Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
Evropa by se dle Babiše měla soustředit zejména na výzkum protivzdušné obrany proti balistickým střelám, které podle něj představují hlavní problém. Avizoval, že výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP dosáhne tuzemsko v příštím roce. Letos se vynasnažíme, nezavrhuji to, ale nevidím to reálně, dodal.
Podle expertů se nicméně nejedná o 70 miliard eur nových financí nad stávající podporu. Přibližně 30 miliard ze zmíněné částky totiž tvoří už schválená půjčka EU pro Ukrajinu, zbývajících zhruba 40 miliard eur mají evropské státy NATO a Kanada poskytnout formou bilaterální vojenské pomoci.
Babiš uvedl, že s Trumpem hovořil v úterý večer a krátce i ve středu. Průběh summitu hodnotil jako klidný. „Jsem rád, že to dopadlo, jak to dopadlo. Žádný kartáč nebyl. Prezident Trump byl velmi příjemný, jako obvykle, a byl také velice spokojen po vystoupeních všech. Za mě ten summit dopadl velice dobře,“ shrnul Babiš.
Pozitivně o summitu v Ankaře mluvil i jeho hostitel – turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten ho považuje za úspěšný. Mezi členskými státy podle něj byla zjevná solidarita. Avizoval, že Turecko je připraveno převzít větší odpovědnost za spravedlivější rozdělení břemene v rámci Aliance, píše Reuters.
Summit dle Pavla splnil své hlavní cíle
Spojenci na summitu NATO podle prezidenta Petra Pavla zachovali jednotu, shodli se na posilování vlastní obrany i pokračující podpoře Ukrajiny. Summit podle něj splnil své hlavní cíle. Prezident také ocenil konstruktivní atmosféru jednání, která podle něj neodpovídala obavám z předchozí ostré rétoriky amerického prezidenta.
Členské státy NATO oznámily nové nákupy vojenského vybavení v hodnotě padesát miliard dolarů (přes bilion korun), uvádí po jednání zveřejněná deklarace. „Útok na jednoho je útokem na všechny. Naše jednota, solidarita a společná síla zůstávají základem míru, bezpečnosti a prosperity jedné miliardy občanů naší aliance svobodných a demokratických států,“ říká dokument, který rovněž zdůrazňuje transatlantické spojenectví.
Prezident Pavel ve středu ráno před formální částí summitu sdělil, že od této části očekává přijetí připravené deklarace. Zmínil také společnou snahu odstraňovat překážky pro větší integraci evropského obranného průmyslu či debatu o výdajích na obranu nebo o budoucí podpoře Ukrajiny.
„Je tam ten závazek, který předneslo Německo a který je obsažen v deklaraci. To znamená 70 miliard eur na podporu Ukrajiny v tomto roce a stejný závazek na příští rok. Nejenom naše vláda, ale i některé další s tímto závazkem měly problém, proto je ten závazek přijat jako kolektivní,“ podotkl.
Prezident připomněl, že před neformální večeří v úterý jednal mimo jiné s představiteli Nizozemska, Belgie, Finska, Maďarska, Polska a Slovenska. Zájem partnerů se podle Pavla týkal mimo jiné výše českých obranných výdajů a způsobu, jakým bude tuzemsko Kyjev nadále podporovat.
Ve středu odpoledne Pavel přiblížil, že například s finským prezidentem Alexandrem Stubbem mluvili o tamním konceptu „comprehensive defence“, což lze česky chápat jako celospolečenskou obranu, a co si z toho může vzít Česko.
„Myslím, že těch styčných bodů je opravdu hodně, a pokud jde o přínos pro Česko, tak asi největší inspiraci bych opravdu viděl v této chvíli ve Finsku. Protože pokud jde o zajišťování obrany a bezpečnosti, tak Finsko může sloužit jako příklad pro všechny země NATO,“ zhodnotil Pavel.
S polským prezidentem Karolem Nawrockým mluvili o aktuálně rostoucím napětí mezi Kyjevem a Varšavou. Polská hlava státu Pavla ujistila, že situace není natolik dramatická, jak je prezentována, a polská strana „nechce situaci eskalovat“.
„Všichni mluví o válce, neslyšel jsem slovo mír,“ řekl Babiš
„To byl asi na jiné večeři,“ odpověděl premiér Babiš na dotaz novinářů ohledně slov prezidenta Pavla, že se během úterního neformálního setkání řešily i výdaje Česka na obranu. Babiš řekl, že se bavil také s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
„Prezident Trump je stále stejně příjemný a bavili jsme se o Melanii (manželka Trumpa) a o filmu. Na večeři nebylo nic o výdajích NATO, nikoho to na večeři nezajímalo,“ uzavřel Babiš.
„Všeobecně převládá atmosféra, že je třeba přinutit Rusko vojensky k jednáním,“ řekl Babiš. Dodal ale, že na summitu prý zatím neslyšel příliš mluvit o míru. „Všichni mluví o válce, všichni mluví o zbrojení a zatím jsem vůbec neslyšel slovo mír,“ uvedl.
