Devadesátky byly zmatek, míní Stárek. Střízlivá interpretace bude dle Špačka na „naší generaci“

Nahrávám video

Mladá generace o devadesátých letech moc povědomí nemá – ovšem ne vlastní vinou, ukazuje průzkum STEM pro Knihovnu Václava Havla. Podle šéfky spolku Díky, že můžem Báry Stárek je problém například ve výuce. Autorka projektu Pure devadesátky Johana Fundová zdůraznila, že se povědomí musí dostat mezi mladou generaci interaktivně. Youtuber Jan Špaček míní, že „střízlivá interpretace bude na naší generaci“. Všichni tři o problematice hovořili v Událostech, komentářích.

Podle Stárek změnila devadesátá léta život všem – ať už chtěli, nebo ne. „V mé hlavě probíhá myšlenka toho, že to bylo období obrovské naděje, obrovské svobody – něco, co do té doby nebylo. Ale ve stejnou chvíli deziluze, traumatu, vlastně kde svoboda začíná a kde svoboda končí,“ uvedla. Období tak vnímá jako „jeden velký zmatek“.

Špaček bere epochu jako „klíč k pochopení dneška“. „Mám pocit, že za posledních pět let se nostalgie a míra relevance devadesátých let výrazně zvýšila – ať už v popkultuře, nebo v politice,“ popsal. Zmínil například téma svobody projevu, které tu prý před pěti lety vůbec nebylo. Éra tak podle Špačka přináší obrovskou míru nostalgie – právě proto, že „střední generace“ dospívala a formovala se v devadesátých letech.

Pro Fundovou jsou devadesátky přílivem fenoménů ze Západu, které lidé začali „hltat“. Vedle fastfoodů zmínila filmy, seriály, mnohdy věci, které na Západě už byly „za zenitem“. „Pro nás to byly různé novinky a něco, s čím jsme neměli zkušenost. Jak my děti, tak naši rodiče a prarodiče,“ přiblížila.

Fenomény devadesátých let – například návštěvy videopůjčoven – nejsou podle Stárek jednoduše uchopitelné pro mladou generaci. „Je to pro nás rozhodně něco, co bychom chtěli zažít, na co bychom chtěli vzpomínat,“ uvedla.

Výuka na školách

Moderátorka Tereza Řezníčková v souvislosti s devadesátými lety zmínila nový průzkum agentury STEM mezi mladou generací, podle nějž si 27 procent dotázaných mylně myslí, že do Česka přišla v té době sovětská armáda. Ředitelka spolku Díky, že můžem Stárek reagovala, že si o tom nemyslí nic dobrého. „Uvědomujeme si, že to, jakým způsobem se vyučuje moderní nebo soudobá historie na školách, je bohužel katastrofální,“ tvrdí.

Pokud si podle ní studenti uvědomují, že je pro ně moderní historie důležitá k uchopení dneška, tak věří, že by si učitelé na to měli najít čas a více toto období přenášet do škol.

Špačka prý překvapuje, že si podle citovaného průzkumu vybaví v souvislosti s devadesátými lety devětatřicet procent oslovených Václava Havla, šest procent Václava Klause a jen dvě procenta Miloše Zemana. Podle Špačka si totiž Havel a Klaus byli v této éře alespoň co do vlivu rovni. Podotknul však, že v určitých fázích to bylo „samozřejmě jinak“.

Podle Fundové se povědomí o devadesátých letech musí dostat mezi mladou generaci zábavnou, nevšední formou, nikoliv tradičními učebnicemi. Zmínila například ankety nebo sociální sítě.

Řezníčková odkázala na dotaz Seznam Zpráv na náměstka ústředního školního inspektora Karla Kováře, z jakého důvodu se o období moc nevyučuje. Kovář prý tvrdí, že se do výuky tohoto období učitelům moc nechce, protože „mohou narážet na významně jiné pohledy rodičů, žáků, do jisté míry může být rizikem pro učitele zachovat nestranný apolitický pohled“.

Stárek připustila, že toto může být jeden z důvodů, proč učitelé nechtějí toto období vyučovat. Zmínila však i otázku osnov, které si kvůli jejich uvolnění sestavují pedagogové mnohdy sami a určují, jakým způsobem se bude vzdělávat. Tím, že moderní historie je až na konci osnov, tak pro ně může být těžké ji do osnov vměstnat.

