Klauzule, obvody, skrutinia, mandáty. Jak funguje volební systém?

Letošní volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 3. a 4. října. O termínu rozhodl prezident, který volby do parlamentu vyhlašuje nejpozději devadesát dnů před jejich konáním. V souvislosti s blížícím se hlasováním se může vyrojit celá řada otázek, z nichž mnohé souvisí s volebním systémem. Jakým způsobem se určuje počet křesel, která si úspěšná uskupení rozdělí v jednotlivých krajích? A jak probíhá přepočet voličských hlasů na mandáty?

Poslanecká sněmovna je složena ze dvou stovek zákonodárců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let. Pasivní volební právo, tedy právo být volen, vzniká pro české občany dosažením věku jedenadvaceti let (tohoto věku musí uchazeč dosáhnout nejpozději druhý den hlasování). Aktivní volební právo, tedy právo volit, má pak každý český občan, který alespoň druhý den hlasování dosáhl věku osmnácti let.

V tuzemských podmínkách se pro volby do Poslanecké sněmovny používá poměrný volební systém (je ovšem třeba zmínit, že Ústava nehovoří o poměrném volebním systému, nýbrž o „zásadě poměrného zastoupení“). Naopak v senátních volbách se uplatňuje většinový systém. Neexistuje však pouze jeden typ poměrného či většinového systému. U obou z nich existují různé podkategorie, jejichž konkrétní pravidla a nastavení mohou mít na výsledky hlasování podstatný vliv.

Jak již bylo zmíněno, v českých podmínkách se při hlasování o složení dolní parlamentní komory uplatňuje poměrný volební systém. Politologové Roman Chytilek, Jakub Šedo, Tomáš Lebeda a Dalibor Čaloud v knize Volební systémy rozlišují v případě listinných poměrných systémů čtyři klíčové proměnné, k nimž patří existence a výše uzavírací klauzule, velikost volebního obvodu, volební formule (matematický postup používaný pro převod hlasů na mandáty) a charakter úrovní, na nichž probíhá distribuce mandátů.

Uzavírací klauzule

Uzavírací klauzule je jakýmsi prostředkem, který může v poměrném systému napomoci tomu, aby nedocházelo k přílišnému tříštění sil na půdě parlamentu. Stanovuje procentuální hranici počtu získaných hlasů, kterou musí subjekt překročit, aby obdržel mandáty.

„Nejčastěji bývá vyžadován zisk předepsaného procenta platných hlasů v rámci celého státu,“ stojí v knize Volební systémy. Toto pravidlo platí i v Česku. „Pokud celostátní výsledek strany překročí předepsanou uzavírací klauzuli, může se strana zúčastnit rozdělování mandátů ve všech volebních obvodech. Samozřejmě i v těch, kde má slabší volební podporu a nedosáhla celostátně předepsaného procenta hlasů,“ vysvětlují dále politologové. Web Poslanecké sněmovny pak dodává, že takováto volební klauzule posiluje celostátní, a naopak oslabuje regionální subjekty.

V tuzemsku je dlouhodobě stanoveno, že strana či hnutí musí pro přidělení mandátu získat alespoň pět procent z celkového počtu hlasů. Vývojem naopak prošel procentuální podíl hlasů, který musí pro vstup do Poslanecké sněmovny obdržet koalice. Od 1. března 1992 zákon určoval, že dvoučlenné koalice musí získat alespoň sedm procent, tříčlenné devět procent a čtyř a vícečlenné jedenáct procent hlasů.

Výrazná změna nastala v roce 2002. Na konci ledna tohoto roku totiž vstoupila v účinnost novela zákona, která stanovila, že uzavírací klauzule pro dvoučlenné koalice vzrostla na minimálně deset procent, pro tříčlenné koalice na patnáct procent a pro čtyř a vícečlenné koalice dokonce na dvacet procent hlasů.

Dne 10. února 2021 byl ovšem publikován nález Ústavního soudu, který zrušil mimo jiné uzavírací klauzule pro koalice. Ty pak byly zákonem účinným od července 2021 nově upraveny. Dvoučlenné koalice tak v současnosti musí obdržet alespoň osm procent z celkového počtu hlasů a tří a vícečlenné koalice jedenáct procent.

