Horváthová: Podmínky tábora v Letech byly tragické. Vězni byli za ruce vyvěšováni na kůl

Nahrávám video

Tábor v Letech shromažďoval Romy, kteří byli za protektorátu určeni k fyzické likvidaci. Vězni včetně dětí tam byli přísně střeženi a krutě trestáni. Zpochybňovat účel tohoto tábora je podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové nebezpečné. V České televizi reagovala na vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury, který v rozhovoru pro DVTV uvedl, že tábor nebyl oplocený a lidé tam měli volný pohyb.

Šéf SPD tvrdí, že tábor v Letech nebyl oplocený a lidé zde měli volný pohyb. Existují opravdu nevyvratitelné důkazy o opaku?

Existují. Tábor oplocený byl, existují svědectví pamětníků i archivních dokumentů. Volný pohyb tam v žádném případě nebyl. Můžeme se bavit o tom, odkud byly lehčí podmínky k útěku. Byla to místa mimo tábor, kam někteří vězni byli nuceni chodit na práce, například na statky. I tam ale byli velmi přísně střeženi a bití za cokoliv proti režimu.

Důkazy jsou tedy písemná tvrzení, svědectví nebo i fotografie, kde je to jasně vidět černé na bílém?

Fotografií neexistuje mnoho. Nemohu teď přesně říct, jestli je to na nich vidět.

Nákres „cikánského tábora“ v Letech u Písku (1943)
Zdroj: originál: Státní ústřední archiv v Praze/Muzeum romské kultury

Jaká byla realita režimu v táboře v Letech? Jen připomenu, že doložená bilance je, že tam zemřelo 30 mužů, 48 žen, tři chlapci, čtyři dívky a 241 dětí mladších 14 let.

Je důležité, co říkáte, abychom si uvědomili, že to byl tábor rodinný, kde byli vězněni lidé bez určení věku a také bez soudu, což bylo typické právě pro koncentrační tábory. Režim byl velmi přísný. Dozorci byli z řad původních českých protektorátních četníků. Vězni byli střeženi i s pomocí psů a dozorci byli samozřejmě ozbrojení.

Tábor Lety začal fungovat v roce 1940 formálně jako kárný pracovní a určený byl pro osoby, které se – dobovým slovníkem – štítily práce. Romové tvořili necelých deset procent vězňů, dále šlo o tuláky nebo bezdomovce.

Změna nastala v roce 1942, kdy Lety změnily své určení na sběrný tábor (židovským ekvivalentem sběrného tábora byl na českém území Terezín). Od srpna 1942 se hovoří o táboře určeném pro „potírání cikánského zlořádu“. Dozor zde po celou dobu nevykonávali nacisté, ale dozorci z řad českého četnictva.

Do května 1943 táborem prošlo 1308 Romů, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek bylo převezeno do Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne šest set romských vězňů. Do druhé světové války žilo na území dnešního Česka odhadem do deseti tisíc českých Romů; nacisté podle odhadů zavraždili devadesát procent jejich populace. 

Romský koncentrační tábor v Letech
Zdroj: ČTK

Vězni včetně dětí byli velmi tvrdě trestáni hladem, zakováním do želez s okovy, vězněním v odstavených maringotkách. Děti vzpomínají na to, jak se hrozně bály. Dokonce se používaly tak kruté tresty, kdy byli vězni zezadu za ruce vyvěšováni na kůl, kde byli v takto trýznivé pozici ponechaní řadu hodin bez jídla a pití.

Někteří historici, například profesor Jan Rataj, tvrdí, že z odborného pohledu –cituji: „Tábor v Letech nebyl koncentračním táborem, ale táborem pracovním, vězeňským a později specifickým sběrným táborem.“ Dodává, že se z tábora i propouštělo, což se v případě koncentračních táborů dělo jen výjimečně.

Nevím, jestli kolega Rataj poněkud nezaměňuje různé etapy existence tábora, což veřejnost běžně činí – a někdy právě i odborníci. Je třeba rozlišovat první etapu tábora, kdy byl kárný, pracovní. Podmínky byly jiné, byla zde i mnohem nižší kapacita vězňů a jen dospělí zdraví muži.

V cikánském táboře byly podmínky později tak tragické i proto, že došlo k asi desetinásobnému převýšení původní ubytovací kapacity. Lidé neměli šanci dodržovat hygienu, byl nedostatek pitné i užitkové vody a katastrofální podmínky vedly k tomu, že už na přelomu roku 1942 a 1943 propukly epidemie tyfu. Stejně i v hodonínském táboře, což byl cikánský tábor číslo dvě, ale pro Romy na Moravě.

Cikánský tábor v Letech nebyl vyhlazovací, ale podle skutkové podstaty to byl tábor sloužící ke koncentraci těchto lidí, kteří měli být určení ke konečné fyzické likvidaci.

Když se vrátíme k Tomiu Okamurovi. V rozhovoru pro DVTV tvrdí, že se na něj obrátila řada Židů s otázkou, proč Česko staví tábor v Letech na stejnou úroveň jako vyhlazovací tábor v Osvětimi. Dostáváme se tím opět ke zpochybňování tvrdosti režimu tábora v Letech. Co říkáte na Okamurovo tvrzení?

Je poměrně odvážné. Bylo by asi na místě, aby se k tomu kolegové z židovských obcí nebo židovského muzea vyjádřili, protože spolu děláme i různé akce. Teď jsme spolu dělali i Den připomínky holocaustu. Kolegové z těchto subjektů budou asi také nemile překvapeni tímto tvrzením.

Množí se výroky, které zpochybňují režim tábora v Letech nebo cokoliv jiného spojeného s touto otázkou?

Ano. Není to tak dávno, kdy vyvolal veliký mediální ohlas výrok dnešního předsedy vlády Andreje Babiše, který podobným způsobem zpochybňoval skutečný účel protektorátního cikánského tábora v Letech. Objevuje se to často a je to myslím důsledkem toho, že holocaust Romů je neustále holocaustem neznámým, byť se naše instituce snaží o tom vzdělávat ve školách. Je to pořád asi málo slyšet.

Je to nebezpečné? Narážím i na váš požadavek, aby se Tomio Okamura omluvil.

Je to nebezpečné. Pak Okamura si tímto svým výrokem vlastně ani není jistý, bylo to na něm vidět. Vyřkl to, měl ale raději mlčet. Jako vysoce postavená osoba tohoto státu, protože je místopředsedou sněmovny, by se měl omluvit. To by bylo na místě. Když se vzory společnosti dopouštějí takových přehmatů, celá společnost se bude vulgarizovat a toho se opravdu bojím.

Tomio Okamura rozhovor pro Českou televizi z důvodu nemoci odmítl. Vyjádří se, až bude zdravý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 mminutami

Česko zažilo tropickou noc

Česko má za sebou tropickou noc. Na stanici Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku kolísala teplota kolem 29 stupňů Celsia. Minimální teploty se na většině míst pohybovaly kolem dvaceti stupňů Celsia, což je teplotní hranice pro tropickou noc, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý bude na jihu Moravy až 40 stupňů.
před 33 mminutami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 12 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 13 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 17 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.