V Evropě dle studie přibývá prachu, hlavně z Afriky. Škodí zdraví i ekonomice

Prachové znečištění v Evropě roste. Podle nové studie publikované v odborném časopisu Nature může tento jev stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší a tím samozřejmě i zdraví obyvatel. Na výzkumu mají výrazný podíl i vědci z tuzemska.

Evropa se stále víc plní prachem, hlavně její jih a Středomoří. Má to dva hlavní důvody a oba souvisejí s klimatickými změnami. Tím prvním jsou proměny cirkulace atmosféry, tím druhým dezertifikace – tedy proměna úrodné půdy na poušť v Severní Africe, odkud se potom prach do Evropy dostává.

Vědci na to přišli prostudováním dat z asi 15 800 měření od 103 evropských stanic za roky 2012 až 2021. Klíčové údaje pro střední a východní Evropu přitom dodali experti z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří přispěli dlouhodobým měřením atmosférického aerosolu v Národní atmosférické observatoři Košetice.

Analýza prokázala, že koncentrace prachu narůstaly ve sledovaném období na většině evropského kontinentu, což by mohlo mít závažné negativní dopady na zdraví lidí. Analýza totiž odhalila, že prach z Afriky představoval v jižní Evropě do roku 2021 v průměru 31 procent roční směrné hodnoty částic s rozměry PM10, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).

  • Pro PM10 platí denní limit 50 mikrogramů na metr krychlový. Překračování limitu je tolerováno maximálně 35 dní v roce. Například na Ostravsku bývá překračován sto i více dní. 
  • Pro PM2,5 nejsou v Česku stanoveny hodinové nebo denní koncentrace, pouze průměrná roční povolená hodnota – 25 mikrogramů na metr krychlový. Podle Světové zdravotnické organizace je bezpečná hodnota do 10 mikrogramů.
  • Největšími zdroji atmosférického aerosolu jsou především vysokopecní spalovací procesy, cementárny, vápenky, lomy, těžba či doprava.

S velkým množstvím prachu v ovzduší jsou spojené takzvané prachové události. Obyvatelé jižní Evropy jim čelili přibližně 46krát ročně. Studie navíc dokládá, že zatímco četnost prachových událostí se výrazně nezměnila, jejich intenzita v některých částech jižní Evropy vzrostla.

Důsledky jsou rozsáhlé

Dopady těchto prachových mračen nad Evropou není podle autorů studie radno podceňovat. Vlny pouštního prachu totiž mimo jiné narušují hospodářskou aktivitu, jako je například letecká doprava, ale především mají nepříznivé dopady na zdraví. Vědci už v jiných výzkumech popsali ty nejhorší – patří mezi ně hlavně zhoršení astmatu, častější potratovost, zvýšená úmrtnost v rizikových skupinách, ale i větší šíření patogenů. Bakterie a viry totiž v atmosféře samy o sobě nemají velkou šanci přežít, ale když se přichytí na zrníčkách prachu, mohou přežít i přesun na značnou vzdálenost.

Vědci ale ve studii současně uklidňují, že zmíněné dopady se zatím projevují jen minimálně, nárůst objemu prachu za posledních deset let sám o sobě zatím nevedl k výraznému zhoršení zdravotních ukazatelů. Autoři ale dodávají, že s tím, jak lidmi způsobená změna klimatu urychluje degradaci půdy a ovlivňuje počasí, může zhoršující se znečištění prachem představovat rostoucí riziko pro veřejné zdraví a cíle kvality ovzduší.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 6 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
včera v 09:00

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.