Zajímavostí je, že v případě, kdy určenou hranici nepřekročí alespoň dva subjekty (dvě koalice, koalice a politická strana či hnutí nebo dvě politické strany či hnutí), sníží se volební kvórum u politických stran a hnutí na čtyři procenta, u dvoučlenných koalic na sedm procent a u troj a vícečlenných koalic na deset procent. Pokud by ani toto snížení nestačilo, sníží Český statistický úřad (ČSÚ) dle zákona hranici o další procento.

Velikost volebních obvodů

Podle autorů knihy Volební systémy lze považovat za klíčovou proměnnou, která nejvýznamněji ovlivňuje celkový charakter a vlastnosti poměrného volebního systému, velikost volebních obvodů.

Čím více křesel se totiž v obvodu rozděluje, tím vyšší je míra proporcionality. To znamená, že čím je volební obvod větší, tím přesněji se podíl počtu hlasů odevzdaných pro daný subjekt podobá podílu počtu mandátů, který tento subjekt získá. V některých případech může dokonce území celého státu sloužit jako jediný volební obvod. Takovýmto způsobem v tuzemsku fungují volby do Evropského parlamentu.

Kromě volebních obvodů existují také volební okrsky, které jsou nicméně na rozdíl od obvodů určeny čistě pro realizaci aktivního volebního práva a neslouží k počtu stanovení mandátů. Hlasovat lze také v zahraničí na zastupitelských úřadech. Češi žijící v cizině navíc letos budou moci poprvé volit korespondenčně.

Republikové mandátové číslo

V případě tuzemských voleb do Poslanecké sněmovny je země rozdělena na čtrnáct obvodů, které zákon označuje jako volební kraje, přičemž území těchto krajů jsou totožná se samosprávnými kraji a územím hlavního města Prahy.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé volební kraje mají rozdílný počet obyvatel, liší se logicky i počet křesel, jenž je v nich úspěšným uskupením rozdělován. O tom rozhoduje takzvané republikové mandátové číslo, které se vypočítá tak, že se celkový počet platných hlasů, jež byly odevzdány na celém území státu, vydělí celkovým počtem volených poslanců. Výsledný podíl se následně zaokrouhlí na jednotky.

Republikové mandátové číslo udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Nutno ovšem dodat, že toto číslo vychází ze všech platných odevzdaných hlasů (tedy i těch, které byly odevzdány pro uskupení, jež jich nezískala dostatečný počet pro zisk mandátu).

Republikovým mandátovým číslem se následně vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji a celé číslo, které tímto dělením vznikne, poté představuje počet křesel, jež připadnou jednotlivým volebním krajům. Nejsou-li tímto způsobem rozděleny všechny mandáty, připadnou ty zbývající volebním krajům s největším zbytkem. V případě, že by vykázalo více krajů stejný zbytek, rozhodne o jejich pořadí los.

Volební formule

Aby bylo možno určit, kolik které uskupení získá v daném obvodu křesel, používají se takzvané volební formule, jejichž účelem je převedení počtu hlasů na počet mandátů. Tyto formule můžeme rozdělit na volební kvóty a volební dělitele.

Volební kvóty pracují s celkovým počtem odevzdaných hlasů a celkovým počtem mandátů. Výsledkem jejich výpočtu je poté kvóta, s jejíž pomocí jsou stranám přisuzovány mandáty. „Kvóty samotné ve většině případů nedokážou rozdělit všechny mandáty, proto jsou spojovány s dalšími metodami, nebo bývají aplikovány v systémech více skrutinií, kde taková vlastnost není na závadu,“ je vysvětleno v knize Volební systémy.

V případě volebních dělitelů jsou naopak rozděleny všechny hlasy vždy v jediném skrutiniu beze zbytku. „Odpadají problémy s nevyužitými hlasy a metodou pro dodatečné rozdělení zbylých mandátů. Na rozdíl od kvót nejsou mandáty rozděleny najednou, ale jsou stranám přidělovány postupně na základě aktuálních průměrů hlasů,“ přibližují v knize politologové.

