Komunismus padl, příliš velký význam ale nabyly peníze, hodnotí dobu po listopadu Ján Čarnogurský

Nahrávám video

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.

„Za klad považuji, že byl komunismus poražen, protože to byl špatný systém,“ vzpomněl Čarnogurský na listopad 1989 a dobu po něm. Za kladnou stránku považuje také osamostatnění obou republik, které dnes v Evropské unii vystupují jako spojenci a jejich vzájemné vztahy zůstaly dobré. 

Za pozitivní považuje také začlenění do EU (od roku 2004), které bylo plusem už v době příslibu členství, protože znamenalo nutnost řídit se pravidly Unie. 

Jako problematické vnímá, že příliš velký význam nabyly peníze, pro lidi i v mezistátních vztazích. Zmínil, že na Slovensku je milion či více exekucí. Jako další příklad uvedl, že k tomu, aby se někdo stal poslancem, potřebuje velké finanční dotace od sponzorů například na zaplacení billboardů. „Objem politické reklamy před každými volbami je tak velký, že jen z těch peněz, které dovolují zákony, by nebyl možný.“ Nově nastolený polistopadový režim považuje také za příliš komplikovaný pro prosté lidi.

Čarnogurský se rovněž vyjádřil k mezinárodním vztahům. „Řeknu to otevřeně, že nás NATO zatáhlo do svých válek, v Iráku či v Aghánistánu“. V této souvislosti připomněl, že on osobně byl proti vstupu Slovenska do NATO v roce 2004. Organizoval i petici za vypsání referenda, ale místo potřebných 350 tisíc podpisů získal jen 200 tisíc.

Vládnutí s podporu komunistů nevidí bývalý disident jako problém

To, že v Česku nyní vládne kabinet s podporou komunistů nepovažuje za odklon od toho, co lidé chtěli v roce 1989. „Lidé v roce 1989 přesně nevěděli, co chtějí. Chtěli jen obecně demokratický systém a ten (v Česku i na Slovensku) tu je“. Nevnímá to tedy jako problém, protože považuje za důležitější současné a budoucí problémy a ne bývalé problémy komunismu před rokem 1989. 

Připomněl také, že na Slovensku nejméně do roku 2000 tvořili většinu zvolených poslanců bývalí komunisté.  „Tedy od těchto bývalých komunistů bylo těžko možno očekávat nějaké radikálnější zákony, řekněme proti komunistům a nebo proti bývalým komunistům.“ 

Čarnogurský nepovažuje za správné, že na Slovensku padl v důsledku demonstrací na náměstích – po vraždě novináře Jána Kuciaka – premiér (Robert Fico). „Když jsme nastolili demokracii a chceme ji, tak ji máme dodržovat i v tom, že změna vlády, výměna vlády nastává v důsledku voleb. A když ne voleb, tak potom přerozdělením poslanců v parlamentu“. 

V4 zastavila návrh na rozdělování migrantů. Krizi zavinily velmoce

„Ano, V4 má smysl, vždyť pomohla zastavit automatické rozdělování migrantů, jak to navrhovaly západní země,“ odpověděl bývalý slovenský premiér na otázku moderátora pořadu Daniela Takáče. Za další klady V4 považuje to, že se tyto státy, spojené společnými dějinami, dokážou dohodnout na finančních požadavcích vůči Bruselu. A v posledních dvou třech letech se V4 podle něj stala světově známou, protože začala hrát politickou roli v rámci EU.

„To je tedy dostatečný důvod k tomu, že existuje a že případně má nějakou budoucnost,“ míní Čarnogurský

Ne, odpověděl pak na otázku moderátora, zda V4 nepředstavuje spíše komplikace pro postavení v rámci EU, vzhledem k její pověsti kverulantů. „Některé západní státy mají tendenci nás takto obviňovat, ale přece když držíme spolu, tak představujeme větší sílu“. Vysvětlil to na příkladu migrace, kde západní státy, zejména ty s koloniální minulostí (Británie, Francie a další) vnímaly podle něj problém migrantů jen jako problém jejich rozdělování podle nějakého klíče mezi současné členy EU. 

„Ale podle mého názoru je třeba se věnovat také tomu, proč se migranti stávají migranty. Tedy proč utíkají ze svých zemí a kdo zavinil, že utíkají. A to jsou hlavně války v Libyi, v Iráku, v Sýrii, a ty války zavinily z velké části západní velmoci,“ řekl Čarnogurský. 

