Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo kvůli tomu, že povolilo prodloužit těžbu hnědého uhlí v Dole Turów u hranic Libereckého kraje. Polsko zaslalo smluvenou částku, informoval úřad vlády. Česko tím podmiňovalo stažení žaloby. Část peněz již přišla i na účet Libereckého kraje. Polský premiér a jeho český protějšek Petr Fiala ve čtvrtek podepsali mezivládní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v Dole Turów.
„Česká republika stáhla žalobu u Soudního dvora Evropské unie, protože Polsko splnilo dohodnutou podmínku a zaslalo finanční kompenzace kvůli hnědouhelnému Dolu Turów,“ potvrdil mluvčí vlády Václav Smolka. Polsko zaslalo smluvenou částku 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun).
Také ministryně životního prostředí Hubáčková (za KDU-ČSL) sdělila, že od Polska její úřad obdržel domluvenou částku na řešení vlivu těžební činnosti v dole u českých hranic.
„Tím je věc zcela ukončená,“ řekl polský premiér Mateusz Morawiecki ke stažení žaloby. Podmínkou pro to, aby Praha žalobu stáhla, bylo, že Polsko zaplatí 45 milionů eur, což je více než miliarda korun, za škody způsobené těžbou v dole. Polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová ve čtvrtek večer informovala, že Polsko peníze už převedlo.
Na transparentní účet Fondu Turów-ČR-PL Libereckého kraje dorazilo už ve čtvrtek deset milionů eur (240,9 milionu korun) od polského vlastníka dolu Turów a sousední elektrárny společnosti PGE. ČTK o tom informoval mluvčí krajského úřadu Filip Trdla. Na účet by mělo ještě dorazit 25 milionů eur (602 milionů korun) od polské vlády.
Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v Dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise.
Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala. Soudci v Lucemburku pak loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu korun) denně.
Pokuta se Polsku má přestat načítat právě dnem, kdy Česko žalobu stáhne. Mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz ve čtvrtek řekl, že doposud uložené penále ale Varšava zaplatit musí a EK se mu chystá první část dlužné sumy strhnout z unijních dotací. Premiér Morawiecki o tom ovšem chce vyjednávat s unijními institucemi.
Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu. Ta je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice ovšem poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem.
Nesouhlas některých místních s dohodou
Polsko musí dostavit podzemní stěnu, v dohodě také zaručuje její funkčnost. Stěna má zabránit odtékání podzemních vod z českého území. Mezi další opatření, která mají snížit dopad těžby na obyvatele okolních obcí, patří výstavba zemního valu. Ten má chránit před hlukem, prachem a světelným smogem. Polsko taky české straně umožnilo kontrolu činnosti v dole a monitoring negativních dopadů spojených s rozšiřováním těžby.
Nekteří starostové kritizují fakt, že dohodu zatím neviděli, obecně ji ale vítají. Věří, že se uklidní vypjaté vztahy s polskými sousedy. Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná například kritizuje polohu těsníci stěny, která podle něj nezabrání úniku vody z jejich obce.
„Teď máme díky dohodě garantovanou funkčnost podzemní stěny a můžeme ji kontrolovat, to do včerejška nebylo,“ říká místostarosta Frýdlantu Dan Ramzer (ODS). Věří, že do budoucna si společně obce funkčnost pohlídají.
„Pro nás jako pro obce na Frýdlantském výběžku je to jistota, že když dojde ke ztrátě vody, tak budeme mít prostředky na nové přivaděče, které už plánujeme,“ doplňuje pak starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný (SLK). Mrzí ho ale, že doba soudního dohledu bude pouze pět let.
I v Polsku pak lidé především v regionu okolo města Bogatynia přijetí dohody vítají, uvádí zpravodaj ČT Lukáš Mathé.
Dlouholetý spor
Důl Turów hnědým uhlím zásobuje hlavně sousední elektrárnu v Bogatyni skupiny PGE. Ta chce v místě těžit až do roku 2044. Na úbytek podzemní vody, kvůli těžbě na druhé straně hranic, upozorňují lidé z Frýdlantska už od 80. let.
Před třemi lety polská strana zveřejnila dokumenty k rozšíření těžby. Česko potvrdilo, že je proti. O rok později podalo na Polsko žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie a žádalo, aby zastavil těžbu. Soud těžbu zastavil, v dole se přesto dál těží, a to i navzdory sankcím z EU půl milionu eur za každý den nepovolené těžby.
„Hned příští týden začneme jednat s obcemi, s vodohospodářskými společnostmi a budeme chtít vědět, jak jsou připraveni na rozšíření infrastruktury. Jde o úpravny pitné vody, samostané vodovody i propojení vodovodů mezi sebou,“ vyjmenovává radní pro životní prostředí Libereckého kraje Václav Židek (Piráti).
Vyhodnocovat se nyní podle něj budou data z okolí dolu, doplní se těsnicí stěna a na základě nového hydrologického modelu se ověří, jestli voda neodtéká ještě někam jinam.
Tlak na zveřejnění dohody
Ekologická organizace Greenpeace pak v pátek vyzvala vládu, aby rychle zveřejnila smlouvu o řešení vlivu těžby. Mluvčí vlády Smolka ve čtvrtek uvedl, že bude v nejbližší době zveřejněna ve sbírce mezinárodních smluv.
„Znění smlouvy je stále neznámé, přestože je už podepsaná a Česká republika se na jejím základě chystá stáhnout žalobu u evropského soudu. Stále tedy nevíme, co vlastně vláda podepsala a k čemu všemu se zavázala. Veřejnost má přitom právo smlouvu znát,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.
Krejčová opět kritizovala průběh vyjednávání smlouvy. „Česká vláda v kauze Turów v poslední době více komunikovala s polskou vládou než s vlastními občany. Tím, že schválila smlouvu, která nechrání české zásoby vody, zavázala se ke stažení žaloby proti Dolu Turów a snížila dobu dohledu evropského soudu, pouze vychází vstříc Polsku, které nechce platit pokuty za pokračování ilegální těžby kvůli nerespektovaní rozhodnutí evropského soudu,“ uvedla.
Organizace Greenpeace a Frank Bold tvrdí, že je smlouva protiprávní, neboť dostatečně neochrání životní prostředí v českém příhraničí a tamní zásoby vody. Ministryně životního prostředí Hubáčková v reakci napsala, že obsah smlouvy není v rozporu s českým ani s evropským právem. Tvrzení organizací označila za absurdní.