Babiš také zmínil, že podle něj Česko letos nesplní závazek vydávat na obranné výdaje dvě procenta HDP. Podle něj se současná vláda kvůli zděděnému vysokému deficitu musela rozhodnout, zda kabinet bude pokračovat ve výstavbě dálnic, nebo navýší výdaje na obranu.
Český premiér, který během pracovní večeře seděl u stolu mimo jiné spolu s Volodymyrem Zelenským, se rovněž vyjádřil k projevu ukrajinského prezidenta. Podle Babiše upozornil na schopnost Ukrajiny zasahovat ruské rafinerie pomocí dronů a za hlavní problém označil nedostatek protibalistické ochrany, Evropu pak vyzval k větším investicím do této oblasti.
Trump s NATO není spokojený kvůli Grónsku a Íránu
Spojené státy budou podle Trumpa jednat s Ukrajinou o možnosti licenční výroby raket do protiraketového systému Patriot v napadené zemi. Americký prezident také uvedl, že Washington bude s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů. Trump také připustil, že USA mohou uzavřít vzdušný prostor nad Ukrajinou, pokud to bude nutné pro bezpečnostní záruky Kyjevu.
Před začátkem formálního jednání summitu NATO v Ankaře americký prezident Trump ostře kritizoval spojence v Alianci. Řekl, že není spokojený s NATO kvůli Grónsku a Íránu, píší agentury. Podle něj USA do organizace přispívají nepřiměřeně moc.
Španělsko je podle Trumpa hrozným spojencem v NATO a uvedl, že s ním chce přerušit obchod. Madrid odmítá výrazné navýšení výdajů na obranu a bezpečnost na pět procent HDP do roku 2035.
Rutte očekává silný závazek podpory Ukrajiny
Šéf NATO Mark Rutte během prohlášení před začátkem jednání uvedl, že na summitu v Ankaře očekává silný závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Spojenci budou podle něj diskutovat i o obnovení plavby v Hormuzském průlivu.
Rutte zdůraznil, že zatímco loňský summit v Haagu byl o plánování, stanovování cílů a penězích, současný summit je o realizaci těchto plánů. Již nyní se podle něj ukazuje, jak významně evropští spojenci a Kanada navýšili své obranné výdaje.
Očekává se, že v textu prohlášení se Aliance přihlásí k zásadě „silnější Evropy v silnějším NATO“. Evropské země a Kanada čelí opakovaně kritice prezidenta USA Donalda Trumpa, že mají nízké výdaje na obranu. Generální tajemník NATO Mark Rutte však zdůrazňuje, že výdaje na obranu této části Aliance se v roce 2025 meziročně zvýšily o zhruba pětinu a začínají se přibližovat ke Spojeným státům.
Frederiksenová: Grónsko není na prodej
Dánsko je připraveno bránit každý centimetr území NATO, včetně Dánského království, uvedla ve středu na úvod jednání NATO dánská premiérka Mette Frederiksenová. Reagovala tak na další prohlášení prezidenta Trumpa, který prohlásil, že Grónsko by mělo přejít pod kontrolu Spojených států.
„Náš postoj je stejně jasný jako po celou dobu. Grónsko není na prodej. Doufáme, že všichni, včetně našich spojenců, budou respektovat právo grónského lidu na sebeurčení,“ uvedla dánská premiérka.
„Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, včetně našeho vlastního území,“ reagovala Frederiksenová na dotazy. Zmínila v této souvislosti fakt, že jedním z důvodů, proč bylo NATO před mnoha desetiletími vytvořeno, je princip, že pokud se něco stane jednomu z nás, všichni ostatní mu přijdou na pomoc.
Merz: Rusko nemá šanci válku vyhrát
Rusko nemá šanci válku na Ukrajině vyhrát, řekl ve středu na summitu v Ankaře německý kancléř Friedrich Merz. Merz ocenil, že spojenci ve většině členských zemí NATO výrazně posílili výdaje na obranu. Ze summitu v Ankaře podle něj vzejde nový duch NATO, který Alianci ještě více posílí a sjednotí.
„Chceme, aby se NATO stalo více evropským, a právě díky tomu mohlo zůstat silnou transatlantickou aliancí,“ řekl Merz. Jedním z příkladů posilování obranných schopností evropských spojenců z NATO je podle něj dohoda, kterou v úterý Německo uzavřelo s Kanadou a Norskem o spolupráci při výstavbě ponorek.
Německo zároveň během summitu pokročilo v jednáních s USA o možném nákupu amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk, řekl německý ministr obrany Boris Pistorius. Berlín se dlouhodobě o tyto střely zajímá. Jejich původně ohlášené rozmístění v Německu ale zrušil americký prezident Trump.
Za Česko promluvil premiér Babiš
Za Česko promluvil premiér Babiš. S šéfem vlády do Ankary přiletěli ministři zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Odlišným letadlem přicestoval do Ankary prezident Pavel, který by se rovněž měl zúčastnit zasedání a vystoupit na brífinku. Společně se objevili pouze na oficiální skupinové fotografii zveřejněné tureckou prezidentskou kanceláří. V Ankaře se také chystá na bilaterální jednání.
