Dopadnou-li korekce nejvíc na Agrofert, může se se státem soudit, varuje expert na dotace

Nahrávám video

O střetu zájmů Andreje Babiše nemůže být podle ekonoma Lubora Laciny z brněnské Mendelovy univerzity pochyb. Řekl to v rozhovoru pro Týden v justici. Podle jeho názoru může spor skončit až u soudního dvora EU, ovšem pokud by se naplnily obavy z udělení vysoké korekce a ta dopadla nejvíce na Agrofert, mohl by se ten ještě soudit se státem. Odborník na svěřenské fondy Marek Nechvátal míní, že k řešení situace kolem vztahu Babiše a skupiny Agrofert by přispělo, kdyby se v Česku zavedl institut takzvaných slepých svěřenských fondů, které musí splňovat přísnější pravidla.

Audit Evropské komise, který se zabýval mimo jiné vztahem premiéra Andreje Babiše (ANO) a skupiny Agrofert, kterou dříve vlastnil, je už víc než týden v Česku. Podle médií, která se ke znění důvěrného dokumentu dostala, z auditní zprávy vyplývá, že Babiš je jako politik je ve střetu zájmů, protože i po převedení Agrofertu do svěřenského fondu je s podnikem provázán.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) sice hovořila o tom, že „teprve na bilaterálním jednání se bude debatovat o konkrétních výtkách, které členský stát vůči zprávě má“, ale podle experta na evropské fondy Lubora Laciny nelze očekávat, že Česko ještě dokáže něco zvrátit.

„Změn už moc možných není, protože celé financování společné zemědělské politiky se řídí nejvyšší formou sekundárního práva EU, a to je nařízení. To nemá členská země možnost samostatným způsobem vykládat,“ poukázal Lacina, který působí v Ústavu financí Mendelovy univerzity v Brně.

Očekává, že o konečném vyznění auditu rozhodne soudní dvůr EU, na který se může obrátit Česko, ale pokud tak neučiní, může to udělat i Evropská komise. „Je logické, že to tam doputuje,“ míní.

Svěřenské fondy nejsou vhodné řešení

Premiér Andrej Babiš, který je ústřední postavou celého sporu, komentuje audit mimo jiné tak, že jej vnímá jako nevhodné vměšování Evropské komise do národního práva. Pro auditory bylo zásadní, zda Andrej Babiš jako premiér a dříve ministr financí plnil ve vztahu k Agrofertu podmínky, které mu stanovuje zákon o střetu zájmů.

Konstatování, že je neplní, vnímá Babiš tak, že se Evropská komise „vyjadřuje k zákonu, který byl speciálně napsán proti Babišovi a vlastně říká, že je špatně“.

Podle odborníka na svěřenské fondy Marka Nechvátala ale ve skutečnosti zákon o střetu zájmů pouze zapovídá veřejně činným osobám vlastnit určitý majetek, o svěřenských fondech neříká vůbec nic. Sám přitom svěřenské fondy v pojetí, v jakém existují v Česku, nepovažuje za vhodné řešení situace. „Pokud vezmeme svěřenský fond ve stávající legislativě u nás, pak se domnívám, že není dostatečnou ochranou proti střetu zájmů,“ říká Nechvátal.

Údajné závěry auditorů, že Babiš zůstává s Agrofertem propojen, i když ten je ve svěřenském fondu, podle něj vyplývají hlavně ze statutu fondu. „Zde jsou hlavní body: První z nich je ten, že hlavní účel svěřenských fondů pana premiéra je ochrana jeho osobních zájmů. Druhým důležitým bodem je, že on sice nemůže svěřenského správce kdykoli odvolat, ale může ho odvolat v případě, že porušuje pravidla fondu,“ shrnul Marek Nechvátal. Vyčetl z toho tedy jednoznačně, že Babiš fondy „ovládat může“. Za problém považuje i to, že Babiš obsadil fond sobě blízkými lidmi.

