České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.

Přesná částka 770 662 159 korun vybraná za rok 2025 je součtem všech sbírek, které organizovalo třináct oslovených organizací: Dárek pro Putina, Člověk v tísni, Post Bellum, Team 4 Ukraine, sbírky prostřednictví platformy Donio, Adra, Charita ČR, Koridor UA, Prague Maidan, Lékaři bez hranic, Český červený kříž, Diakonie ČCE a Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty. Pro srovnání: za rok 2024 vybraly stejné organizace přibližně o 93 milionů korun méně.

„Loňský rok byl absolutní rekord v historii našeho nadačního fondu. I v případě, že nezapočteme mimořádný dar ve výši sto milionů korun, který jsme získali od podnikatele Iva Lukačoviče, je zřejmé, že optikou našich sbírek podpora Ukrajiny rozhodně neklesá,“ říká zástupce iniciativy Dárek pro Putina Martin Ondráček.

Samotná iniciativa od začátku války přispěla více než miliardovou částkou. V loňském roce se jí podařilo Ukrajině dodat například vrtulník Black Hawk, pět letadel Alto NG, která budou sloužit pro výcvik budoucích pilotů ukrajinských F-15, pět houfnic D-30 nebo pět set kusů dronů vybavených municí. „Celkem jsme dokončili jednadvacet různě velkých sbírek. Den před Štědrým dnem se pak podařilo dokončit společnou slovensko-českou sbírku na nákup padesáti evakuačních sanitek pro ukrajinské obránce,“ dodává Ondráček.

Pomáhají nejen peníze, ale i oblečení nebo sanitky

Podobně úspěšný rok má za sebou i organizace Člověk v tísni. „V roce 2025 jsme do sbírky SOS Ukrajina získali přes 204 milionů korun. Přispělo více než třicet tisíc dárců,“ říká Ladislav Bruštík z Člověka v tísni.

Řada organizací přijímá i materiální pomoc, která v celkové částce započtena není. Například sbírka Paměti národa kromě celkově vybrané částky 58,5 milionu korun v roce 2025, obdržela i nefinanční dary v hodnotě sedmnácti milionů korun.

„I během minulého roku jsme pokračovali v zásobování polních nemocnic a frontových paramediků, které dlouhodobě podporujeme. Přijali jsme řadu nefinanční pomoci v podobě zimního oblečení, starých aut pro sanitky, zdravotní materiál, termoizolační folie nebo vyřazené sanitky od Libereckého kraje,“ vyjmenovává fundraiserka projektu z organizace Post Bellum Pavla Jirošová.

Útlum jednorázových sbírek

Data zároveň ukazují výrazné rozdíly mezi jednotlivými sbírkami. Zatímco projekty zaměřené na konkrétní cíle a transparentní pomoc hlásí meziroční nárůst, část tradičních humanitárních organizací zaznamenala pokles darů, mimo jiné kvůli menšímu počtu jednorázových sbírek.

„V loňském roce jsme se soustředili na konkrétní pomoc v terénu. Měli jsme méně jednorázových strategických projektů, ale výrazně se zvýšila kontinuita a šíře spektra dodávek. V meziročním srovnání jsme měli měsíčně dvakrát až třikrát více výjezdů,“ zmiňuje předseda spolku Team 4 Ukraine Jan Heřmánek.

Dárce zřejmě motivovaly ukrajinské úspěchy

„Nejsilnější byl pochopitelně březen roku 2022, tehdy jsme měli na naší platformě Donio 165 sbírek na podporu Ukrajiny. V roce 2025 byl počet asi poloviční, což interpretujeme, že s postupem času už nevznikají sbírky nové a spíše se prodlužuje existence těch dříve spuštěných,“ říká vedoucí fundrasingu platformy Donio Honza Dolínek.

Většina oslovených organizací se shoduje, že počet dárců byl nejvyšší po začátku války v roce 2022. Podle Dolínka ale bylo možné pozorovat výkyvy, kdy ochota dárců přispívat vzrostla v reakci na určité události během války. „Silný nárůst nových dárců jsme zaznamenali například 23. a 24. září 2023, což přičítáme události 22. září, kdy Ukrajina podnikla střelami Storm Shadow úspěšný útok na velitelství ruského Černomořského loďstva v sevastopolském přístavu na okupovaném Krymu,“ říká Dolínek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 9 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 13 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 15 hhodinami
Načítání...