Absence místních novin může vést i ke změnám ve volebním chování lidí, říká analytička Waschková Císařová

Nahrávám video

Dřív je mělo snad každé menší město, teď se místní nezávislé noviny stávají spíš raritou. Ničí je nedostatek peněz z inzerce, ubývající čtenáři, ale taky radniční zpravodaje. Jak se „malé“ novinařině daří, kde je a odkud a proč mizí, se snaží zjišťovat mediální analytička z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě Lenka Waschková Císařová. Tématu se věnoval také nedělní Newsroom ČT24.

Jak dnes vypadá regionální žurnalistika v Česku?

Odborníci i čtenáři říkají, že lokální média jsou lidem blíž. V České republice to jsou nejčastěji noviny, o kterých čtenáři říkají, že jim zprostředkovávají informace z jejich dvorečku, z jejich ulice, které je opravdu zajímají. Během uplynulých deseti let bohužel počet takových novin klesl zhruba o 50 procent. V roce 2009 jich bylo 60 a loni už jich bylo jen 29. Od té doby, na přelomu roku 2019/2020, další dva projekty alespoň podle mých informací skončily, takže ta čísla nejsou úplně optimistická.

Co je důvodem takového razantního úbytku?

Končí především z ekonomických důvodů. Zajímavé ale je, a proto se také věnuji výzkumu okresních novin, že v některých okresech se jim žije lépe než v 90. letech, kdy se obecně médiím dařilo nejlépe. Takže existuje disproporce mezi tím, že někde to jde a někde ne.

Kde se tedy takovým novinám daří a kde naopak ne?

Místům, kde lokální média neexistují, říkáme zpravodajské pouště. A jsou už docela rozsáhlé v České republice. Třeba na Lounsku vychází tři tituly, zatímco na jiných místech už léta nevychází vůbec nic. Pouště jsou třeba v celých západních Čechách – Plzeňský kraj, Karlovarský kraj, tam nic takového už roky nevychází. Spekuluje se o tom, a v zahraničí na to téma už jsou výzkumy, že když lokální média skončí, tak to má sekundární vliv na lokální demokracii, na to, jak se politici chovají. Nemají totiž nikoho, komu by se zodpovídali ze svých kroků. Takže to může vést i k nějakým změnám ve volebním chování lidí a vůbec ve fungování regionální politiky.

Jaké jsou podle vás největší problémy regionálních novinářů?

To, že jste blízko svým čtenářům a zdrojům informací, má výhody i nevýhody. Leccos víte, leccos se dozvíte od lidí, znáte zdroje, ale zase jste všem blíž. Časté jsou ekonomické problémy, protože lidí, kteří si v okrese noviny koupí, není tolik. Problémy jsou především v inzerci, protože sehnat inzerci od místních podnikatelů, zvlášť po finanční krizi, je čím dál těžší. Takže právě po roce 2008 je docela významný pokles v počtu takového tisku kvůli tomu, že přestával vydělávat v inzertní oblasti.

Je to jenom o penězích?

Finanční pokles z inzerce je jedna věc. Druhá věc je, že jsou jakoby v kleštích. Z jedné strany jim ubývají čtenáři a příjmy jako všem médiím, z druhé strany na ně tlačí konkurence. Ráda bych řekla, že je to konkurence v uvozovkách. Jeden typ konkurence jsou média, která jako lokální vypadají, ale jsou to celostátní projekty typu Deník. Druhou konkurencí jsou radniční zpravodaje, kterou považuji za nekalou. Protože takové zpravodaje jsou politické PR placené z našich daní, které zároveň vydělává na inzerci. A tu inzerci berou právě těm soukromým subjektům.

Jakou roli tedy hrají v regionální novinařině vámi zmiňované Deníky?

Já jsem v Deníku dělala dlouhé roky výzkum, Deník vlastně vzešel z původních regionálních novin. Byl to projekt, který se vyvíjel postupně, ale dnes bych řekla, že je to médium, které se snaží konkurovat celostátně. Deník má velmi dobré postavení na celostátním tištěném trhu, je třetí nejčtenější po Blesku a MF Dnes, takže je silným hráčem. V regionech už je to trošku jinak, lokální informace z obsahu mizí a mizí i ty redakce. V menších městech už nejsou nebo je tam daleko míň lidí, než bylo před lety.

Druhou konkurencí, o které jste mluvila, jsou radniční zpravodaje. Jaká je tedy jejich funkce, jaké mají postavení?

Radniční zpravodaje jsou pro mě hrozně zajímavé a zároveň hrozně zákeřné téma, protože část čtenářů vůbec nevnímá, že je vydává radnice, takže je vůbec nechápou jako PR radnice. Logicky je takové médium poplatné tomu, kdo na radnici sedí. Zároveň jsou placené z veřejných peněz, takže bychom měli předpokládat, že plní veřejnou službu, ale pořád o nich rozhoduje vedení města. Jsou názory, že jsou to média veřejné služby, já ale tento názor nesdílím, protože si myslím, že je spíš nutné brát je jako politické PR.

Co místní novinařina a internet, jak dobře si rozumí?

On-line lokálních projektů je v České republice překvapivě docela málo. Překvapivě proto, že když došlo k boomu internetu, tak se říkalo, že bude hlavní nosič pro lokální informace. Že informace z každé ulice, z každého maličkého města se na internet dostanou, lidi si je budou sami psát a budou si je číst. K tomuhle optimismu nedošlo ani celosvětově, natož v České republice. Existují nějaké informační sítě, třeba projekt Drbna. Ta ale vychází jen v některých městech a zase má řekněme centralizující tendence. Čistě lokální projekt byly končící Liberecké zprávy, podobný znám ještě například v Boskovicích. Jmenuje se Ohlasy a je onlinový. Nějakou dobu se jeho autoři snažili vydávat i tištěnou verzi, ale dnes se vrací zpátky na internet, kde se jim daří líp.

Má tedy tato „malá“ novinařina ještě budoucnost? Stojí o ni ještě lidé?

Všichni předpokládáme, že ano, protože kdyby ne, pořád by těch novin nebylo 29. Je pravda, že v segmentu tištěných médií se čtenářská obec přesunula mezi starší lidi, většinou starší čtyřiceti let. Novináři v okresech se proto podle toho také snaží pracovat. Velký podíl na čtenářích mají předplatitelé. To znamená, že často lepší postavení mají noviny, které vychází v dané lokalitě déle. Místní jsou zvyklí, jak se noviny jmenují, že u nich jsou, čtou je a často se ta zvyklost předává na mladší generace.

U mladších čtenářů to jde ale trochu ztuha. Někdo je kupuje z nostalgie, třeba když odchází do jiného města na vysokou školu, ale jinak lokální média mladší čtenáře ne úplně dobře zachytávají. Řekla bych, že v posledních letech dochází také k tomu, že konečně o těch lokálních médiích někdo ví. Zlepšuje se to i díky tomu, že existují databáze, ve kterých jsou dohledatelná. Už víme, kolik jich je, jak se jim daří. My teď připravujeme mapu se základními informacemi, mimo jiné ukáže i ty informační pouště, to znamená, že bude vidět, kde lokální média nevychází a kde třeba vycházela dřív, a teď už ne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 5 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 10 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 12 hhodinami
Načítání...