V Evropě přitom existuje docela jednoduchý recept v podobě takzvaných slepých fondů. Pro ně platí přísnější pravidla. Správce slepých fondů tak nemůže být majetkově ani osobně propojen se zakladateli fondu a existuje informační embargo na to, co se se společností děje. Navíc má správce takzvanou plnou diskreci, takže mu nikdo nemůže mluvit do toho, co udělá. „Krátce, kdybych se rozhodl prodat Agrofert, nikdo mi v tom nemůže zabránit,“ vysvětluje na příkladu Marek Nechvátal.

Peníze z rozpočtu EU se řídí evropským právem

Vůči Babišovu argumentu, že evropští auditoři vykládají české právo, má ovšem výhrady i Luboš Lacina z pohledu evropského práva. „Pan premiér by si měl dostudovat vztah legislativy české a Evropské unie. Všechny prostředky, které plynou z rozpočtu EU, se řídí nejvyšší formou evropského práva – to je nařízení. Tam je pouze přenesená působnost na členský stát, který má kontrolovat efektivní rozdělení,“ míní.

Obává se přitom, že pokud by došlo na korekce – tedy vracení dotací proplacených v minulosti Agrofertu – nakonec by je zaplatili daňoví poplatníci. „Celý proces může skončit tím, že celá skupina Agrofert může žalovat český stát, že přišla o peníze, se kterými počítala ve svém rozpočtu a příjmech,“ poukázal Lacina. Argument by byl jasný – dohlížet na správnost přidělování dotací má stát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Týden bude zřejmě tropický, teploty mohou vyšplhat až na 39 stupňů

Celý tento týden má být v Česku tropický s teplotami až 39 stupňů. Koncem týdne se sice ochladí, ale nejvyšší teploty budou stále kolem třicítky. Většina dnů bude jasná, ale každý den se mohou místy objevit bouřky. Meteorologové nadále varují před zátěží teplem. Extrémní vedra zvyšují riziko přehřátí, dehydratace i pracovních úrazů.
08:02Aktualizovánopřed 19 mminutami

Samosprávy rekordně investovaly, přesto v pololetí hospodařily s přebytkem

Hospodaření obcí a krajů skončilo v letošním prvním pololetí opět výrazným přebytkem, a to přes 60,5 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která má Česká televize k dispozici. Samosprávy zároveň podle ministerstva financí investovaly rekordních zhruba 86 miliard.
před 1 hhodinou

VideoSucho vyprázdnilo studny v části obcí, někde vodu dovážejí

Kvůli suchu jsou téměř prázdné studny v některých menších obcích. V Putimově na Vysočině přitéká do vodojemu zhruba jen třetina obvyklého množství vody, obec ju proto musí dovážet cisternou z nedalekého Pelhřimova. Situaci, kdy chybí pitná voda, municipalita přitom nečelí poprvé. Třeba po víkendu často neteče vůbec. Za nedostatek vody může podle starosty malý přítok z obecních studen i staré vodovodní potrubí. Místní se ho pokoušejí opravit.
před 1 hhodinou

Elektromobilita, ale i stárnutí vozového parku. Data odhalují dopravní trendy

Data za rok 2025 zveřejněná tuzemským resortem dopravy ukazují řadu trendů týkajících se tohoto odvětví. Patrný je například výrazný nárůst počtu registrovaných elektrických osobních automobilů. Zatímco v roce 2020 jich bylo jen něco málo přes osm tisíc, nyní už se jejich počet blíží šedesáti tisícům. Viditelný je i vzestup silniční nákladní dopravy. Například ta mezinárodní meziročně vzrostla o více než třicet procent. Nadále též pokračuje stárnutí vozového parku. Podle Svazu dovozců automobilů vloni průměrné stáří aut v tuzemsku vzrostlo o 0,2 roku na 16,68 roku.
před 2 hhodinami

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 11 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 12 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 16 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.