Havlíček: Jednáme s ERÚ o zastropování záloh u dodavatelů poslední instance

Zálohy za energie jsou totiž v režimu DPI třikrát až pětkrát vyšší než původní. Spoustě rodin tak hrozí existenční problémy. Na mimořádné výdaje v řádu desítek tisíc měsíčně totiž nebudou mít.

Dvaasedmdesátiletá žena ze Svitavska obdržela od DPI innogy dopis s rozpisem záloh za plyn v minulých dnech. Innogy požaduje měsíční zálohu 14 110 korun, přičemž první má uhradit do neděle 31. října. Donedávna platila zálohu společnosti Bohemia Energy ve výši tří tisíc korun. Její důchod včetně vdovského činí zhruba 18 tisíc korun. Od ČEZ Prodej, který je jejím DPI pro elektřinu, má dostat rozpis záloh dodatečně. Dosud za ni platila měsíčně devět set korun, u DPI bude záloha podle říjnového ceníku zhruba o čtyři tisíce korun vyšší. 

„Je to obrovský skok a snažíme se dělat rychlá opatření. Faktem je, že jsme na špičkách cen. Intenzivně jednáme s ERÚ a pokoušíme se najít takové řešení, které by zastropovalo zálohy za platby elektrické energie u dodavatelů poslední instance,“ řekl Havlíček.

„Současně ale doporučujeme, aby všichni klienti u dodavatelů poslední instance, pokud možno rychle, přešli ke standardním dodavatelům, protože u nich budou zálohy přirozeně nižší,“ dodal s tím, že se může jednat o 30 až 60 procent. „Paralelně chystáme mimořádnou okamžitou pomoc pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, odpuštění DPH a odpuštění plateb za obnovitelné zdroje.“ 

Jak to vidí společnost E.ON

„Jelikož jsme k nastavení záloh v režimu DPI přistoupili zodpovědně a snažili jsme se je udržet na co nejnižší možné míře, nevnímáme, že by nás klienti v režimu DPI ve zvýšené míře kontaktovali kvůli vysokým zálohám za energie,“ řekla agentuře ČTK mluvčí E.ON Martina Slavíková.

Zálohy je podle ní nutné platit, protože v důsledku chrání samotné klienty před vysokými nedoplatky při závěrečném vyúčtování. Řešením může být přechod na běžný akviziční tarif. „Klientům doporučujeme, aby v režimu DPI nezůstávali příliš dlouho a přešli na standardní produkt, kde budou mít stabilní ceny na zafixované období a také zálohy rozložené do celého jednoho roku, a tudíž i nižší než v režimu DPI,“ dodala Slavíková.

Celá řada Čechů musí první zálohu u dodavatele poslední instance zaplatit do konce října. Zdali se zmíněné zastropování podaří zrealizovat v takové rychlosti, není jasné. „Děláme pro to maximum. Není to jednoduchá věc. Snažíme se to udělat tak, abychom kvůli tomu nemuseli do Poslanecké sněmovny, což by proces prodloužilo o několik týdnů. Hledáme rychlejší cestu a vypadá to, že by se nám ji mohlo podařit najít,“ vysvětlil Havlíček.

Ministr průmyslu a obchodu už dříve uvedl, že asi desetina českých domácností (400–500 tisíc) ohrožených energetickou chudobou bude mít kvůli růstu cen energií nárok na jednorázové dávky. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) to ovšem není možné a řešení musí navrhnout ministerstvo průmyslu a obchodu. Premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli tomu žádá o svolání schůze vlády.

Kolem 900 tisíc odběratelů energetické skupiny Bohemia Energy, která v polovině října ukončila činnost, si musí aktuálně hledat nového dodavatele energií. Ukončení činnosti oznámily i další firmy s tisíci odběrateli. Přebírají je proto jiné společnosti, takzvaní dodavatelé poslední instance.

Dojde k novelizaci energetického zákona?

Místopředseda hnutí STAN Věslav Michalik se domnívá, že je nutné urychleně novelizovat energetický zákon. „Ukázalo se, že nastavení systému DPI příliš funkční není,“ konstatoval.

„V rámci dodávek poslední instance by šlo klientům nabízet jiný produkt. Například produkt s roční fixací, aby klienti v režimu DPI nemuseli okamžitě platit tržní ceny,“ nastínil starosta Dolních Břežan, o němž se spekuluje jako o budoucím ministrovi průmyslu.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek řekl v Interview ČT24, že je na vládě, aby nečekala, až situaci s energiemi vyřeší trh, ale aby do ní zasáhla. Nemělo by se tak však dít manipulací cenami energií, ale „je zde místo pro sociální politiku“.

To znamená, aby vláda zasáhla u domácností, které se nyní dostanou do potíží. „Tohle je možná důležitější záležitost, než byla pomoc u covidu,“ zdůraznil ekonom.

Katastrofální, hodnotí situaci předsedkyně organizace pro ochranu spotřebitelů

„Nedovedu si vůbec představit, z čeho by to ti lidé splatili. Spadnou do pasti, do chudoby,“ okomentovala situaci s několikanásobným nárůstem záloh předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace Gerta Mazalová. Stav hodnotí jako katastrofální. Mimořádná pomoc státu ve formě dávek podle ní s sebou nese pro část společnosti stigma, stát podle ní ale „něco dělat musí“. Reagovat by měla i Evropská komise (EK), uvedla. „I toto je její díl viny,“ míní.

Místopředsedkyně EK Věra Jourová (ANO) v reakci uvedla, že „všichni, kteří mají vliv, ho teď musí uplatnit“. Připomněla, že vydala doporučení členským státům k uvolnění peněz za emisní povolenky a navrhla i daňové úpravy. Má podle ní omezené možnosti, protože ceny se vyvíjejí na volném trhu.

Dle Jourové by ale mohla Evropská komise podpořit hromadnou žalobu v případě, že „lidé jsou postiženi ve stovkách tisících neseriózním dodavatelem“. Uplatněná by podle ní mohla být i proti Bohemia Energy.

Poslanec a místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík uvedl, že je úkolem vlády, aby postiženým konkrétně a adresně pomohla. Snížení sazby DPH na nulu podle něj ale není „úplně šťastné řešení“. „Bylo by asi daleko lepší zafixovat navýšení u dodavatelů poslední instance, abychom pomohli těm, co to potřebují, nikoliv plošně,“ řekl. Dodal také, že je třeba zákazníky informovat o jejich možnostech.