K pondělnímu podvečeru přibylo 5474 nakažených. Podíl pozitivních testů roste

Kvůli nepříznivému vývoji covidu-19 rozhodla vláda v pondělí o přijetí dalších opatření. Od středy začne platit zákaz nočního vyházení. Omezí se také otevírací doba obchodů. Ve veřejných i soukromých podnicích, pokud je to možné, by měla být přikázána práce z domu.

Nemocnice budou muset omezit odložitelnou zdravotní péči podobně jako v březnu. V domovech seniorů se mají od příštího týdne začít plošně užívat antigenní testy na koronavirus. Taktéž péče v lázních a rehabilitace se budou poskytovat jen tehdy, pokud je aspoň částečně hradí zdravotní pojišťovny,

Počet nakažených dále roste

V pondělí vyrostl počet nově odhalených případů nákazy koronavirem o dalších 5474, v porovnání s minulým pondělím to znamená nárůst. Počet nově odhalených případů bývá v první pracovní den obvykle nižší. Nejde o konečná čísla, celkový pondělní nárůst ministerstvo zdravotnictví zveřejní v úterý ráno.

V nemocnicích je aktuálně s koronavirem hospitalizovaných 5613 pacientů. V pondělí zemřelo 61 lidí s tímto onemocněním, počet celkových úmrtí se tak zvýšil na 2337 od začátku šíření nákazy v Česku. Do pondělního podvečera se vyléčilo 231 lidí.

V neděli přibylo 7301 nakažených, ve srovnání s 5059 z předchozí neděle šlo tedy bezmála o polovinu vyšší počet. Celkový počet aktivních případů – tedy množství lidí, kteří se nakazili, ale dosud se nevyléčili – činí 162 866. To je zhruba o polovinu více než počet lidí, kteří se od 1. března, kdy se v Česku potvrdily první případy, vyléčili. Těch je 98 369. Podíl nových případů covidu-19 na počtu testů v neděli dosáhl rekordních 34,43 procenta.

Pomoc proudí přes hranice

Česko kvůli tomuto vývoji dostává pomoc. Některé státy Evropské unie a také Evropská komise poslaly nejhůře zasažené unijní zemi – kterou Česko nyní je – materiální pomoc. Rakouští hasiči přivezli v pondělí kolem poledne do sedlčanského skladu Správy státních hmotných rezerv v Sedlčanech 45 plicních ventilátorů. Správa je následně odešle do nemocnic, které přístroje potřebují.

Do Česka zatím přišlo také 30 přístrojů z krizových zdravotnických zásob Evropské unie, které jsou nyní v pražské Nemocnici na Bulovce. Dalších 150 ventilátorů poslalo Maďarsko. Podle vedoucího komunikace Hasičského záchranného sboru Rudolfa Kramáře se dále jedná o dodání 105 ventilátorů z Nizozemska.

Nakažených zdravotníků jsou tisíce

Nový typ koronaviru se šíří i mezi zdravotníky, kterých je podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka nyní nakaženo zhruba 13 tisíc. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál Kubek upřesnil, že nejvíce infikovaných, kolem šeti tisíc, je mezi sestrami. Lékařů je momentálně nakaženo asi 2600, dalších zhruba 4500 infikovaných je ostatních zdravotníků.

„Bohužel zatím se ještě neuzdravují, protože se nakazili v této aktuální vlně, která se na nemocnice valí,“ řekl šéf komory rozhlasu.

Jejich narůstající počet významně ovlivňuje kapacitu systému, zatížení zdravotnického personálu je extrémní, uvedl národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý. „V některých krajích se personální zajištění pohybuje na hranici dostatečného počtu a jsou nutné zásadní změny v organizaci práce při poskytování zdravotní péče,“ cituje ho tisková zpráva ministerstva zdravotnictví. Ze žádného kraje ale podle Černého zatím nejsou zprávy o tom, že by měla situace dopad na kvalitu péče o nemocné. 

Během října se počet nakažených zdravotníků více než zpětinásobil, k počátku měsíce bylo na covid-19 pozitivních asi dva a půl tisíce z nich, z toho 600 lékařů a tisíc sester. „Onemocní asi tisíc zdravotníků každý den,“ podotkl Kubek. Šéf lékařské komory požádal o výpomoc lékaře, kteří pracují v zahraničí. Uvedl, že zatím jeho výzvu vyslyšelo 25 z nich. „Jsou to vesměs lékaři, kteří mají zkušenost s ošetřováním těžkých pacientů s covidem-19,“ upřesnil.

Pracující zdravotníci jsou navíc podle viceprezidentky České asociace sester Lenky Kalábové pod velkým tlakem, péče na covidových odděleních vyčerpává i ty zkušené. „Nikdy jsme nepočítali s tím, že to bude trvat tak dlouho. Nevíte, jestli takto náročných dvanáctihodinových směn za sebou budete mít pět, nebo to bude trvat další tři měsíce,“ popsala.

Lékaři a sestry, kteří přecházejí na oddělení s nakaženými pacienty, podle Kalábové navíc zpočátku nemají potřebné znalosti a učí se za pochodu. Problémem je podle ní i psychická zátěž, a to zejména pro zdravotníky, kteří obvykle pracují na odděleních, kde se často nesetkávají s umíráním pacientů.

„Jsou tváří tvář tomu, že člověk, kterého znali ze sousedství, z blízka, umírá na onemocnění, o němž jsme si všichni donedávna mysleli, že si chvilku budeme pokašlávat, chvilku posmrkávat a za chvilku bude dobře,“ dodala Kalábová.

Přesto si nedokáže představit zapojení penzionovaných sester nebo zdravotnických pracovníků, kteří působí dlouho mimo obor, do péče o covidové pacienty. Nabízí se spíš povolání pracovníků z rodičovské dovolené.