V českých podmínkách se využití kvót a dělitelů pro volby do dolní komory několikrát měnilo. Novela zákona účinná od 29. ledna 2002 stanovila, že pro přepočet hlasů na mandáty bude využívána na úrovni volebních krajů d'Hondtova metoda, která umožňovala rozdělení všech křesel v jednom skrutiniu. V roce 2021 ovšem tento způsob přepočtu hlasů zrušil svým nálezem Ústavní soud.

Zákon účinný od července 2021 pak stanovil zavedení dvou skrutinií pro přidělování mandátů. V prvním jsou rozdělovány na úrovni volebních krajů pomocí Imperialiho kvóty.

  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o dva.

Ve druhém jsou zbývající křesla stranám rozdělena na základě Hagenbach-Bischoffovy kvóty, přičemž mandáty z druhého skrutinia jsou přiděleny do volebních krajů, v nichž měl subjekt největší zbytek hlasů po dělení v prvním skrutiniu, upřesňuje Český statistický úřad.

  • Počet hlasů je vydělen počtem mandátů zvýšeným o jeden.

Jak probíhá výpočet?

Jak přesně výpočet probíhá, přibližuje ČSÚ. Do prvního skrutinia postoupí uskupení, která překročí stanovenou uzavírací klauzuli. Součet platných hlasů pro tyto subjekty se poté ve volebním kraji vydělí počtem mandátů, které tomuto kraji připadly (viz výše) zvětšeným o číslo dva (smyslem tohoto zvětšení je umožnit přidělení většího počtu mandátů už v prvním skrutiniu). Výsledek zaokrouhlený na jednotky je pak krajským volebním číslem.

Tímto číslem se následně dělí celkový počet platných hlasů, který subjekt v obvodu obdržel, přičemž celá část tohoto podílu je počtem mandátů, který uskupení ve volebním kraji přísluší v prvním skrutiniu. Pokud by na základě tohoto výpočtu některému z krajů bylo přiděleno více mandátů, než mu přísluší, odečtou se tyto mandáty postupně těm uskupením, která v daném kraji vykázala nejmenší zbytek dělení.

Do druhého skrutinia se následně převádějí zbytky hlasů po dělení krajskými volebními čísly. V případě, že některé z uskupení nezískalo ve volebním kraji žádný mandát, převádějí se do druhého skrutinia všechny platné hlasy, které v daném obvodu obdrželo.

Ve druhém skrutiniu se poté součet všech převedených platných hlasů (tedy hlasů všech uskupení, která postoupila do prvního skrutinia ze všech volebních obvodů) vydělí počtem mandátů, které nebyly rozděleny v prvním skrutiniu, zvětšeným o číslo 1. Výsledek zaokrouhlený na jednotky je pak republikovým volebním číslem.

Tímto číslem se poté pro každou stranu dělí součet všech jejích zbytků hlasů převedený do druhého skrutinia, přičemž celá část takto získaného podílu je počtem mandátů, který uskupení ve druhém skrutiniu přísluší.

Může se však stát, že se tímto způsobem nepodaří přidělit všechny mandáty, které se mají ve druhém skrutiniu rozdělit. V takovém případě pak tyto mandáty získají postupně ty subjekty, které vykázaly největší zbytek po dělení republikovým volebním číslem.

Kteří kandidáti získají mandáty?

Jednotlivým kandidátům jsou mandáty přidělovány v pořadí, v jakém jsou uvedeni na hlasovacím lístku. Výjimka nastává v případě, kdy některý z kandidátů získá takový počet přednostních hlasů, který činí nejméně pět procent z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro daný subjekt ve volebním kraji. V takovém případě mandát připadne přednostně tomuto kandidátovi.

Stát se nicméně může i to, že je takových kandidátů více. V takovém případě jim připadnou mandáty v pořadí podle nejvyššího počtu preferenčních hlasů. Pokud je jejich počet stejný, rozhoduje pořadí na hlasovacím lístku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 2 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 3 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 7 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
14:06Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
10:48Aktualizovánopřed 8 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 9 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.