Bonus až 370 korun denně za karanténu potrvá do prázdnin. Na ošetřovné získá nárok víc lidí

Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů a motivovat tak lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty. Prodloužení vyplácení příspěvku přijde stát až na 300 milionů korun.

Příspěvek k nemocenské lidé dostávají prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény. Nejvýše mají 90 procent svého průměrného výdělku. Nárok se vztahuje také na lidi s nemocenským pojištěním pracujícím na dohody. Vyloučení jsou ale ti, kteří se ocitnou v karanténě do pěti dnů po návratu ze zahraničí, pokud nešlo o pracovní cestu.

Bonus zaměstnancům vyplácí zaměstnavatel. Náklady si odečítá ze sociálních odvodů. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Netýká se jen nařízených karantén souvisejících s covidem-19, ale i s ostatními infekčními nemocemi.

Na ošetřovné získá nárok širší okruh lidí

Nárok na ošetřovné budou mít podle poslanecké novely, kterou v pátek podepsal Zeman, lidé z širší rodiny, kteří jsou zaměstnanci s nemocenským pojištěním. Splnění podmínky příbuzenského vztahu k dítěti v přímé nebo vedlejší linii by dokládali správě sociálního zabezpečení čestným prohlášením.

Rozšíření okruhu lidí s nárokem na ošetřovné podle tvůrců poslanecké předlohy posílí soudržnost širších rodin a umožní setrvat v zaměstnání lidem, kteří jsou potřební při zvládání epidemie koronaviru. Změna by také mohla posílit příjmy rodin, když by si mohly zvolit, kteří jejich členové budou s ohledem na výši platu čerpat ošetřovné a kteří budou pracovat, stojí ve zdůvodnění.

Nejhorší situace zůstává na Zlínsku

Počty nově nakažených v Česku v posledních týdnech klesají. Od začátku dubna připadá v průměru 3137 případů na den, přičemž za posledních sedm dní je to 2179 nově nakažených za den. Březnový průměr byl 9660.

Od začátku epidemie loni v březnu testy potvrdily covid-19 u více než 1,6 milionu lidí v Česku. Na sto tisíc obyvatel připadalo ve čtvrtek 146 nových případů za sedm dní. Situace se ale v jednotlivých regionech značně liší. Nejhorší situace je na Zlínsku, za poslední týden tam přibylo 271 nových případů v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Naopak na Chebsku je to zhruba 16 nově nakažených na sto tisíc lidí za sedm dní. Reprodukční číslo kleslo ve čtvrtek z 0,88 na 0,87.

Česko je v EU podle nových případů covidu za 14 dní aktuálně patnácté, za týden se zlepšilo o tři místa. Nejhorší bylo od počátku února do poloviny března. Nyní má nejvíce případů v přepočtu Kypr, druhé je Švédsko.

V podílu plně naočkovaných obyvatel je Česko s počtem 995 874 lidí, což je 9,31 procenta obyvatel, páté nejlepší v EU. V celkovém počtu ale zaostává. Od začátku očkování koncem prosince bylo v Česku podáno 3,09 milionu dávek vakcíny.

Zdravotníci ve čtvrtek aplikovali 72 843 dávek, což je nejvíc za den od začátku očkování. Dosavadním denním rekordem bylo 72 490 dávek z 15. dubna. Více než 70 tisíc dávek aplikovali zdravotnicí ještě 22. dubna.

Očkování se otevře akademickým pracovníkům vysokých škol

Od pondělí 3. května se budou moci k očkování nově hlásit akademičtí pracovníci vysokých škol. Registrace pro ně budou možné do 15. června. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) o tom v pátek informoval rektory vysokých škol v dopise. Vysokoškolští pedagogové podle něj při registraci k očkování budou používat kód přidělený školám pro přednostní očkování akademiků.

Předseda České konference rektorů Petr Sklenička ve čtvrtek uvedl, že zástupci vysokých škol čekají na vyjádření vládních představitelů k očkování, které jim kabinet přednostně slíbil. Podle strategie očkování z ledna měli pedagogové z univerzit dostat přednost při očkování proti covidu-19 podobně jako zaměstnanci nižších stupňů škol.

Zařazeni byli do prioritní skupiny po lidech s nejvyšší prioritou, jako jsou zdravotníci a nejstarší lidé. Zaměstnanci v regionálním školství se mohli k očkování přednostně registrovat od 27. února do 28. března.

Za 14 měsíců trvání epidemie zemřelo v Česku 29 267 lidí s prokázanou nemocí covid-19. V dubnu přibylo zatím 2408 obětí, v průměru 83 za den. 

Ve čtvrtek bylo v českých nemocnicích 2782 pacientů s covidem, nejméně od 13. října. V těžkém stavu bylo 553 z nich, což je nejnižší počet od 9. prosince. Podle původních údajů klesl počet hospitalizovaných s covidem pod tři tisíce už ve středu, podle pátečních revidovaných údajů se tak ale stalo až o den později.

V nemocnicích bylo k pátečnímu ránu podle údajů ministerstva zdravotnictví volných 27 procent standardních lůžek s kyslíkem, kterých je v celém Česku 22 603. Pro covidové pacienty je volných 1922 z nich. Z 2334 lůžek s plicní ventilací je neobsazená více než čtvrtina. Pro nemocné s covidem je vyhrazeno 348 z nich.

Laboratoře v Česku provedly ve čtvrtek podle neúplných statistik 170 tisíc testů na covid-19. Podíl pozitivních u preventivních testů, které tvoří naprostou většinu z celkového počtu, byl 0,2 procenta, podobně jako o týden dřív.

