Chátrající Bulovka je v první linii boje s koronavirem. Její opravu ale brzdí spory

Nahrávám video

Pražská Nemocnice Na Bulovce je známá svou infekční klinikou, kde se zkraje devadesátých let léčili první nemocní s chorobou AIDS. Hraje ústřední roli i v boji s koronavirem. Na zdejší klinice leželi už začátkem března pacienti, kteří na sobě objevili příznaky nemoci COVID-19. Bulovka je ovšem také zařízením, které kromě nemocí bojuje i se špatným stavem svého areálu.

Budovy působí omšelým dojmem, jako by se tu zastavil čas někdy v období komunismu. Střechou teče a potřebné investice jsou spočítány na částku okolo tří miliard. Mezi vládou a magistrátem se vede dlouhodobý spor, komu by měla nemocnice patřit a platit účty.

„Ti, kdo sem přijdou poprvé, jsou asi lehce zděšeni staromódností té budovy. Na druhou stranu, samozřejmě se tady uklízí a tam, kde jsou pacienti, tak hygienicky splňuje základní standard, oni jsou spíš rozčarováni ubytovacími službami,“ podotkl ředitel nemocnice Jan Kvaček.

Nemocnice Na Bulovce
Zdroj: ČT24

„Myslím, že prvotní dojem člověka, který je převezen na Bulovku, byl trošičku deprimující a šokující z toho, do jakého prostředí byl převezen. Když jsme přijeli, tak dokonce nebyl snad ani toaletní papír na záchodě na chodbě a byl to opravdu holobyt,“ popsal jeden z prvních pacientů hospitalizovaných na Bulovce s koronavirem.

Personál si ale chválí. „Musím říct, že personál byl úžasný, velmi ochotný, velmi vstřícný, uvědomoval si tu nekomfortnost oddělení a řekl, že se s tím bude snažit něco dělat,“ dodal.

Špatný stav nikdo nepopírá. Všichni ale dávají ruce pryč

Fakt, že je Nemocnice Na Bulovce ve špatném technickém stavu, nepopírá dnes snad nikdo. „Situace Na Bulovce je hlavně psychicky nepříjemná pro zaměstnance, protože pracovat v takovém prostředí není příjemné. Pacienti přicházejí mnohdy do prostředí, které vypadá jak ve 40. a 50. letech,“ je si vědom ředitel Kvaček. „Počítáme, že je třeba investovat, řekněme, tři miliardy korun. Tím by se dostal ten areál do stavu, že by byl vlastně plně zrekonstruovaný,“ dodal.

Plánů na to, co s jedním z velkých pražských špitálů dál, bylo už hodně. Dosud se však žádný neuskutečnil. Největší problém spočívá v tom, že část budov v areálu vlastní stát. Druhá část budov a většina pozemků patří městu. A nedokáží se spolu dohodnout.

„Je to dáno roztříštěnou majetkovou strukturou, tím, že část nemovitostí v areálu je města, nicméně tu nemocnici provozuje stát,“ uvedl pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

„Město doteď, za uplynulých 10 let, nainvestovalo do areálu 653 milionů korun, ale na tom areálu, když tam dorazíte, tak že by to bylo nějak výrazně vidět, tak to není,“ dodal pražský primátor.

„Pravdou je, že ta nemocnice je dlouhodobě zanedbaná, to je prostě pravda,“ uznává i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

„Z celého areálu jsou pro nás pravděpodobně nejproblematičtější budovy číslo 5, naše chirurgická klinika, a budova číslo 10, což je interní klinika. Ty jsou v nejhorším stavu a potřebovaly by urgentní, kompletní rekonstrukci, de facto ty budovy zevnitř celé zbourat a předělat do modernějšího hávu,“ nastínil ředitel Kvaček s tím, že do některých budov zatéká střechou. Třeba do staveb, kde je serverovna nebo operační sály.

Nemocnice Na Bulovce byla otevřena za první republiky, nejstarší část areálu je právě z tohoto období. Novější část, která je v majetku státu, vznikla v období od konce 70. let až do začátku 90. let. „Žádná z centrálních budov nikdy neprošla žádnou generální rekonstrukcí a budovy už jsou, řekněme, na hranici životnosti,“ dodal ředitel Bulovky.

