Konec podpory plynových kotlů. Na alternativy se ale může čekat i měsíce

Nahrávám video

Resort životního prostředí mění takzvané kotlíkové dotace i program Nová zelená úsporám. Znamená to konec podpory plynových kotlů. Alternativ je víc, tepelná čerpadla nebo obnovitelné zdroje. Zájem o obě roste, jednak kvůli povinné výměně starých topenišť, ceně energií, ale i kvůli válce na Ukrajině a snaze domácností o větší soběstačnost. Na nový zdroj tepla tak můžou zájemci čekat i měsíce.

U vjezdu k rodinnému domku stojí celkem nenápadně jakýsi box a v něm vrtule. Díky tomuto zařízení je však uvnitř v domě jak v zimě, tak i v létě příjemně. „Umí jak vytápět, ohřívat vodu, tak v podstatě i chladit celý tento objekt. To znamená, že tento dům si vystačí pouze s tím tepelným čerpadlem a v průběhu celého roku dokáže zajistit tepelný komfort,“ říká Robert Vágner, specialista tepelných čerpadel z firmy IVT.

Přesně takový způsob vytápění stát podporuje. Nabízí dotace, nově až 180 tisíc korun, o 50 tisíc víc. Jenže tepelná čerpadla jsou teď nedostatkové zboží, podobně jako solární panely nebo kotle. Chybějí zařízení i lidé, kteří by je mohli namontovat.

„Pokud jste si objednal tepelné čerpadlo řekněme do konce března, budete mít štěstí, pokud ho letos dostanete. Minulý rok jsme za březen získali řádově stovky poptávek, letos to jsou tisíce,“ vysvětlil Vágner.

Navýšení dotací reaguje na jiné rozhodnutí, resort životního prostředí už nebude podporovat kotle na plyn. Je drahý a většina ho pochází z Ruska. Podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) dopady nebudou dramatické. Plynový kotel chtěla zhruba čtvrtina žadatelů o kotlíkové dotace, většina už dnes volí tepelné čerpadlo.

„Když se podívám do Nové zelené úsporám, těch žádostí na plynové kotle už tam bylo málo, zhruba jedna desetina, a i těm, kteří požádali a chtějí svou žádost už teď změnit, to umožníme ve velmi jednoduchém režimu,“ potvrzuje Hubáčková.

S odklonem od plynu souvisí taky prodloužení termínu na výměnu neekologických kotlů 1. a 2. třídy o dva roky, do září 2024. I proto, že čekání na náhradu může být dlouhé.

Obce doufají, že Rusko dodávky plynu nevypne

Na dodávkách plynu jsou závislé i některé průmyslové obory – hlavně potravináři, skláři anebo třeba porcelánky. Ti tak teď řeší, jak by při ukončení dodávek zemního plynu z Ruska mohli dál fungovat. A podobně jsou na tom i některé obce. Třeba sídliště v Hejnicích má teplo a teplou vodu z obecní teplárny, která je plynová.

„Jde o zhruba 500 bytů, které jsou na to odkázané a jsou na to připojené, což při průměru dva a půl člověka na jeden byt vychází na nějakých tisíc až 1200 lidí, kteří v tom bydlí,“ spočítal starosta Hejnic Jaroslav Demčák (Za lepší Hejnice).

Na hejnickou teplárnu je připojena i zdejší mateřská škola. Ta kromě plynu čerpá i elektřinu, která vzniká jako vedlejší produkt při spalování plynu. Už na podzim, kdy jim skončil hlavní dodavatel plynu, se zamýšleli nad alternativami. Při takovém výkonu, jaký ale teplárna má, situace v tuto chvíli nemá jasné řešení.

„Postavit uhelnou kotelnu trvá dlouho a druhá věc je, že v současné době jít do uhlí není pro spoustu lidí normální. Štěpka je v Hejnicích asi nereálná, protože podle všeho bychom měli spotřebu v zimě zhruba kamion denně, což je nereálné, ani najít takové množství. Tepelná čerpadla při tomhle výkonu bychom museli provrtat tak asi do Austrálie a zpátky, a stejně by to zřejmě nevyšlo,“ říká starosta Demčák.

Nezbývá jim tak než doufat, že dodávky plynu budou pokračovat dál – plyn pro ně stále zůstává nejlepším řešením.

Na plynu jsou závislé i sklárny

Velmi podobná situace je ve Sklárně a minipivovaru Novosad & syn Harrachov. Na zemním plynu jsou tu životně závislí, používají ho k vytápění pecí i budov. Už teď jim náklady meziročně stouply několikanásobně. Za první tři měsíce zaplatili za plyn víc než za celý loňský rok dohromady. Pokud by k přerušení dodávek došlo, rychlé řešení nemají.

„Určitě z toho máme obavy, protože naše spotřeba je veliká, my vlastně spotřebujeme stejné množství plynu za jeden den, jako spotřebuje běžný rodinný dům za celý rok. Takže naše spotřeba je obrovská, a pokud by k výpadku dodávek došlo, jsme si vědomi toho, že bychom byli pravděpodobně první na řadě. Ale v tom případě naše firma zaměstnává zhruba 90 zaměstnanců a myslím si, že bychom víc jak polovinu z nich museli poslat domů,“ konstatuje jednatel sklárny Petr Novosad.

