Některé pravicové extremistické skupiny v České republice se podle zprávy o extremismu ministerstva vnitra za rok 2022 staly součástí společenství, která souzní s prokremelskou propagandou. Jejími nástroji se staly i takzvané kvazi-mediální projekty. Během pandemie covidu-19 se podle resortu v Česku rovněž etablovala skupina protisystémově naladěných lidí, kteří nedůvěřují státu a jeho základním principům. Od oficiálních institucí proto unikají k takzvaným konspiračním teoriím, jejichž vliv podle zprávy v těchto skupinách sílí.
Podle zprávy ministerstva za loňský rok extremistickou a xenofobně populistickou scénu v loňském roce ovlivnilo více událostí s radikalizačním potenciálem. Zejména šlo o témata zdražování, energetické a migrační krize a válku na Ukrajině.
Některé extremistické subjekty s pravicovým zaměřením, jako je Národní demokracie či Dělnická strana, lze považovat za součást společenství, která souzní s oficiálním narativem Kremlu, píše zpráva. „Jedná se o subjekty, které pomáhají šířit myšlenky generované oficiální ruskou propagandou pro středoevropský region,“ uvedlo vnitro. Oba subjekty ale zároveň ministerstvo označuje za marginální.
Zpráva ovšem zmiňuje také to, že někteří pravicoví extremisté naopak vyjadřovali podporu svým krajně pravicovým ukrajinským protějškům a někteří jednotlivci do napadené země také odcestovali, aby se zapojili do její obrany.
Přebírání ruských mediálních produktů
Zpráva ukazuje, že téma války na Ukrajině převládlo i v alternativních médiích šířících nenávistné předsudky. S počátkem otevřené ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podle ministerstva upozadila kritiku protiepidemických opatření, migrace a údajné „islamizace“ západních zemí a kladla prioritu na válečná témata.
V prvních dnech okupace si zachovávala zdrženlivost, posléze ale podle vnitra začala naplno replikovat prokremelskou propagandu. Podle zprávy těmto subjektům pomohla situace, kdy Rusko začalo připravovat mediální produkty, které mohly jednoduše převzít.
„Součástí prokremelské propagandy je i snaha rozbít jednotu mezinárodního demokratického společenství, mimo jiné prostřednictvím poukazování na údajné chyby a slabiny Západu. Nedílnou součástí tohoto snažení je i podsouvání xenofobních a konspiračních témat,“ uvedlo vnitro.
V souvislosti s ukrajinskými uprchlíky podle resortu zmíněná média využívala podobnou taktiku a slovník jako dříve u muslimských migrantů. „Ukrajinci utíkající před válkou byli líčeni jako nevděční, zhýčkaní lidé, kteří do České republiky přicházejí pouze za výhodami. Objevovala se i tvrzení, že v jejich řadách jsou mafiáni, Afričané, muslimové, teroristé z řad Islámského státu a podobně,“ zmínilo vnitro. Častým terčem výpadů byli podle zprávy i ukrajinští Romové.
V Česku se kvůli pandemii etablovala skupina protisystémově naladěných lidí, říká zpráva
K většímu rozvoji protisystémových skupin podle zprávy přispěla také pandemie covid-19. Během ní se měla etablovat větší skupina lidí, kteří nedůvěřují státě, jeho principům ani vládě a mají pocit, že za stávající situace a stávajícího společenského uspořádání jejich hlas není vyslyšen.
„Konspirační teorie v sobě mají nezřídka zakomponovaný xenofobní prvek, a nacházejí tak styčné body s různými extremistickými či vyhroceně nacionalistickými subjekty. S těmito teoriemi ochotně pracují i kvazimediální-platformy a propagandističtí pracovníci jiných států,“ uvedlo vnitro.
Rozvoj těchto platforem má podle něj „silný radikalizační potenciál“, protože přinesly trend agresivního vystupování a „normalizace lhaní“. Na nově vznikající platformy a účty na sociálních sítích upozorňuje ministerstvo opakovaně.
Nárůst případů trestných činů s nenávistným podtextem
Během loňska policie podle zprávy evidovala 149 trestných činů s nenávistným podtextem, což je o jednačtyřicet více než v roce 2021. Stíhala celkem třiasedmdesát lidí – nejčastěji šlo o obvinění z násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel, následovalo podněcování k nenávisti.
Pro trestné činy spáchané z rasových, národnostních a jiných nenávistných pohnutek bylo loni obžalováno celkem 102 osob, odsouzeno za ně bylo celkem jednašedesát lidí.
Antisemitský podtext mělo podle ministerstva loni pětadvacet skutků, o dvanáct méně než v roce 2021. Nenávistí proti Romům bylo motivováno dvacet trestných činů, o třináct méně než předloni. Policie také registrovala třináct skutků motivovaných nenávistí k LGBT+ komunitě. V roce 2021 jich bylo jedenáct.