Případ indické varianty se potvrdil v Hradci Králové

Národní referenční laboratoř potvrdila takzvanou indickou variantu zatím u jednoho ze dvou podezřelých vzorků zachycených v Hradci Králové. U druhého vzorku výsledky nejsou k dispozici. Informovala o tom mluvčí Krajské hygienické stanice (KHS) v Hradci Králové Veronika Krejčí.

„Takzvaná indická mutace byla potvrzena u osoby, která byla v kontaktu s osobou, která přicestovala ke konci března z Indie. Osoba, která přicestovala z Indie, byla vyhledána v rámci trasování rizikových kontaktů, pozitivita na covid-19 se i u ní následně potvrdila. Výsledky vyšetření tohoto vzorku zatím k dispozici nejsou,“ uvedla Krejčí.

Podle dřívějších informací jde o dvě zahraniční studentky, které studují v Hradci Králové. Jsou v izolaci, další rizikové kontakty v karanténě. Indická varianta se ve čtvrtek potvrdila také v hlavním městě, i tam šlo o člověka z Indie, uvedli pražští hygienici.

Uvolnění

Od pondělí 3. května se budou moci do základních škol vrátit k rotační výuce žáci druhého stupně v šesti krajích a hlavním městě. Kromě už dříve avizovaných Karlovarského, Královéhradeckého a Plzeňského kraje se pro ně otevřou školy i ve Středočeském, Libereckém a Pardubickém kraji a v Praze.

Platit to bude i pro nižší stupeň víceletých gymnázií a ve stejných krajích také budou moci chodit všechny děti do školek. Od 10. května pak bude rotační výuka druhého stupně ZŠ v celém Česku.

Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) budou také smět definitivně od 10. května otevřít obchody, nehledě na počet nakažených koronavirem. V prodejnách by měla platit stávající opatření, tedy limit patnáct metrů čtverečních provozní plochy na jednoho zákazníka, dodržování dvoumetrových odstupů, dezinfekce rukou před vstupem do obchodu či zakrytí dýchacích cest.

Opatření v souvislosti s Českem nepatrně zmírňuje také Německo. To s účinností od neděle 2. května přeřadí Českou republiku na epidemickém seznamu z vysoce rizikových do mírnější kategorie „pouze“ rizikových zemí. Oznámil to Institut Roberta Kocha, který seznam spravuje.

Zásadní změny pro cestování mezi Německem a Českem to ale nepřinese. Tím nejviditelnějším ulehčením bude to, že negativní test nebude vyžadován již při vstupu do Německa, ale bude ho možné podstoupit až po příjezdu. Podmínka desetidenní karantény, kterou lze po pěti dnech zkrátit dalším testem, nadále platí.

„Ještě po dobu dalších deseti dnů bude platit přechodné období, kdy se na Česko bude pohlížet jako na oblast vysokého rizika,“ vysvětlil český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka. Lhůta souvisí s tím, že při vstupu do Německa se musí každý řídit karanténními opatřeními podle toho, v jaké epidemické kategorii zemí v uplynulých deseti dnech pobýval.

Od pondělí se zjednoduší návrat z Maďarska, Polska či Slovinska

Cestováním do zahraničí se v pátek zabývaly také české úřady. Na takzvané mapě cestovatele už od pondělí nebudou mezi nejrizikovějšími státy Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a San Marino. Návrat z těchto zemí tak bude jednodušší, z tmavě červených se posunou do červených území. Informovalo o tom ministerstvo zdravotnictví.

Od pondělí budou kromě nich mezi červená území patřit Belgie, Bulharsko, Dánsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Německo, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko a Kanárské ostrovy. V oranžové kategorii budou Finsko, Irsko, Island, Malta, Norsko, Portugalsko a Azorské a Baleárské ostrovy.

Podstoupit test na covid-19 před vstupem na území Česka je povinné už jen při návratu ze zemí spadajících do tmavě červené kategorie. Patří do ní menší část členských států Evropské unie a také většina třetích zemí, mezi nimi Británie.

Pro návraty ze zemí s vysokým a středním rizikem nákazy, tedy červené a oranžové kategorie zemí, se test před návratem do Česka vyžaduje pouze v případě, že člověk použije veřejnou dopravu. Do oranžové barvy se od pondělí přesune Norsko a Azorské ostrovy.

Při návratu z červených zemí musí lidé podstoupit PCR test nejpozději pět dní po příjezdu. Nejdříve pátý den po návratu je nutné test absolvovat při příjezdu z tmavě červených zemí. Do té doby musí být lidé v samoizolaci. Osoby, které se vrátily ze zemí oranžové, červené a tmavě červené kategorie, musí nosit 14 dní všude mimo domov respirátor, a to i ve venkovních prostorech.

Stále také platí zákaz cestovat do zemí, kde je extrémní riziko šíření nových mutací koronaviru. Týká se to Peru, Kolumbie, Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe a od úterý též Indie. Zákaz platí do konce května.

Potravináři mohou naposledy požádat o peníze z Agricovidu

S pátkem končí lhůta na podání žádostí o dotace v programu Agricovid – potravinářství. Má pomoci výrobcům potravin, kteří dodávali jídlo do stravovacích služeb a u nichž došlo k poklesu tržeb alespoň o čtvrtinu. Žádosti mohli posílat zhruba měsíc a půl. V první výzvě měl stát připravené tři miliardy korun, zemědělci a potravináři si řekli o 73,4 milionu korun.

O dotaci mohla žádat do 29. dubna také hromadná ubytovací zařízení, a to v programu Covid – ubytování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) u druhé výzvy eviduje k pátku 5996 žádostí za 2,81 miliardy korun. ČT to řekl Vilém Frček z odboru komunikace MMR. Resort ke stejnému dni proplatil skoro 4 tisíce žádostí v objemu 1,88 miliardy korun. Vláda na celý program vyčlenila 3,3 miliardy korun.