Zmínila však, že je v Česku mnoho aktivních učitelů, kteří se snaží hledat způsoby, jak to dělat, často však nedostávají materiály či nemají čas. Podle Špačka je také problém v tom, že část starších učitelů toto období zažila a utvářela, interpretace je tak pro ně obtížná a zavádějící. „Myslím si, že bude na naší generaci, abychom tu dobu interpretovali střízlivěji,“ uzavřel.

Projekt knihovny

Právě pro lepší přiblížení devadesátých let připravila Knihovna Václava Havla vzdělávací sérii Devadesátá. Je tvořená krátkými vtipnými videi, která představují poslední dekádu dvacátého století. Série má sloužit učitelům jako pomůcka při výuce.

Vzdělávací sérii tvoří na videa natočené lekce a přednášky i podcasty. „Ve spolupráci s odborníky, kteří často v devadesátých letech aktivně působili, jsme vytvořili ucelený audiovizuální výukový zdroj. Ukazujeme tehdejší dobu a společnost v celé její šíři od politiky a budování státu přes ekologii, rozvoj technologií, rodící se občanskou společnost až po kulturu,“ uvedla Barbora Grečnerová, která má v knihovně vzdělávací projekty na starosti.

Knihovna se vzdělávání o soudobých dějinách věnuje deset let. Spolupracuje s více než dvěma tisíci pedagogy z Česka. Učitelé podobný materiál poptávali.

Instituce si zároveň nechala agenturou STEM zpracovat průzkum mezi mladými na téma devadesátá léta. Vznikl na konci roku 2024, respondenty byli lidé ve věku patnáct až dvacet let. Vyplynulo z něho, že 85 procent mladých lidí považuje za důležité, aby devadesátá léta byla pevnou součástí vzdělávacích plánů výuky dějepisu. Školní výuku v tomto ohledu hodnotí jako zběžnou. Informace dostávají především od členů rodiny.

Éru devadesátých let si mladí spojují především s politickými změnami, výraznými politiky a kulturními fenomény, ať už jde o hudbu, film, či módu. Negativní asociace se týkají zvýšené kriminality a korupce. „Z testu vybraných znalostí vychází mladá generace poměrně úspěšně, i když jistota v odpovědích není až tak silná. Zajímavé je časté umístění vstupu do Evropské unie do devadesátých let,“ sdělila mluvčí knihovny Mária Pfeiferová.

Za pozitivní přínos této doby považují otevření hranic a rozvoj svobodných médií. Kritičtější jsou u ekonomické transformace, kterou si spojují právě s korupcí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
12:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
20:03Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 2 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
12:51Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Do Jablonného se vrátila lebka svaté Zdislavy, veřejnost ji viděla naposledy

Do baziliky v Jablonném v Podještědí se při Zdislavské pouti v sobotu vrátila nedávno ukradená lebka svaté Zdislavy. Jejímu předání zástupcům církve přihlížela zaplněná bazilika. Na hlavní bohoslužbu dorazilo několik set lidí včetně policistů, kteří se o nalezení cenné relikvie zasloužili. Přítomní stáli i v uličkách.
08:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: HOP Hydra, JIHOČEŠI 2012, JaSaN

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 30. května přijali Libor Maleček (Hnutí občanů a podnikatelů – HOP Hydra), Radek Pileček (JIHOČEŠI 2012), Vladimír Štěpán (Jasný Signál Nezávislých – JaSaN). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 7 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů debatovali o zablokování sněmovny

Sněmovna v pátek nedokončila žádný z plánovaných bodů. Opozice jednání protahovala dlouhými projevy. Na žádost ANO pak komora odložila i projednávání novely stavebního zákona. Podle Marka Bendy (ODS) bude opozice blokovat sněmovnu tak dlouho, dokud koalice nesplní předchozí dohody. Poslankyně Zuzana Ožanová (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským uvedla, že obstrukční praktiky považuje za součást demokracie, ale domnívá se, že bude možné dosáhnout domluvy. Podle poslance Michala Zuny (TOP 09) již některým zástupcům opozice „přetekla trpělivost“, je dle něj na vládní koalici, aby sněmovnu odblokovala. Poslankyně Lenka Martínková Španihelová (Piráti) vidí problém mimo jiné v tom, že opozice podle ní nemá dostatek prostoru v interpelacích. „Ukazuje se, jak je nezbytné a důležité, aby se změnil jednací řád, protože tam jsou ty brzdy, které zpomalují jednání,“ míní poslankyně Renata Vesecká (za Motoristy).
před 8 hhodinami
Načítání...