Je deset minut po dvanácté, míní Kettner o platech. Podle Kohajdy prostředky jsou

Nahrávám video

V některých odvětvích je deset minut po dvanácté, řekl v Událostech, komentářích místopředseda sněmovního výboru pro vědu, vzdělání a kulturu Zdeněk Kettner (SPD) v souvislosti s platy ve veřejném sektoru. Člen rozpočtového výboru Michael Kohajda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že ve státním rozpočtu prostředky pro nejohroženější státní zaměstnance jsou. Podobně se vyjádřil i předseda sněmovního výboru pro vědu Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Místopředseda dolní komory Aleš Juchelka (ANO) označil za skandální, že 27. srpna není jasné, zda se platy od 1. září zvýší, či nikoliv.

Odboráři a zástupci vlády se po úterním jednání nedohodli na růstu platů ve veřejném sektoru od září. Odbory požadují navýšení tarifů od září všem pracovníkům veřejné sféry a státu, a to o deset procent. Ministerstvo práce navrhovalo původně přidat asi polovině zaměstnanců buď o sedm, nebo o deset procent.

„Co se týká situace v některých odvětvích, jako je například školství, tak máme povolání, kde je situace vyloženě tragická, a to už v tomto roce. (...) Není za pět minut dvanáct, ale deset minut po dvanácté,“ podotkl Kettner s tím, že není na co čekat. Poznamenal, že není příznivcem plošného zvyšování platů, ale je potřeba cíleně vytipovat některé obory. Zmínil například nástupní plat kuchařky, která bere šestnáct tisíc korun hrubého, což je podle něj ostuda, která by se měla řešit co nejrychleji.

V souvislosti s případnými zdroji financí řekl, že stát bude dávat zhruba 150 miliard za letouny F-35, které dostane až za deset let, přitom se nabízela „podstatně ekonomičtější“ varianta prodloužení pronájmu letounů Gripen. Podotkl, že v resortu obrany není dobře investováno a šlo by to levněji. „Ty peníze by se našly okamžitě a takových případů je více,“ tvrdí.

Havel upozornil, že debata nestojí na tom, zda by si některé profese zasloužily, nebo nezasloužily přidat. Je podle něj jasné, že by si to zasloužily, otázka ale je, co si stát může a nemůže dovolit. „V dobách, kdy máme schodky státního rozpočtu kolem 250 miliard — a doufejme, že v příštím roce to bude významně méně – musíme hospodařit velmi opatrně,“ podotkl s tím, že není možné plošně přidat všem. „Ohrozilo by to schodek státního rozpočtu,“ dodal.

Podle něj je ale možné hledat rezervy na jednotlivých ministerstvech, kde už nejsou peníze na platy, ale kde mohou být například nevyčerpané rezervy na provoz a podobně. Resorty podle něj rezervy před středečním jednáním zástupců vlády a odborářů hledají. „Věřím, že pro nejohroženější profese se podaří rezervy v resortech najít,“ dodal Havel.

Kohajda: Alokace prostředků je otázkou priorit

Podobně se vyjádřil i Kohajda, podle něhož všude nějaký prostor je. „Pokud se podíváme na celkový objem přidělených vyčerpaných prostředků, pak je jen otázkou priorit, jestli ty dostupné prostředky (resort) alokuje na navýšení platů, anebo nikoliv. To je rozhodnutí ministra,“ řekl. Zdůraznil, že lidovci nenavrhují plošné navýšení, protože chápou rozpočtovou realitu, ale navrhují zvýšení těm, kteří podle nich mají nejméně.

„Jsou to kuchařky ve školách i sociální pracovnice. Myslíme si, že není možné akceptovat to, že poslední ekonomická léta na ně dopadla velmi tvrdě a že státní zaměstnance v tom stát může nechat. (...) Jsem přesvědčen o tom, že ve státním rozpočtu roku 2024 ty prostředky i v současné době jsou,“ dodal.

Juchelka kritizoval vládu, že utrácí za „zbytné věci“, jako je například nákup provozovatele plynovodů Net4Gas, který je ve ztrátě, či benzinové pumpy. Peníze se ale podle něj najít musí, protože někteří státní zaměstnanci nedostali dva a půl roku přidáno.

Zmínil, že spousta pedagogických pracovníků se svými nadtarifními platy podílí na platech pro školníky a kuchařky. „Vláda se musí spojit a peníze najít. Pro mě je skandální a nerozumím tomu, že máme 27. srpna a vůbec nevíme, zda od 1. září něco takového nastane,“ dodal. Poukázal na to, že premiér Petr Fiala (ODS) hovoří o tom, že navýšení platů přijde až od 1. ledna 2025 a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) naopak zmiňuje, že některé platové třídy by mohly dostat přidáno už od 1. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

MPSV: Na superdávku přechází od srpna 238 500 příjemců rušených dávek

Celkem 238 500 domácností v Česku, které pobíraly dávky na bydlení, živobytí a děti, přechází od soboty na superdávku. Od srpna tak začínají dostávat přepočítanou částku. Dosavadní čtyři podpory se ruší. Nejméně o 500 korun si od nynějška polepší více než třetina příjemců. Naopak téměř polovině částka minimálně o pětisetkorunu klesne. Těm, kteří se kvůli tomu dostanou do potíží, můžou úřady práce případně vyplatit dávku mimořádné okamžité pomoci, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
03:34Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Omezení umístění výdejních boxů přibývá, plošná pravidla ale poslanci vyškrtli

Přibývá míst, která omezují umístění výdejních boxů. O různé formy regulace se snaží většina krajských měst. Plošná pravidla pro budování boxů měla upravit novela stavebního zákona. Poslanci je ale nakonec z úpravy vyškrtli. Provozovatelé tvrdí, že se požadavkům samospráv snaží vyjít vstříc. Nyní se v Česku nachází zhruba sedmnáct tisíc výdejních boxů, podle provozovatelů by jejich počet mohl vzrůst ještě až o 30 procent.
před 6 hhodinami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.