Se státem se nedohodl zatím nikdo z politiků. Ani z jedné partaje

Každý primátor řešil problém po svém. Například Bohuslav Svoboda (ODS) chtěl, aby celou nemocnici vlastnilo a provozovalo město. „My jsme se snažili o ta jednání proto, protože Praha je snad jediné velkoměsto nebo hlavní město, které nemá svoji nemocnici. A v situacích, které jsou složité, Praha nemá žádnou možnost, jak zajišťovat péči o své občany,“ uvedl exprimátor Svoboda.

Jednání ale byla neúspěšná. „To považuji za můj neúspěch v té funkci,“ dodal Svoboda s tím, že nikdo z nástupců už téma znovu neotevřel.

Primátorka Adriana Krnáčová (ANO) zase chtěla pravý opak. Nemocnici nabízela ministerstvu zdravotnictví výměnou za Kongresové centrum. Skončilo to ale podle ní na „nevůli státu“.

„Nechtěli se o tom moc bavit a říkali, alespoň neoficiálně, že další nemocnice by byla zase další zátěž, takže to nechají tak, jak to je,“ uvedla Krnáčová.

Ta Prahu vedla čtyři roky. Jednala při tom s předsedou vlastního hnutí Andrejem Babišem, podle ní ale nebyla vůle na straně státu. „Když druhá strana nechce, tak já se nemůžu postavit na hlavu. Jednání probíhala liknavě, to byla možná asi taková stopadesátá priorita pro ministerstvo financí,“ dodala Krnáčová.

Rekonstrukce měla začít letos. Ale nezačne

V loňském a letošním roce měly probíhat velké rekonstrukce. Opravit se měla chirurgická klinika, kanalizace, čistička odpadních vod. Neuskutečnila se ale žádná.

„Poslední projekt je čerstvý, několik let starý, už na něj dokonce byly vyčleněny prostředky v rozpočtu, ale magistrátem byl zastaven. Kvůli tomu, že do těch budov nechce investovat,“ uvedl ředitel.

„Když jsme začali jednat s novým vedením Prahy, tak jsme chtěli nějaký desetiletý plán, chtěli jsme to směřovat někam do stovek milionů ročně investic, to se bohužel nepodařilo,“ dodal.

Co s nemocnicí bude, řeší magistrát a vláda. Chvíli se mluví o tom, že by Bulovku nahradila nová nemocnice v Letňanech, chvíli zase převládá názor, že Bulovka musí zůstat. 

„Je nám jasné, že když během pěti, deseti let nedojde k nějaké radikální rekonstrukci budov, dojdou ke konci své životnosti a dostaneme se jako nemocnice do slepé uličky,“ dodal k situaci ředitel Kvaček.

Celkově za posledních dvacet let stát a město investovaly do Nemocnice Na Bulovce zhruba miliardu a 700 milionů. Ostatní velké pražské nemocnice získaly investice v podobných sumách. Jediná Nemocnice Motol rekonstruovala své objekty za více než šest miliard.

Bulovce se nevyhnuly ani korupční kauzy a manipulace se zakázkami. Aktuálně policie vyšetřuje dva bývalé ředitele nemocnice i podnikatele ve zdravotnictví Tomáše Horáčka či bývalého náměstka ministra zdravotnictví Marka Šnajdra. Podle policie se v nemocnici ovlivňovaly zakázky například na úklid či obnovu přístrojů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skončila lhůta pro podání kandidátních listin do obecních i senátních voleb

V úterý skončila lhůta pro podání kandidátních listin do říjnových obecních a senátních voleb. Strany, hnutí, jejich koalice či nezávislí kandidáti, kteří chtěli o místa na radnicích nebo v horní komoře Parlamentu letos usilovat, museli nominaci dodat příslušnému obecnímu úřadu nejpozději v 16:00.
před 1 hhodinou

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, rekordy padly na všech stanicích

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 3 hhodinami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 4 hhodinami

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 4 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.