Česká pošta by mohla dostat příští rok tři miliardy, které jí dluží stát. Podnik se chce vrátit k zisku

„Naší ambicí je dostat českou poštu do 21. století a do černých čísel. Ten plán předpokládá, že v roce 2021 bude česká pošta zisková, že proběhnou změny jak z hlediska personálního, tak i služeb,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Zdůraznil zároveň, že pošta nechystá redukci dostupnosti v rámci pobočkové sítě. „Jasně jsme řekli, že chceme zachovat pro občany komfort, aby měli poštu v dosahu, a plán změny je postaven tak, aby se toto nezměnilo,“ dodal.

Dojde tak sice k redukci z hlediska personálu, zhruba o sedm tisíc míst, nějaké služby budou nahrazeny automaty, nicméně na zmíněný komfort a dostupnost služeb by to vliv mít nemělo, uvedl Hamáček.

Se snižováním stavů ale nesouhlasí odbory – podle nich to dostupnost a kvalitu poskytovaných služeb ohrozí. „Nesouhlasíme s tím, protože si myslíme, že Česká pošta stojí na lidské práci. Budeme jednat o úplně každém pracovním místě v tom smyslu, že chceme, aby lidem byla nabídnuta třeba možnost rekvalifikace, protože na poště budou jiná pracovní místa,“ uvedla předsedkyně odborového svazu Jindřiška Budweiserová.

Podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše jsou teď plány vedení pošty jasné. „Probrali jsme to detailně, stát zásadně pomůže České poště, v této chvíli jí dluží 3,3 miliardy korun a je to podmíněno souhlasem Evropské komise,“ uvedl Babiš s tím, že ale předpokládá, že peníze pošta příští rok skutečně obdrží.

Podle ředitele pošty Knapa jde o úhradu takzvané univerzální služby, tedy základních poštovních služeb, které si stát u pošty objednává. Za loňský a letošní rok je tato částka okolo 1,5 miliardy za každý rok a z minulých let stát podniku nedoplatil 300 milionů korun.

Plán je to podle předsedy opoziční Pirátské strany Ivana Bartoše reálný, ale vyžaduje investice.

„A tady zaznělo, že Česká má být zisková, ale ve finále peníze, které stát má na českou poštu za služby, které ze zákona musí splňovat dávat, nejdou. Vidíme, že i on splácí ty pohledávky s výrazným zpožděním. A proto Česká pošta musí prodávat nějaké losy a pořád vymýšlet nějaké nadstandartní služby, které nesouvisí s funkcí této instituce, aby se do té ziskovosti dostala. Já si myslím, že to je špatně, tady by měl být daný jasný apel na modernizaci služeb, zkvalitnění stěžejních služeb, ať je to třeba ta často kritizovaná balíková služba a zrušit ty nesmysly, které nějakým způsobem dofinancovávají činnost této stále důležité instituce,“ zdůraznil.

Jednou z příležitostí, jak služby pošty zkvalitnit, byl projekt Pošta partner, který měl umožnit provozování poboček obcemi nebo soukromými subjekty. „Bohužel přísná pravidla programu a pouhých 14 tisíc korun měsíčně za měsíční provoz se ukázaly jako nedostatečná motivace,“ podotkl.

Česká pošta má podle ekonoma Lukáše Kovandy jednu z nejhustších sítí kamenných poboček na světě. „Hlavně v malých obcích by mohly poštovní služby více provozovat prodejci potravin nebo suvenýrů, v rámci programu Pošta Partner. Tak to už funguje v několika západních zemích. Je to něco na způsob partnerského byznysu,“ uvedl.

„Jsou to trendy, kterými se vedení pošty chce ubírat. My toto podporujeme za podmínky, že se nezhorší dostupnost služeb České pošty pro občany. Nepodporujeme rušení poboček, nepodporujeme snížení služeb, které pošta poskytuje. Pokud dojde k modernizaci, budeme to podporovat. Ale jak už i ekonomové ve svých komentářích vyjádřili, ďábel je zakopán v detailu – pozor na to, aby tyto změny nevedly k tomu, že se služby české pošty stanou pro občany méně dostupné. To by byla varianta, se kterou bychom my zásadně nesouhlasili,“ uvedl předseda strany TOP 09 a europoslanec Jan Pospíšil.

„Osobně si myslím, že je lepším hospodařením možné zlepšit ztrátu, kterou Česká pošta má – více než miliardu korun ročně, ale že by pošta byla vyloženě zisková, to si myslím, že je dost utopistická varianta. V zásadě ve většině zemí EU, kde funguje veřejný podnik, který má na starosti doručování zásilek, tak většinou je více či méně ztrátový nebo hospodaří na nule. Nám by stačilo, kdyby se snížila významně ztráta, aby byla dotace ze strany státu co nejnižší. Není třeba vytvářet velký zisk při stiuaci, že bychom třeba masivně rušili pobočky pošty, tedy horší služby – vyšší ziskovost, to pro nás není přijatelné,“ dodal Pospíšil.

Poštu čeká prodej zbytného majetku zhruba za 2,7 miliardy korun

„Je potřeba investovat do lepší a efektivnější distribuce. Požádali jsme zároveň o doplnění některých oblastí, abychom měli nějaký startovní bod z hlediska hospodaření a cash flow pošty k 30. září. A Česká pošta bude také prodávat velké majetky, v roce 2021 až za 1,75 milardy korun. Požádali jsme, aby to nejlépe probíhalo formou transparentní dražby,“ doplnil dále Babiš.

Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku zhruba za 2,7 miliardy korun. Výnos z prodeje zejména nepotřebných nemovitostí chce použít na investice do nových technologií.

„Musím říci, že jsem fascinován, do jaké úrovně detailů jsme se schopni v diskusi dostat. A veškeré připomínky a otázky i kritiky velmi vnímáme, zapracováváme další věci,“ dodal generální ředitel ČP Roman Knap.

V současnosti Česká pošta zaměstnává třicet tisíc lidí. Plán restrukturalizace má zkvalitnit její služby a stabilizovat podnik personálně.

Pošta bude podle plánu stát na poštovních, finančních a komerčních službách rozdělených do tří divizí, které se nebudou překrývat, ale doplňovat. Ředitel pošty podle Hamáčka dostal výslovný pokyn, aby nerušil pobočky v malých obcích. Ministr vnitra je totiž považuje za klíčový kontaktní bod se státem.

Vedení pošty počítá se zachováním zhruba tří tisícovek obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, třináct set poboček bude samoobslužných.

Počítá pak se zhruba patnácti sty partnerskými poštami, z toho šesti stovkami samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí své poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být fyzicky obslouženi personálem.

Možnost vyšších kompenzací od státu

Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy ročně.

S vedením České pošty v pátek kromě Hamáčka jednají premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).