Evropská komise uzavřela řízení o střetu zájmů s Českem

Nezákonné přidělení dotace EK zjistila například u společnosti Pekárna Zelená louka z koncernu Agrofert na toastovou linku, která nesplňovala kritéria inovace. Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo řízení o odnětí této podpory ve výši sto milionů korun. Bartoš předpokládá, že i další dotace budou jednotlivé resorty vymáhat. Může to ovšem vést až k soudním řízením, předeslal. Agrofert patří do svěřenských fondů expremiéra Babiše.

„Pan poslanec Babiš používal v mediálním prostoru takový tríček, kdy tvrdil, že Česká republika nic vracet nebude,“ řekl ministr. Takový scénář fakticky podle něj opravdu nenastane, ale v následujícím období, kdy budou přiznány nebo otevřeny další dotační tituly, dostane Česko o to méně. Bartoš předpokládá, že se tak skutečně stane. „Bude to na našich institucích tyto peníze vymoci na firmě, která čerpala dotace v rozporu s danými pravidly,“ poznamenal dále. 

Bartoš prohlásil, že opatření, které Česko v souvislosti se střetem zájmů bývalého premiéra přijalo, vše dostatečně narovnala a Evropská komise potvrdila, že Praha podnikla správné kroky. Mezi přijatá opatření patří i úpravy zákonů v českém právním řádu. Ministr rovněž zmínil, že další významnou úpravou je jednotné prostředí, které nastavuje pravidla pro využití evropských fondů. 

„Jsou to i nedávno schválené postupy k prevenci identifikace střetu zájmů, které jsou v České republice již nyní i v souladu s tím, co požadovala Evropská komise,“ vysvětlil Bartoš. Komise tak podle něj mohla konstatovat, že opatření dokládají funkčnost řídících a kontrolních mechanismů pro čerpání fondů EU v Česku.

Končí ostuda, prohlásil Bartoš

Ministr zdůraznil, že Komise nikdy nebyla nepřítelem Česka, ač to tak mohlo v minulé vládě vyznívat. „Skutečně vždy hájila zájmy daňových poplatníků,“ podotkl. Podle svých slov je rád, že se podařilo spor s Komisí urovnat.

„Z mého pohledu tak končí ostuda, kterou Česká republika musela podstupovat, kdy bývalý premiér Babiš podle auditu spoluvytvářel prostředí, ve kterém jeho firmy čerpaly dotace,“ podotkl Bartoš. Dodal, že jde o potvrzení toho, že nová vláda chce Česko důstojně reprezentovat. Upozornil, že kvůli chování bývalého premiéra bylo ohroženo čerpání dotací ve výši 180 miliard, například i v plánu obnovy.

Ukončení auditu EK je podle Bartoše podstatné i kvůli tomu, že bude nyní možné zveřejnit příslušné dokumenty, což má MMR v plánu.

Z fondů EU může Česko čerpat 550 miliard korun, EK schválila Česku osm z devíti programů na období let 2021 až 2027, přičemž schválení posledního z nich, programu Spravedlivá transformace, se očekává v srpnu.  

V rámci unijních zdrojů politiky soudržnosti má Česko na nové období schváleny programy Jan Amos Komenský, Technická pomoc, Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, Zaměstnanost+, Doprava, Životní prostředí, Integrovaný regionální operační program (IROP) a Rybářství.

Schvalování probíhá plynule

„Schvalování programů pro novou sedmiletku probíhá plynule a podle našich očekávání, které si ministerstvo pro místní rozvoj v roli koordinátora politiky soudržnosti v České republice vytklo,“ řekl Bartoš.

Jiří Kvíz, ředitel společnosti enovation, která se zabývá mimo jiné dotačním poradenstvím, uvedl, že dotační programy měly být spuštěny už loni, což je patrné již z názvu programového období 2021 až 2027. „Protože se však nacházíme již ve druhé polovině roku 2022, tak je zřejmé, že Česká republika zaspala s implementací programů, které měly pomoci s post-covidovou obnovou země, s včasným zajištěním energetických úspor ve firmách a obecnou stimulací ekonomiky na prahu začínající recese a pod tíhou rekordní inflace,“ řekl.

V některých programech na období 2021 až 2027 byly vyhlášeny první výzvy. Jejich přehled je na zastřešujících stránkách dotaceeu.cz.

Letos koncem května MMR uvedlo, že Komise Česku ke konci dubna proplatila 503,9 miliardy korun, tedy zhruba tři čtvrtiny peněz vyjednaných pro programové období 2014 až 2020.