Covid v Česku s 254 případy dál roste, mění se také podmínky bezinfekčnosti

Na 100 tisíc obyvatel připadá za poslední týden 11 nakažených. Nejhorší situace zůstává v Praze, kde incidenční číslo stouplo na 33, následuje Plzeňský kraj s 20 pozitivními za sedm dní na 100 tisíc obyvatel a Středočeský kraj se 14. K pátku se také dál zvýšilo reprodukční číslo, ale jen o setiny, dosahuje 1,2.

Denní počet nově potvrzených nákaz se nad 200, kde byl naposledy v polovině června, dostal ve středu, kdy jich laboratoře evidovaly 278. Předtím více pozitivních testů za jeden den evidovalo ministerstvo naposledy 8. června.

V mezitýdenním srovnání začaly denní nárůsty stoupat ke konci června. Výjimkou bylo toto pondělí a úterý, na které ale připadly státní svátky, ve volných dnech se méně testuje. V minulém týdnu zaznamenaly laboratoře nejvyšší denní nárůst ve čtvrtek, a to 166.

Od začátku epidemie se v České republice koronavirus prokázal u 1 668 891 lidí, přes 98 procent z nich se vyléčilo a 30 331 s potvrzeným onemocněním covid-19 zemřelo. V nemocnicích bylo ve čtvrtek s potvrzeným onemocněním 34 lidí, v těžkém stavu byli tři z nich.

Člen výboru Sdružení praktických lékařů ČR Cyril Mucha si myslí, že stát by se měl více zaměřit na ty lidi, kteří zatím očkování proti covidu odmítají, aby se zvýšila proočkovanost populace a nepřibývalo tolik nakažených. Zmínil například lepší kampaň. „Protože většina lidí je na internetu a jsou pod vlivem různých fakenews a hoaxů, tak z druhé strany ta prokampaň de facto neprobíhá,“ řekl. 

Jedna dávka nestačí

Pokud člověk nemá již 14 dní dokončené očkování, je nyní pro prokázání bezinfekčnosti nutné předložit negativní test. Ze zdravotního pojištění má každý pojištěnec nárok na antigenní test jednou za sedm dní a měsíčně na dva PCR testy. Antigenní test platí tři dny a PCR test sedm dní. Vláda podmínky zpřísnila kvůli riziku šíření varianty viru delta, proti které je jedna dávka vakcíny méně účinná.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) minulý týden uvedl, že postupně se bude počet testů zdarma snižovat. Za bezinfekční jsou považovaní také lidé až 180 dní po prodělání nákazy.

Vedle mobilní aplikace je nadále možné prokazovat bezinfekčnost také papírovým dokladem, který lidé dostanou přímo při testování či očkování. Certifikát ve formě elektronického dokumentu PDF, který bezinfekčnost potvrzuje, si lidé mohu dál například stáhnout i z Očkovacího portálu občana.

Podle aktuálně platných mimořádných opatření je povinné prokázat bezinfekčnost například při vstupu na hromadné akce v kultuře či sportu, také například při návštěvě divadla nebo využití některých služeb, jako jsou ubytování, bazény, kadeřnictví nebo wellness. Prokázat se při kontrole by lidé měli také při návštěvě restaurace, provozovatelé ale certifikáty kontrolovat nemusí. Podle ministra Vojtěcha se ale uvažuje o změně.

Kvůli změnám v prokazování bezinfekčnosti mají nyní problém také české cestovní kanceláře. „Callcentra cestovních kanceláří jsou připravena zvedat telefony a zodpovídat dotazy. Paradoxně ze zákona musí cestovní kancelář informovat klienta o podrobných informacích odjezdu a o dalších podmínkách sedm dní před cestou,“ uvedla zastupující výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Kateřina Chaloupková. 

Hlášení dovolené

Zaměstnanec nemá povinnost svému zaměstnavateli sdělovat místo, kde trávil dovolenou. Bez hrozby sankce tak podle Hospodářské komory ČR může třeba uvést i fiktivní adresu. Vystavuje se tím ale riziku, že by mohl být zodpovědný za případné škody na straně zaměstnavatele, pokud by se prokázalo, že nedodržel vládní opatření při návratu ze zahraničí a je původcem rozšíření onemocnění v podniku, uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.

Od pátku se i v této oblasti mění pravidla a lidé, kteří nemají dokončené očkování ani neprodělali covid-19 v posledním půlroce, musí při návratu ze zahraniční dovolené v zaměstnání předložit negativní test na koronavirus.

Podle aktuálního mimořádného opatření je bez testu nesmí zaměstnavatel pustit na pracoviště, pokud přijedou ze zemí s vysokou mírou rizika podle mapy cestovatele zveřejňované ministerstvem zahraničních věcí. Ze zemí s mírným nebo středním rizikem může do práce s respirátorem, který musí nosit až do výsledku testu.