Odhadnout, jestli však Rusko plyn nakonec odpojí, nebo ne, je teď těžké. Podle energetického analytika Pavla Farkače k úplnému utažení kohoutků nedojde, protože by to závažně poškodilo obě strany. Poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík je ale skeptický. „Ta potíž je v tom, že nevíme, zda-li Rus plyn vypne anebo zda budeme mít čas na to, abychom se od něj odpojili, a já se obávám, že A je správně.“

Plyn do Evropy zatím proudí bez problémů. Zlomový bude konec měsíce, kdy by za něj mělo Rusko dostat zaplaceno.

Při výpadku bychom vydrželi s plynem 40 dnů

Spotřebu během topné sezony pomáhá vyrovnávat plyn v podzemních zásobnících. Při úplném výpadku dodávek by u nás aktuální zásoby vydržely při průměrné spotřebě zhruba  40 dnů. Podobně jako na Slovensku nebo v Rakousku. Pokud by ale k výpadku dodávek opravdu došlo, bude stát nejdřív omezovat spotřebu plynu velkým odběratelům. Naopak domácností by se omezení dotklo až jako posledních. Jen pro domácnosti by přitom aktuální zásoby plynu vydržely mnohem déle, víc než půl roku.

Už teď ale plynárenské společnosti začaly zásobníky znovu plnit. Do zásobníků už letos zamířilo přes 320 milionů kubíků plynu. Tedy zhruba šestkrát víc než ve stejném období v předchozích letech. 

V přepočtu spotřeboval v roce 2020 každý Čech 815 kubíků plynu. Česká spotřeba se dostává k evropskému průměru, který se blíží 500 kubíkům na osobu. Nejvíc plynu na obyvatele potřebuje v Evropě Nizozemsko. V roce 2020 tam v průměru každý člověk spotřeboval 2510 kubíků plynu. Naopak Švédsko má spotřebu víc než třicetkrát nižší, průměrný Švéd potřeboval jen 75 kubíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoMladá Boleslav má šikmou věž. Zváží její zápis do Guinessovy knihy rekordů

Z měření, které má k dispozici vedení Mladé Boleslavi, plyne, že věž zříceniny Michalovice je nejšikmější neúmyslně nakloněnou stavbou světa. Mezi místními je známá jako Michalovická putna. Nachází se v městské části Podlázky, návštěvníkům je otevřena nepřetržitě a zdarma. Velikost náklonu je 7,315 stupně. Město nyní zvažuje, zda požádá o zápis do Guinnessovy knihy rekordů, z čehož by vyplývalo i opětovné měření. Kvůli nákladům se zápisem spojeným – podle prvotních zjištění kolem jednoho milionu korun – však zatím není jasné, zda tak radnice učiní. Zvažuje se například také možný přínos pro místní podnikatele, či naopak zátěž pro obyvatele v okolí stavby.
před 8 hhodinami

Vláda chce místo zrušení paragraf o neoprávněné činnosti pro cizí moc zpřesnit

Neoprávněná činnost pro cizí moc nakonec zůstane v tuzemsku trestným činem. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) se se soudci a státními zástupci dohodl, že se zpřesní nynější znění paragrafu. Změny plánuje předložit v září.
před 9 hhodinami

Pád vrtulníku v Náměšti vyšetřuje Vojenská policie jako obecné ohrožení z nedbalosti

Vojenská policie prověřuje zřícení armádního vrtulníku Venom na základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku pro podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Serveru Seznam Zprávy to řekla mluvčí Vojenské policie Nikola Rimkevič Hájková. Při nehodě, která se stala 23. července, zemřela vojákyně z náměšťské vrtulníkové základny, další čtyři vojáci byli zraněni.
před 13 hhodinami

Schodek státního rozpočtu činil v červenci 176,6 miliardy

Deficit státního rozpočtu v červenci meziročně vzrostl o 8,5 miliardy korun na 176,6 miliardy korun. Proti předchozímu měsíci klesl o sedm miliard korun. Červencové příjmy posílilo téměř 30 miliard korun z rozpočtu EU, což přispělo k dosažení sedmimiliardového měsíčního přebytku. Informovalo o tom ministerstvo financí (MF). Letošní červencový deficit byl druhý nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obžaloba navrhuje roky vězení pro Jiřikovského, Blažka, Daňhela a Titze

Žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci obžalovala čtyři lidi kvůli bitcoinové kauze. Obžalobu obdržel Krajský soud v Brně. Případ souvisí s darováním kryptoměny s pochybným původem v hodnotě téměř miliardy korun ministerstvu spravedlnosti od dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského. Kromě něj teď čelí obžalobě exministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS), jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu popírají.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V Praze začal festival Prague Pride

V Praze začal v pondělí festival Prague Pride, který potrvá do neděle. Nabídne téměř dvě stovky akcí. Letos je spojuje téma Časy se mění. Vrcholem 16. ročníku přehlídky na podporu rovnosti a práv leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBTQ+) bude sobotní duhový průvod centrem metropole.
před 15 hhodinami

Balíkovna se vrací pod Českou poštu

Samostatná divize České pošty (ČP) Balíkovna se po odchodu šéfa divize Martina Kmenta postupně plně začlení zpět do pošty. Nové vedení Balíkovny tak už Česká pošta hledat nebude. Serveru Respekt.cz to řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Česká pošta spadá pod jeho resort. Kment Balíkovnu vedl od začátku letošního března do konce května. Spolu s ostatními lidmi ve vedení divize odešel podle pošty po vzájemné dohodě, uvedl dříve server e15.cz.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.