Česko vyhoví žádosti Slovenska o pomoc s ochranou nebe, řekl Fiala

Nahrávám video

Česko od září pomůže Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru. V Otázkách Václava Moravce to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Jeho slovenský protějšek Eduard Heger, který byl také hostem pořadu, to ocenil, stejně jako vyslání českých vojáků k ochraně východních hranic Slovenska. Oba premiéři se kromě bezpečnostní situace a války na Ukrajině věnovali také politické situaci ve svých zemích a zdražování energií.

Slovensko v červnu požádalo Českou republiku o pomoc s ochranou vzdušného prostoru, dokud nepřevezme objednané stíhačky F-16. Ty by měly nahradit dosud používané migy-29, ale dodávka bude mít zpoždění. Fiala nyní ujistil, že Česko sousední zemi pomůže.

„Nepochybně vyhovíme. Myslím, že je to krásný příklad nejenom obranné spolupráce, ale i důvěry. Pomůžeme Slovensku do doby, než bude mít k dispozici nová letadla. A počítáme s tím, že zase nám někdo pomůže, pokud budeme mít problémy,“ řekl Fiala. Zdůraznil, že je to v českém zájmu. Připomněl, že Slovensko hraničí s Ukrajinou, která se brání ruské invazi.

Ukrajina by mohla dostat migy i tanky, uvedl Heger. Česko může pomoci s výcvikem vojáků

Slovenský premiér Heger Fialova slova ocenil. Odhadl, že jeho země bude pomoc českých stíhačů potřebovat zhruba rok. Připustil zároveň, že je „ve hře“, že by Slovensko své migy postoupilo Ukrajině. Zmínil se také o možnosti, že by Ukrajina dostala tanky. „Ale nechci to říkat podrobně, protože nás i Ukrajina požádala, abychom tuto techniku nespecifikovali,“ dodal.

Heger i Fiala podotkli, že všechny překvapilo, jak účinně a dlouho se dokáže Ukrajina bránit invazi ze sousední země, jejíž armáda měla být papírově mnohem silnější. „Jsme daleko za všemi limity a máme všechny předpoklady, abychom věřili, že Ukrajina tuto válku vyhraje,“ poznamenal slovenský premiér.

Petr Fiala ovšem připustil, že nikdo neví, jak dlouho ještě potrvá, než Ukrajina bude mít plně pod kontrolou své území, podotkl však, že se nedokáže Rusům ubránit bez pomoci Západu.

Za zásadní považuje, „aby měli zbraně, aby mohli vybojovat svoji nezávislost a naši bezpečnost a naši svobodu“. „Oni bojují za nás,“ dodal. Uvedl také, že je v případě potřeby Česko připraveno zapojit se do výcviku ukrajinských vojáků.

Eduard Heger odmítl, že by bylo možné za současné situace hovořit o ztrátě státní suverenity Ukrajiny. „Suverenita tu stále je. Mají vládu, kterou si zvolili, a ta bojuje,“ poukázal.

Finsko a Švédsko míří do NATO. Podle Fialy dosáhl Putin opaku toho, co chtěl

Fiala vnímá, že ukrajinská krize posílila jednotu Západu. Dříve rozhádaná Evropská unie podle něj „odchází z každé Evropské rady sjednocena“ a dokáže se shodnout na jasných činech.

Ruská válka proti Ukrajině dala nový smysl také Severoatlantické alianci. Podle předsedy české vlády se „před pár lety pochybovalo, jestli má smysl“. „Dnes je úplně klíčovou, akceschopnou aliancí, která přijímá nové členy,“ prohlásil.

Na nedávném madridském summitu NATO se podařilo vyřešit turecké námitky, summit tak otevřel cestu ke vstupu Finska a Švédska.

Fiala považuje samotnou jejich žádost o vstup za historickou. Připomněl, že Švédsko bylo velmi dlouho neutrální. „Vladimir Putin dosahuje pravého opaku toho, co chtěl. Říkal, že nechce, aby se NATO přibližovalo k ruským hranicím. Ono se přibližuje. Ale těm státům nic jiného nezbývá, pokud chtějí mít zachovanou nezávislou, bezpečnou budoucnost,“ podotkl. Předpokládá, že český parlament by mohl přístupové smlouvy ratifikovat začátkem podzimu. Věří, že vstup Finska a Švédska podpoří alespoň část opozice.

