12:52

Šéf Anthropicu vyzval firmy, aby zpomalily vývoj AI. Apel podpořil i Musk

Generální ředitel americké společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval firmy zabývající se umělou inteligencí (AI), aby zpomalily tempo, jakým rozšiřují schopnosti svých modelů. Nastínil přitom tříkrokový rámec, jehož cílem je regulovat rychlost vývoje a získat více času na řízení souvisejících rizik. Krok reaguje na rostoucí obavy ze zneužití umělé inteligence, informovala v sobotu v podvečer SELČ agentura Reuters.
včera v 00:26

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
11. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.