Vznesl také dotaz, proč EU zavedla sankce proti Asadovu režimu v Sýrii, když tento režim osvobodil 80 procent syrského území od islamistů. Na zmínku moderátora, že začal válčit proti vlastním spoluobčanům, odpověděl, že je to z velké části propaganda nevládních syrských organizací sídlících v Londýně. 

S kým půjde Evropská unie?

Čarnogurský nesouhlasil také s prohlášením kandidáta na pozici vysokého představitele EU pro zahraniční politiku Josepa Borrella. Ten řekl podle agentury ČTK před zahraničním výborem Evropského parlamentu, že členské země Evropské unie musejí dál společně vyvíjet ekonomický tlak na Rusko; sankce podle něj není možné zrušit, dokud Moskva nezmění přístup.

Podle Čarnogurského tento výrok visí geopolicky ve vzduchu. „S kým chce tedy EU jít? Sama už na udržení nějakého geopolitického postavení ve světě nestačí“. Zmínil například migraci. EU je podle něho bez nalezení nějakého strategického spojenectví, a to především s Ruskem, politickou jednotkou druhé třídy. 

Čarnogurský také řekl, že maršál Ivan Koněv má morální nárok na to, aby někde v Československu byla jeho socha. Za hlavní důvody považuje jeho velitelskou roli při bojích na Dukle či při pomoci Praze za druhé světové války proti německým okupantům. Reagoval tak na snahu radnice Prahy 6 odstranit jeho dejvickou sochu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěVe Strážnici překonaly teploty 40 stupňů, padl moravský rekord

Meteorologové očekávají, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta. Na Moravě vědci předpokládali místy překročení hranice čtyřiceti stupňů Celsia, tato hranice byla pokořena už před druhou hodinou odpoledne.
10:15Aktualizovánopřed 50 mminutami

VideoJak ustát stupňující se útoky od politiků i internetových trollů, popsala Barbora Loudová

Často se zabývá tématy, která v sobě nesou hodně emocí. Natáčí ale i s politiky, z nichž někteří ochotou odpovídat novinářům nijak neoplývají. Místo odpovědí pak někdy přichází útok překračující jakékoliv myslitelné meze slušnosti. Jak to vypadá, když politik poštve proti novinářkám své příznivce? Jak čelit útokům od představitelů veřejné moci? Také tomuto tématu se věnuje náš podcast. Jana Neumannová v něm tentokrát klade otázky reportérce Barboře Loudové. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 51 mminutami

VideoSečteno: Karlovarský kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve úterý 4. srpna se věnoval Karlovarskému kraji.
před 1 hhodinou

Vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací lihové mafii

Olomoucký vrchní soud zrušil rozsudek v kauze vynášení informací z Celní správy lihové mafii. Odvolání tří obžalovaných včetně organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem Radka Březiny a státního zástupce soud projednal v neveřejném jednání, potvrdil mluvčí vrchního soudu Stanislav Cik. Zlínský soud se případem, ve kterém vynesl podmíněné i nepodmíněné tresty, zabýval loni v červnu. Vrchní soud kauzu obdržel letos v lednu.
před 2 hhodinami

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření

Česko zažilo nejteplejší noc v historii měření. V noci na stanici Bystřice pod Hostýnem teplota neklesla pod 27,9 stupně Celsia. To je posunutí rekordu z roku 2013 o skoro 0,7 stupně. Na řadě dalších míst byla tropická noc, kdy teplota neklesla pod 20 stupňů Celsia. Vlna veder pokračuje v Česku několik dní. V úterý přesáhla teplota na jihu Moravy až 40 stupňů. Objevit se ale mají i silné bouřky a krupobití.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoKoalice by měla mít svého prezidentského kandidáta, tvrdí Pošarová. Sokol zopakoval podporu Pavlovi

Zhruba za rok a půl se uskuteční příští prezidentské volby. Podle ministra zahraničí a předsedy Motoristů Petra Macinky by ale vláda neměla stavět vlastního kandidáta. Zato místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD), která byla hostem Událostí, komentářů, míní, že by každá strana, koalice i opozice, měla mít svého nominanta. Nynějšího prezidenta Petra Pavla označila za lídra opozice. S tím nesouhlasí šéf sněmovního výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS). V pořadu poukázal třeba na dosavadní počet vetovaných zákonů. Zopakoval ale slova předsedy své strany Martina Kupky, že by ODS podpořila Pavla v případě opětovné kandidatury. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 8 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.