Heger zdůraznil, že NATO po začátku války na Ukrajině také výrazně pomohlo zlepšit obranyschopnost jeho země. „Jen pár měsíců zpět jsme byli v situaci, že naše nejsilnější obrana byla, že jsme členy. Až potom velmi rychle zareagovali naši přátelé a sousedé (…) a poslali nám nejen vojáky, ale i techniku. Během pár týdnů se obranyschopnost Slovenska dostala ze zanedbané na špičkovou,“ poznamenal.

V úvahu připadá sektorová daň, ale i dohoda s energetiky, řekl český premiér

Předsedové vlád Česka i Slovenska se v Otázkách Václava Moravce věnovali i vnitrostátní politice v obou zemích. Oba kabinety čelí opoziční kritice, slovenský je na tom však hůře, protože hrozí odchodem i jedna koaliční strana. SaS požaduje konec Igora Matoviče ve funkci ministra financí, Matovič je ovšem zároveň předsedou strany OĽANO, do které patří i premiér Heger. Ten se tudíž nechystá Matoviče odvolat.

„Položit členovi předsednictva otázku, zda bude odvolávat svého předsedu, je přinejmenším velmi nezdvořilá a politicky nelogická,“ odpověděl na přímý dotaz, zda tak učiní. Zároveň odmítl, že by to byl Matovič, kdo koalici destabilizuje. Domnívá se, že je jako ministr financí úspěšný.

Situace Petra Fialy je lepší. Navzdory aktuální korupční kauze, která se sice v prvé řadě týká pražské komunální politiky, ale má vliv na vedení vládního hnutí STAN a v souvislosti s ní již rezignoval jeden ministr, je koalice podle premiéra stabilní. „Žádné napětí, které by naši koalici ohrožovalo, tam není,“ prohlásil.

Opozice však tvrdí, že kabinet dostatečně nepomáhá občanům, kteří se potýkají se zdražováním všeho, ale především energií. Fiala se domnívá, že Česko – a stejně tak i Slovensko – dává na pomoc lidem nejvíce ohroženým inflací podobný díl státních peněz jako jiné země. Zopakoval ale, že by chtěl, aby stát získal dodatečné peníze od energetických společností. Jsou podle něj ale možné různé varianty.

„Zvažujeme nějakou formu solidarity. Nemohu říct, jestli půjdeme formou dočasné daně nebo formou dobrovolné dohody,“ řekl s narážkou na slovenský model. Tam stát nezavedl dočasnou sektorovou daň, o které se v poslední době stále hlasitěji hovoří v Česku, ale ministr Matovič v únoru vyjednal se Slovenskými elektrárnami dvouleté zmrazení cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 3 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
08:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 11 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 12 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPenzijní kapitál by mohl v budoucnu pomoci i se stavbou zdravotnických zařízení

Od srpna nabývá účinnosti novela zákona o doplňkovém penzijním spoření. Seniorům umožňuje, že mohou ukončit penzijní spoření bez sankce a získat zpět státní příspěvky, které museli vrátit státu. Debatuje se i o dalších změnách v penzijním spoření. Třeba o tom, že by lidé místo do cenných papírů mohli investovat do různých tuzemských projektů. Peníze ze spoření by tak mohly pomoci třeba s výstavbou zdravotnických zařízení. Jenže plán u penzijních společností naráží. Zjistit, jestli se investice do konkrétního projektu vyplatí, je totiž dražší a složitější než ověřené kupování dluhopisů a akcií.
před 22 hhodinami

VideoLidé opět nakupují chalupy, prodeje meziročně vyskočily o desítky procent

Roste zájem o chaty a chalupy. Po dvou slabších letech letos lidé opět začali nakupovat rekreační nemovitosti. Podle některých realitních portálů vzrostl jejich prodej meziročně až o 40 procentních bodů. Vedle tradičně nejžádanějších Krkonoš nebo Šumavy lidé častěji pořizují i chaty a chalupy v Jeseníkách, Beskydech, na Křivoklátsku, Kokořínsku nebo v jižních Čechách. V první polovině roku se v tuzemsku prodalo zhruba 1700 chat a chalup v celkové hodnotě přesahující pět miliard korun. Průměrná cena jedné nemovitosti se vyšplhala ke třem milionům.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.