Babiš poslal Zemanovi návrh na jmenování Zaorálka ministrem

„Ano. Nechal jsem ho (Zaorálka) podepsat životopis, jak přišel, a hned jsme to poslali na Hrad. Měli jsme termín do půl páté, tak to jsme stihli,“ řekl Babiš. Zaorálkovi nastínil své představy o resortu kultury, přičemž ho zajímají hlavně investice, Národní galerie, Nová scéna a Invalidovna. Bavili se také o platech v kultuře, které chtějí oba navýšit.

Cesta Lubomíra Zaorálka od navržení předsedou ČSSD Janem Hamáčkem přes formální návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) po jmenování prezidentem bude krátká – zabere jen necelý týden. Nový ministr bude jmenován v úterý odpoledne na Pražském hradě, oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Podle Andreje Babiše bude mít vláda po Zaorálkově jmenování mnoho práce. „Máme ve středu společné zasedání české vlády a polské vlády ve Varšavě. Ve čtvrtek jsme na Slovensku,“ poukázal. Dodal, že návrh na jmenování Lubomíra Zaorálka ministrem kultury na Hrad odešle poté, co se s ním sejde.

Rychlý postup kontrastuje s předchozím rozhodováním prezidenta o odvolání Antonína Staňka a jmenování místopředsedy ČSSD Michala Šmardy místo něj. Poté, co prezident odmítl Staňkovu demisi, kterou tehdejší ministr kultury ohlásil 15. května, navrhl premiér Babiš koncem měsíce jeho odvolání a jmenování Šmardy. Staňka prezident odvolal až k 31. červenci a Šmardu nejmenoval. Ten se nakonec nominace vzdal.

Podle Babiše hladkému jmenování Zaorálka pomohlo, že „komunikace proběhla tentokrát dobře“. V případě odvolání Staňka a návrhu na jmenování Šmardy „komunikace, která proběhla mezi sociální demokracií a prezidentem, nebyla ideální“, míní premiér.

Staněk je s výběrem Zaorálka spokojen

Antonín Staněk nyní uvedl, že je s výběrem svého nástupce spokojen. „Volba Luboše Zaorálka na post ministra kultury je dobrá volba. Věřím, že bude reprezentovat tu zodpovědnější část ČSSD a bude pokračovat v podpoře těch, co drží kulturu zdola, ne těch nahoře, co si z toho udělali výhodný byznys,“ napsal Staněk na Twitteru.

Výběr Zaorálka uvítala i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že se všichni sociálnědemokratičtí ministři na spolupráci se Zaorálkem těší. Lubomír Zaorálek nebude členem vlády poprvé. V Sobotkově vládě mezi lety 2014 a 2017 byl ministrem zahraničních věcí. V předcházejících volebních obdobích působil ve vedení Poslanecké sněmovny. Od roku 2002 byl čtyři roky jejím předsedou.

Kritika vůči Hamáčkovi dopadá i na Zaorálka

Předseda organizace ČSSD v Ústeckém kraji Miroslav Andrt, který v minulých dnech vyzval Jana Hamáčka k odchodu z čela strany, je naopak k Zaorálkovi kritický kvůli tomu, že nominaci přijal. Tím podle Andrta „významně otočil“.

„Ještě před rokem spolu s námi varoval před naší účastí ve vládě pod vedením Andreje Babiše. Dokonce ve chvíli, kdy se hledal nový ministr místo pana Pocheho a mluvilo se i o Lubošovi Zaorálkovi, že by mohl pokračovat v misi ministra zahraničí, odmítal naskočení do vlády. Nechápu, co se stalo, že po roce to tak razantně změnil,“ uvedl.

Severočeští sociální demokraté by podle něj chtěli, aby strana koalici s ANO opustila. Proti setrvání ve vládě jsou i další organizace – v Plzeňském kraji či městská v Pardubicích. „Od začátku jsme byli proti vstupu do vlády,“ podotkl šéf pardubické ČSSD Jakub Rychtecký.

Zastání nalezne Zaorálek v jiných regionech včetně svého domovského Moravskoslezského kraje. „Bylo to náročné období jak pro vládu, tak pro sociální demokracii. Věřím, že se teď situace uklidní a bude konečně čas na normální práci,“ poznamenal místopředseda krajské organizace Jiří Vzientek.

Severočeští sociální demokraté chtějí ovšem na pátečním jednání předsednictva strany iniciovat diskusi o kompetentnosti stranického vedení i dalším setrvání ČSSD ve vládě. Jan Hamáček věří, že je možné ve spolupráci s ANO pokračovat, neboť sociální demokraté mají po všech peripetiích přislíbené jmenování ministra kultury, kterého si vybrali, a příznivě se podle něj vyvíjí i jednání o rozpočtu.