Je nutné zkoumat úmysl pachatele, řekli odborníci ke kauze plakátů SPD

Poslance kvůli nezávislosti rozhodování zákonodárného sboru chrání imunita. Nelze je stíhat za hlasování či projevy v parlamentní komoře, zákonodárce podléhá jen disciplinárnímu řízení. V ostatních případech platí, že poslance nelze trestně stíhat bez souhlasu sněmovny. Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý neshodl na stanovisku, zda doporučit Okamuru k trestnímu stíhání vydat.

Ústavní právník Marek Antoš v 90' ČT24 zmínil, že je osobně pro větší míru svobody projevu oproti principu rovnosti. „To, že se mi něco nelíbí, že mě možná něco pobuřuje nebo šokuje, to, že si myslím, že by se nějak neměla vést volební kampaň, mě ještě automaticky nevede k tomu, že si budu myslet, že to je něco, co by mělo být trestné,“ zmínil.

Přesto ale Antoš uvedl, že kdyby seděl v mandátovém a imunitním výboru, šéfa SPD by k trestnímu stíhání vydal. „Bez ohledu na to, o jaký případ v tomhle jde, a bez ohledu na to, co si myslím o tom, jestli to, co bylo spácháno, byl, nebo nebyl trestný čin, hlasoval bych pro vydání v zásadě vždycky,“ prohlásil. „Myslím si, že poslanci by měli mít rovné postavení, a to znamená, že pokud není nějaký silný důvod k tomu hlasovat proti, tak podle mě by měl být poslanec vydán,“ vysvětlil.

Trestný čin podněcování k nenávisti musí být ze své skutkové podstaty proveden veřejně, což se v případě plakátů SPD stalo, podotkl odborník na trestní právo Tomáš Gřivna, který byl rovněž hostem pořadu. „Vždycky je třeba také zkoumat, jaký byl úmysl pachatele, to znamená nejen, jak se to jeví navenek, ale i (...) co takovým sdělením sleduje,“ popsal také.

Dále prohlásil, že trestní právo je ten nejzazší prostředek a mělo by se aplikovat až u věcí, které jsou „jasné“. „I když tím, jak se v tom posouvají hranice, tak to, co nebylo jasné před lety, může být třeba už jasnější nyní. Je tam nějaký vývoj, stejně jako u jiných druhů kriminality,“ zmínil Gřivna.