Vojenská pomoc

Švédsko daruje Ukrajině šestnáct starších bojových letounů Gripen verze C/D a prodá až dvacet strojů v nejmodernější verzi E/F za 2,5 miliardy eur (60,72 miliardy korun). Informují o tom agentury s odvoláním na úřady. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek přicestoval do Švédska, kde jednal s čelnými představiteli tamní vlády a zbrojního průmyslu.

Počet zemí, které přispívají do české muniční iniciativy, se snížil na polovinu – z loňských osmnácti na devět, napsal v úterý deník Financial Times (FT) s odvoláním na prohlášení prezidenta Petra Pavla. Podle něj iniciativa stále funguje, pokles počtu přispěvatelů pro ni ale představuje obtíže. Vláda dle premiéra Andreje Babiše (ANO) dává přednost českým občanům. Podle resortu obrany jsou pro letošek zatím uzavřené smlouvy na milion kusů velkorážní munice pro Ukrajinu, napsal později Reuters. Pavel věří, že se iniciativě podaří letos dosáhnout stejných čísel jako loni.

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) po čtvrtečním jednání vlády uvedl, že Česko vydalo na pomoc Ukrajině 91,3 miliardy korun, zatímco na příjmech získalo 104 miliard korun. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.

Americký prezident Donald Trump chce navrženým plánem pro ukončení ruské války na Ukrajině vrátit opět míček do hry, která znamená dostat obě strany k jednacímu stolu a uzavřít příměří, řekl v Interview ČT24 vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Trump podle něj nechce, aby to bylo za pět dní vyřešeno, ale aby se tomu věnovaly všechny strany na maximum. Jde o jeden z dalších pokusů, uvedl Kopečný. Zároveň se domnívá, že Trumpova taktika „udělejte to okamžitě“ ukazuje na důraz, který situaci prezident USA přikládá. Podle Kopečného má Trump pocit, že je to pro něj směrodatné v kontextu toho, jak si myslí, že bude vnímán historií. Chce být vnímán jako největší světový mírotvorce, dodal Kopečný. Rozhovor s vládním zmocněncem vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal polskou hlavu státu Karola Nawrockého. Hovořili o ruské agresi proti Ukrajině i spolupráci v Evropské unii a Severoatlantické alianci (NATO). Podle Pavla oba prezidenti sdílí pohled na Rusko jako na nejzásadnější hrozbu pro bezpečnost Evropy. Nawrocki dorazil do Česka na svou první návštěvu po nástupu do funkce, prezidenta na cestě doprovází manželka Marta.

Výbuch, který o víkendu poškodil železniční trať v Polsku na trase mezi Varšavou a Lublinem, si zřejmě objednaly ruské tajné služby, uvedl v úterý mluvčí polského ministra pro zvláštní služby. Premiér Donald Tusk později dodal, že podezřelé jsou dvě osoby s ukrajinským občanstvím v ruských službách. Hned po sabotáži odcestovali z Polska, uvedl. Útok dříve označil za „bezprecedentní“, podle něj mohl skončit tragédií. Nikdo nebyl zraněn.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.

První místopředseda ANO Karel Havlíček nevyloučil konec muniční iniciativy. Zjištění budoucí vlády podle něj ukazují větší problémy projektu, než ANO před volbami předpokládalo, řekl v Partii na CNN Prima News. Podle místopředsedy ODS Martina Kupky se jedná o bohapustou snahu očernit vše, čeho vláda dosáhla. Konec iniciativy opakovaně označil premiér v demisi Petr Fiala (ODS) za chybu.

Spojené státy do války s Venezuelou nepůjdou, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS. Uvedl však také, že „dny vládce Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny“. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi.

Od začátku války věnovalo Česko Ukrajině vojenskou pomoc za 17,4 miliardy korun. V částce je zahrnutý nepotřebný materiál ze skladů, nákup či výcvik vojáků. Naopak 25 miliard získalo tuzemsko nazpět, například z financování Evropské unie či na technice ze Spojených států a Německa, řekl po jednání vlády končící premiér Petr Fiala (ODS).

Na konci roku plánuje rezignovat vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, napsal server Seznam Zprávy. Jako důvod Kopečný uvedl limity toho, co lze za stát udělat. Bývalý náměstek na ministerstvu obrany Kopečný je vládním zmocněncem pro rekonstrukci země, která několik let čelí ruské vojenské agresi, od ledna 2023.

Pohyb ruských dronů nad Polskem je naprosto bezprecedentní krok, zhodnotil místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Vyzval k tvrdé reakci ze strany NATO – pokud se nic nestane, vyloží si to prý Moskva jako slabost. Člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD) připustil závažnost incidentu, pro vojenskou pomoc Polsku, pokud by o ni požádalo, by ruku nezvedl. Debatou v Událostech, komentářích provázela Jana Peroutková.

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Ukrajině se dosud podařilo zajistit 1,5 miliardy dolarů (31,4 miliardy korun), za které evropští spojenci v rámci nové iniciativy nakoupí americké zbraně, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Celková hodnota pomoci, kterou chce Severoatlantická aliance tímto způsobem pro Kyjev zabezpečit, je asi deset miliard eur (245 miliard korun). O další podpoře jednal Zelenskyj ve čtvrtek v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem.

Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace. Ukrajina podle názoru české hlavy státu nyní ani se západní podporou není v situaci, kdy by mohla v dohledné době osvobodit oblasti okupované Ruskem bez velkých lidských ztrát.

Americký prezident Donald Trump pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou a zopakoval, že je velmi nespokojen s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Trump po setkání s šéfem NATO Markem Ruttem v Bílém domě také uvedl, že Spojené státy prodají své nejmodernější zbraně zemím Aliance, které zbraněmi podporují Kyjev.

Americký prezident Donald Trump zvažuje, že poprvé od svého nástupu do úřadu letos v lednu pošle Ukrajině nový balík vojenské pomoci. Uvádí to stanice CBS News, která se odkazuje na několik diplomatických zdrojů.