Zaměstnanec má totiž obecně povinnost dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví ostatních spolupracovníků. Stejně tak ale i zaměstnavatel musí předcházet rizikům, tato povinnost mu je ukládána ze zákona. Takže zaměstnance ke sdělení údajů může vyzvat a doporučit mu postup, jak se má po návratu z dovolené chovat, tedy v souladu i s opatřeními ministerstva zdravotnictví.

Některé podniky přistoupily na testování zaměstnanců

Některé firmy v Česku v souvislosti s novým nařízením začaly v pátek hromadně testovat zaměstnance nebo požadovat čestné prohlášení ohledně splnění protikoronavirových nařízení. Vyřešily tím povinnost nevpustit na pracoviště člověka, který nemá negativní test na covid-19 a vrátil se ze zahraničí.  

„Jelikož nemáme právo ověřovat, kdo ze zaměstnanců trávil dovolenou v zahraničí, rozhodli jsme se po ukončení celozávodní dovolené hromadně otestovat PCR testy všechny zaměstnance,“ uvedla například mluvčí zlínské Kovárny Viva Kateřina Martykánová.

Některé společnosti zase po pracovnících požadují vyplnění příjezdového formuláře, interního formuláře o očkování či výsledku testu nebo to, aby informovali o cestě do ciziny a následném testu nadřízeného. 

„Myslíme si, že je dobře, že ta nová pravidla platí. Tak jako loni počet nemocných začal růst po návratech z dovolené. Je dobře být opatrný, protože to, co je pro nás klíčové, je, abychom se vyhnuli dalšímu lockdownu, dalšímu masivnímů růstu nakažených, to už by řada firem nedokázala zvládnout,“ upozornil prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. 

Prouza věří tomu, že drtivá většina firem i jejich zaměstnanců se bude chovat zodpovědně. Uvedl také, že svaz očekává kontroly, například od hygieny. „Není to samozřejmě tak, že by se kontrolovala každá firma a každá restaurace neustále. Ale většina zejména velkých firem dobře ví, kolik je stálo to, že musely omezovat provozy, že musely zavírat nebo že jim vypadla spousta zaměstnanců,“ dodal. 

Kvůli covidové situaci se ve čtvrtek mimořádně sejdou poslanci

K aktuálnímu stavu epidemie covidu v Česku se ve čtvrtek z podnětu části opozice mimořádně sejdou poslanci. V návrhu programu schůze je také vznik vyšetřovací komise k řešení epidemie a další body. Mimořádnou schůzi v pátek svolal předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) s tím, že podnět podali poslanci opozičních koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty.

Navrhovatelé chtějí, aby poslanci diskutovali také o takzvaném pandemickém zákonu a o opatřeních. Vzniku vyšetřovací komise se týkají hned tři body. Jde o její zřízení, naplnění členy a o volbu předsedy.

V návrhu programu je také poslanecká novela sněmovního jednacího řádu, podle které by poslancům hrozila za nepřístojné chování v parlamentu pokuta až do výše součtu jednoho platu a paušálních náhrad. Jde o reakci na chování dvojice nezařazených poslanců Lubomíra Volného a Mariana Bojka (oba Volný blok), kteří v dolní komoře odmítají nosit respirátor nebo roušku. 

Babiš požádal Maďarsko o další vakcíny

Premiér Andrej Babiš (ANO) požádal maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa o zápůjčku dalších 200 tisíc dávek vakcín proti covidu. Maďarsko už dříve Česku půjčilo zhruba 140 tisíc dávek. Česko by je mělo vrátit do konce roku.

Vakcíny v dubnu České republice slíbily Slovinsko, Rakousko a Maďarsko. Na jejich přeposlání se země domluvily poté, co Praha nesouhlasila s kompromisem o rozdělení dodatečných deseti milionů dávek v Evropské unii. Česko kvůli tomu dostalo méně vakcíny, než kdyby s kompromisem vyslovilo souhlas. Podle Babiše byly všechny přísliby splněny. Česko dosud kromě standardních dodávek získalo téměř 300 tisíc dávek. Slovinsko a Rakousko je zapůjčily, Izrael, Srbsko a Slovensko darovaly. 

V souvislosti s očkováním Babiš řekl, že vláda zvažuje způsob motivace pro lidi, kteří s očkováním váhají. Poukázal na Polsko, které využívá loterie, a na Řecko, které dává mladým lidem od 16 do 25 let 150 eur na ubytování či kulturu. Do přesvědčování by se podle něj měly zapojit i známé osobnosti, média nebo třeba mobilní operátoři, kteří by dali mladým lidem levnější data.