V Brně vzniká další záložní nemocnice

Kromě nedostatku personálu se zdravotnictví potýká i s rizikem, že se přestane dostávat lůžek. Od neděle je proto připravena ke spuštění polní nemocnice, která vznikla v pavilonech výstaviště v pražských Letňanech, v pondělí začala stavba další záložní nemocnice v prostorách brněnského výstaviště. Měla by nabídnout 302 lůžek.

Na rozdíl od pražské nemocnice tu brněnskou nestaví armáda. „Původně jsme plánovali – protože to byl městský projekt – že to bude pro brněnské občany. Nicméně na páteční schůzce jsme se dohodli, že to bude sloužit pro občany celého Jihomoravského kraje,“ uvedla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Dodala, že kdyby v jiných regionech nastaly kapacitní problémy a v Brně naopak volná lůžka zbývala, mohli by na výstavišti ulehnout i jiní pacienti. Plně připravena bude nemocnice na brněnském výstavišti k provozu po dvou týdnech.

Vaňková zdůraznila, že město je schopné zaplatit výstavbu nemocnice, která přijde na dva miliony korun, ale nikoli provoz. Očekává, že bude v režii provozovatele, kterým bude brněnská fakultní nemocnice, respektive zdravotních pojišťoven. Fakultní nemocnice by měla do záložní nemocnice dodat lékaře a sestry, pomocný zdravotnický personál by mohl být z řad dobrovolníků, které shání Český červený kříž.

Na možnou stavbu polní nemocnice se připravují i v Moravskoslezském kraji. Vyrůst by případně měla na ostravském výstavišti, problémem by však byl nedostatek personálu pro její obsluhu.

V současnosti se lůžek i zdravotníků nejvíce nedostává ve Zlínském kraji. Ve čtyřech nemocnicích v regionu je 431 pacientů s covidem. Nemocnice musí pro lidi s touto nemocí vyčleňovat další lůžka. Chybí jim však 683 zdravotníků, více než desetina celkového počtu zaměstnanců. „Z tohoto počtu je 287 doma s covidem nebo v karanténě, 336 v pracovní neschopnosti s jinými diagnózami a 60 na ošetřovném. Nejvíce úbytek personálu pociťuje Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, kde chybí v součtu 249 zdravotníků,“ uvedl mluvčí krajských nemocnic Egon Havrlant.

Nejrychleji se nákaza šíří ve Zlínském a Královéhradeckém kraji

Právě Zlínský kraj je nejhůře zasaženým regionem v republice. Dva ze čtyř jeho okresů mají za posledních sedm dní přes tisíc nakažených na sto tisíc obyvatel. Na Zlínsku je vzhledem k počtu obyvatel vůbec nejhorší situace z celé republiky, je zde 1097 infikovaných na sto tisíc obyvatel za poslední týden. Na Vsetínsku je 1053 případů na sto tisíc obyvatel. Také Uherskohradišťsko se blíží tisícové hranici, ze sta tisíc obyvatel okresu se za poslední týden nakazilo 961.

Nakažených rychle přibývá také v Královéhradeckém kraji. V neděli region zaznamenal vůbec nejvíce nových případů z celé republiky, přibylo jich 813. V mnohem lidnatějším Moravskoslezském kraji bylo v neděli 812 pozitivních testů, v Praze 745. Královéhradecký okres je zároveň jediným okresem v Čechách, kde za poslední týden přibylo více než tisíc nakažených na sto tisíc obyvatel (1036). Na Trutnovsku a Náchodsku bylo za sedm dní přes 900 případů na sto tisíc obyvatel, realativně lepší situace je na Jičínsku a Rychnovsku.

Covid se šíří mezi seniory

Mezi nakaženými covidem-19 je v posledních dnech průměrně přes 1600 seniorů denně. Celkem jich bylo pozitivně testováno od 1. října více než 25 tisíc. Aktuálně tvoří lidé nad 65 let více než 14 procent nakažených, nejvíce pozitivních v této kategorii přibývá na Břeclavsku a Znojemsku. Mezi nakaženými je asi 6,5 procenta lidí nad 75 let.

Covid-19 se šíří i v domovech pro seniory, ve kterých se proto zpřísňuje režim. Moravskoslezský kraj nově domovům zakázal přijímat klienty i zaměstnance, pokud nemají negativní test na koronavirus starý nejvýše čtyři dny.

Hejtman Ivo Vondrák (ANO) připustil, že nyní nastal problém s návratem seniorů, kteří již nepotřebují hospitalizaci, ale stále jsou pozitivní na covid-19, z nemocnic do domovů. Krajský úřad proto začal připravovat lůžka v uzavřených denních stacionářích, kde se nakažení senioři před návratem do domovů, kde obvykle žijí, doléčí.

Zasažené domovy pro seniory se navíc potýkají s nedostatkem personálu. O pomoc dobrovolníků požádal havlíčkobrodský domov pro seniory, kde se covidem-19 nakazilo pět z deseti zdravotních sester i 12 dalších pracovníků. „Potřebujeme doplnit především řady zdravotnického personálu, dá se říct, že budeme rádi za každou pomoc. Pokud by nám mohl někdo vypomoci, velmi bychom to ocenili,“ řekla ředitelka zařízení Magdalena Kufrová.

Z posledních sil zachovávají provoz domova sociálních služeb v Libíně na Rokycansku. Nakažená je asi polovina pracovníků, nemoc se ale šíří také mezi klienty. Z celkem 132 seniorů nebo mentálně postižených se jich infikovala 89. S provozem pomáhají studenti vyšší odborné školy v Plzni, domov v Libíně je zřejmě nejpostiženějším zařízením v Plzeňském kraji.