„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Nahrávám video

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.

Středeční útok zachytila průmyslová kamera. Na seniora stojícího u zastávky se útočník vrhl zničehonic a opakovaně ho bodl nožem. Podobně poté napadl dalšího člověka. Po zásahu ochranky synagogy ho nakonec zneškodnili taserem policisté, když nereagoval na výzvu, aby nůž pustil z ruky. Oba pobodaní ve věku 34 a 76 let skončili v nemocnici. Jejich stav je stabilizovaný. 

Útočník měl podle policie násilnickou minulost a psychické problémy. Úřady ho dřív vytipovaly jako kandidáta do programu pro prevenci extremismu. Případ se vyšetřuje jako terorismus. „Buďme upřímní. Toto není izolovaný případ. Stala se řada antisemitských útoků,“ poznamenal britský premiér Keir Starmer.

Ve čtvrtek Starmer slíbil, že jeho vláda „udělá vše, co je v jejích silách, aby tuto nenávist (vůči Židům) vymýtila“. „Antisemitismus je velmi stará nenávist. Historie ukazuje, že kořeny jsou hluboké a když je vytrhnete, znovu dorostou,“ řekl během televizního prohlášení z Downing Street. „Přesto příliš mnoho lidí v této zemi toto zlehčuje,“ dodal premiér.

Vláda nyní hodlá vyhradit dalších 25 milionů liber (zhruba 705 milionů korun) na ochranu synagog, škol a dalších židovských center. Po zvýšení dosáhne rozpočet určený na ochranu židovské komunity v Británii 58 milionů liber (asi 1,64 miliardy korun), napsala agentura Reuters. Jak už bylo zmíněno, Británie také ve čtvrtek zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem v zemi ze značného na vážný, což znamená, že považuje útok za vysoce pravděpodobný. Jde o druhý nejvyšší stupeň ohrožení z pěti.

Opozice chce zakázat protiizraelské pochody

Opozice chce zajít ještě dál a zakázat pravidelné pochody na podporu Palestinců a proti Izraeli. „Lidé si mysleli, že protestují proti válce na Blízkém východě. Teď je vcelku jasné, že se to zneužívá jako záminka k násilí a zastrašování židů,“ míní předsedkyně britských konzervativců Kemi Badenechová. Vláda zákaz demonstrací nepodporuje, ale slíbila, že připraví zákony, které umožní stíhat „jednotlivce a skupiny jednající jménem organizací podporovaných státy“.

Otevřené výzvy k útokům na židy přitom v londýnských ulicích zaznívaly už před poslední válkou v Gaze. Například už v roce 2021 protestující vulgárně uráželi židy. „Připojte se k boji za Palestinu! Vyžeňte je pryč, znásilněte jejich dcery!“ ozývalo se v Londýně. Čtyři zadržení muži tehdy vyvázli zcela bez trestu. 

Britští židé jsou přesvědčeni o tom, že liknavost úřadů při potírání podobných projevů antisemitismu musela nevyhnutelně vést k vystupňování násilí. „Přesně před tímto scénářem varujeme už měsíce. Říkali jsme, že pokřik ,Globalizujte intifádu!‘ znamená výzvu k vraždění anglických židů,“ řekl zakladatel organizace Stop the Hate (Zastavte nenávist) Itai Galmudy.

V posledních letech počet útoků narůstá

Britské úřady evidují v posledních letech výrazný nárůst antisemitských útoků. Patrný je zejména po začátku války v Pásmu Gazy před třemi lety. Zatímco v roce 2022 jich zaznamenaly 1660, o rok později to bylo skoro třikrát tolik. V posledních dvou letech šlo shodně zhruba o 3700 incidentů, tedy v průměru více než tři sta každý měsíc.

Nejhorší antisemitský útok ve Velké Británii za poslední roky se odehrál v Manchesteru. Loni v říjnu tam útočník najel autem do lidí. Pak vystoupil a začal do nich bodat nožem. S sebou měl výbušniny. Odpálit je nestihl, policie ho zastřelila. Zraněním podlehli dva lidé. V synagoze byl tou dobou velký počet věřících, kteří slavili největší židovský svátek Jom kipur.

Teroristický čin vedl téměř okamžitě k nárůstu antisemitismu. Ještě ten den zaznamenaly úřady čtyřicet menších útoků a stejný počet o den později. V listopadu pak vzkázala britská policie fanouškům izraelského fotbalového klubu Maccabi Tel Aviv, aby na utkání s domácím týmem Aston Villa nejezdili, neboť jim nemůže zaručit bezpečnost. Rozhodnutí nezvrátila kritika ze strany premiéra ani židovské komunity.

Časté jsou i jiné druhy útoků či incidentů. Například sprejování antisemitských hesel nebo žhářství. Jen v posledních dvou měsících pachatelé zapálili sanitky židovské charitativní organizace nebo synagogy. Takřka denně čelí židé ve Spojeném království osobním útokům. Od nadávek přes házení předmětů až po strkanice a fyzická napadení. Oběťmi jsou nejčastěji ortodoxní židé, kteří jsou snadno vizuálně rozpoznatelní, a lidé v okolí synagog a dalších židovských staveb.

Antisemitismus je na vzestupu i v některých dalších státech

Růst antisemitismu se ale netýká jen Velké Británie. Na židovskou komunitu cílil i útok v australském Sydney na konci minulého roku. Na oslavě chanuky na Bondi Beach tehdy bylo zavražděno patnáct lidí. Také tam židovské organizace dopředu varovaly, že riziko útoku je kvůli vyhrocenému antisemitismu a jeho toleranci ze strany úřadů velmi vysoké.

Antisemitismus je na vzestupu i v jiných státech. „Obecně podle statistiky největší nárůst je viditelný v zemích západní Evropy,“ sdělil odborník na antisemitismus ze Západočeské univerzity v Plzni Zbyněk Tarant, podle něhož jde kromě Británie třeba o Francii, Belgii nebo Německo. „Je to zemi od země, ale někde ten nárůst po událostech 7. října 2023 byl i sto a více procent,“ řekl s odkazem na den, kdy palestinské teroristické hnutí Hamás a jeho spojenci provedli útok na Izrael, při němž zahynula řada civilistů a stovky dalších byly odvlečeny do Gazy jako rukojmí. Nedávný výzkum Eurobarometru z letošního ledna navíc podle oborníka ukázal, že se zhoršilo i vnímání antisemitismu mezi příslušníky dotčených komunit.

Války v Gaze nebo v Íránu jsou dle Taranta jakési spouštěče. „Obecně jakákoliv závažnější mezinárodně-politická krize, zvlášť, když jsou to třeba takovéto eskalace násilí na Blízkém východě, se projevuje u nás na evropské půdě ve formě vyššího množství antisemitských projevů nebo incidentů,“ podotkl expert s tím, že problémem je, že v minulých letech se krizí zřetězilo hned několik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 4 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...