Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Nahrávám video

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

USA i Evropa mají stejný cíl, a to ukončit válku tak, aby se Rusko už nikdy nepokusilo na zemi znovu zaútočit, prohlásil šéf Aliance. Ruská armáda postupuje pomalu a trpí značnými ztrátami na životech, což podle něj dokazuje, že Ukrajina je i nadále schopna odolávat ruské agresi.

Nahrávám video

Bezpečnost spojeneckých zemí je dle něj provázána se situací na Ukrajině. „Potřebujeme, aby válka skončila trvalým a spravedlivým mírem,“ zdůraznil Rutte, který ocenil úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o zastavení krveprolití.

„Všichni se shodujeme na tom, že díky prezidentu Trumpovi došlo k prolomení situace ohledně mírových jednání. Nyní musíme zajistit, aby Ukrajině měla všechno, co potřebuje, aby se mohla nyní bránit a aby do budoucna mohla účinně odstrašovat,“ dodal šéf NATO.

Načítání...

Generální tajemník Aliance také ocenil odhodlanost a vytrvalost ukrajinských vojáků a řekl, že Moskva úmyslně cílí na civilisty výhradně za účelem šíření strachu. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov po schůzce poděkoval za pomoc, kterou NATO poskytuje, a uvedl, že strategie Kyjeva v obraně země funguje.

Debaty se vedly rovněž o programu nákupu zbraní PURL, v jehož rámci spojenci nakupují na základě ukrajinských prioritních požadavků americké vojenské vybavení pro obránce napadené země. Do programu se podle zdrojů ČTK zapojilo již pětadvacet zemí Aliance, Česko zatím nikoliv.

Nahrávám video

Praha ale dál hraje klíčovou koordinační roli v takzvané muniční iniciativě, která pro ukrajinské obránce zajišťuje velmi důležitou velkorážovou munici.

Spojenci Kyjeva na odpoledním zasedání kontaktní skupiny, která zahrnuje státy NATO i další země, následně přislíbili napadené zemi vojenskou pomoc ve výši 35 miliard dolarů (715 miliard korun). Po jednání uskupení to oznámili ministři obrany Německa a Británie Boris Pistorius a John Healey. Za pomoc v tomto objemu poděkoval Fedorov, podle kterého jeho země potřebuje „každou raketu a každý dron“.

Podle diplomatického zdroje agentury AFP částka 35 miliard dolarů obsahuje již vyslovené i nové přísliby. V sumě je zahrnut podle něj již dříve vyjádřený příslib Německa dodat Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 11 miliard eur (265 miliard korun).

Ukrajina se každodenně potýká se vzdušnými útoky ruských sil, které v zimním období míří především na její energetickou infrastrukturu. Kyjev proto opakovaně zdůrazňuje význam protivzdušné obrany a žádá své západní spojence o posílení podpory v této pro něj zásadní oblasti.

Ruská armáda podle posledních informací plně, případně částečně ovládla 19,3 procenta ukrajinského území. Přibližně sedm procent ukrajinského území včetně Krymu a části Donbasu dostala Moskva pod svou kontrolu ještě před zahájením plnohodnotné invaze v únoru 2022.

Mezi hlavní body programu ministerské schůzky patřilo i posílení role NATO v oblasti Arktidy. Alianční země ve středu spustily cvičení Arctic Sentry (Arktická stráž), které má za cíl chránit tento region před čínským a ruským vlivem.

Mise má koordinovat vojenské síly aliančních zemí, které v arktické oblasti působí kvůli úmyslům amerického prezidenta Trumpa připojit Grónsko k USA. Švédsko už oznámilo, že vyšle své gripeny k ochraně vzdušného prostoru v okolí Grónska a Islandu.

Nahrávám video

Šéf NATO se k rozkolu mezi členy Aliance, který nastal kvůli Grónsku, přímo nevyjádřil. Podotkl pouze, že Severoatlantická aliance je koalicí tvořenou z demokratických zemí, které vedou politici z levice i z pravice. „Takže uvnitř NATO povedeme vždycky nějaké diskuse. Nemám ale obavy, důležité je, že Aliance vždycky najde cestu kupředu, aby zajistila, že jedna miliarda obyvatel zemí NATO bude v bezpečí,“ uzavřel Rutte.

Tlak na zvyšování výdajů na obranu

Od návratu prezidenta Trumpa do Bílého domu sílí tlak na spojence, aby dávali více na obranu, poznamenal před jednáním v Bruselu Rutte. „Je důležité, aby Evropa i Kanada pokračovaly ve zvyšování výdajů na obranu. Spojené státy jsou plně zavázány NATO, ale musí řešit i otázky ve zbytku světa, třeba v Indo-pacifické oblasti, proto je důležité, aby Evropa a Kanada toho dělaly více,“ zdůraznil šéf Aliance.

Podle Colbyho došlo loni k přenastavení rámce tak, aby Evropa měla větší roli v konvenční obraně. USA chtějí Alianci posunout do takzvaného NATO 2.0, v němž bude větší rovnováha. „Vracíme se k základním principům NATO, Aliance založené na obraně a odstrašování. Musíme společně strategicky postupovat, ale být i pragmatičtí,“ prohlásil Colby.

Nahrávám video

Podle Rutteho se všichni spojenci zapojili do procesu spolupráce a snaží se naplnit závazky pětiprocentních výdajů na obranu do roku 2035. Kromě investic je ale třeba navýšit dodávky munice či protivzdušné obrany. „Je třeba zvýšit výrobu na obou stranách Atlantiku,“ apeloval.

„Je potřeba usilovat o odstrašení ze strany Aliance vůči všem potenciálním protivníkům do budoucna, dále posilování protivzdušné obrany a ochrany proti dronům všech kategorií, to si myslím je také společné všem státům,“ uvedl po jednání český ministr obrany Zůna s tím, že se hovořilo rovněž o akceleraci průmyslové základny a zbrojního průmyslu. „Náš zbrojní průmysl se vyvíjí velmi dynamicky, velmi pozitivně a může pro řadu zemí sloužit i jako příklad,“ míní ministr. Členské státy podle něj ocenily českou muniční iniciativu pro Ukrajinu.

Nahrávám video

Schůzku v sídle NATO v Bruselu již před jejím začátkem zastínil podle světových agentur fakt, že svou účast na jednání zrušil americký ministr obrany Pete Hegseth, jehož zastupuje právě Colby. Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase loni v prosinci zrušil svou účast na dlouho plánované schůzce šéfů diplomacií NATO v Bruselu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 45 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...