Léčebné konopí by mohlo být levnější a na elektronický recept, podpořili to poslanci

„Smyslem navrhované úpravy je zejména umožnit soukromým subjektům pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a tu distribuovat za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Slibuje si od toho zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí.

Poslanec ANO Rostislav Vyzula uvedl, že gram léčebného konopí nyní stojí od 170 do 250 korun. Onkologičtí pacienti podle poslance spotřebují v průměru pět až deset gramů za měsíc, někteří ovšem více. Pojišťovny hradí až třicet gramů léčebného konopí na měsíc, dodal Vyzula. Pacienti by podle něj měli mít k dispozici konopí nejen jako prášek v tobolkách, ale také v tekuté podobě nebo ve formě čípku.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou či AIDS.

Omezená legalizace konopí

Naopak omezenou legalizaci konopí sněmovna odmítla. Návrh skupiny čtyř desítek poslanců ze šesti klubů předpokládal, že by si bezúhonní dospělí lidé mohli bez hrozby postihu vypěstovat a zpracovat doma až pět rostlin konopí.

Pirátský poslanec Tomáš Vymazal zdůrazňoval, že změna by mohla zabránit kriminalizaci jinak bezúhonných lidí. „Konopí je v Česku velice oblíbené. Dle různých studií s ním má zkušenost více než každý čtvrtý mladistvý a u dospělých jsou to dokonce dva z pěti,“ uvedl. Podle předsedy STAN Víta Rakušana jde o odstraňování státem řízeného pokrytectví.

Ministr zdravotnictví upozorňoval na to, že novela je v rozporu s mezinárodním právem a protidrogovou politikou. „Přináší velká sociální a zdravotní rizika,“ dodal. Ministr také varoval před možnou drogovou turistikou za takzvaným rekreačním konopím.

Registr zprostředkovatelů

Podle ministerstva průmyslu by měla novela s dalšími změnami pomoci vyčistit energetický trh. Resort předlohu již dříve označil za další krok proti takzvaným energošmejdům. Předloha také v reakci na výtky Evropské komise řeší fungování Rady Energetického regulačního úřadu.

Novela zavádí zprostředkovatelskou činnost v energetice na základě oprávnění Energetického regulačního úřadu (ERÚ) jako nový druh podnikání. Registr zprostředkovatelů povede rovněž regulační úřad. Dosud platí, že dodavatelé energie musí mít pro svou činnost licenci a podléhají dozoru ERÚ, zprostředkovatelům ale stačí živnostenský list, smlouva nebo dohoda, ale dohled mají pouze obecný. Podobný registr zprostředkovatelů už existuje u finančních služeb, vede ho Česká národní banka.

Zprostředkovatel bude muset mít mimo jiné ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně pět let praxe ve výrobě nebo obchodu s elektřinou nebo plynem. Bude také moci ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje tuto podmínku. Oprávnění bude ERÚ vydávat na pět let.

Hnilička složil poslanecký mandát, v čele sportovní agentury zůstává

Milan Hnilička vystoupil před poslanci hned na začátku schůze a za své jednání se omluvil. „Já bych se chtěl především omluvit za to, že jsem o víkendu porušil vládní opatření a myslím si, že je na místě, abych přijal trest za to, že jsem tak učinil. A tímto rezinguji na svůj post poslaneckého mandátu. Velmi mě to mrzí, omlouvám se,“ prohlásil Hnilička. 

V dolní komoře Hniličku nahradí bývalý místostarosta Rakovníka Miroslav Samaš (ANO). Většina opozice žádá i jeho konec v čele sportovní agentury. Hnilička sdělil, že o funkci v agentuře se rozhodne podle toho, jak se k tomu vyjádří sportovní prostředí.

Většina poslanců sněmovního podvýboru pro sport setrvání Hniličky v čele sportovní agentury podpořila. Za dostatečné považuje, že kvůli porušení protiepidemických opatření složil mandát poslance. Po zasedání podvýboru to řekla jeho předsedkyně Věra Procházková (ANO). 

„My jsme se usnesli, že jeho (Hniličkovo) rozhodnutí je pro nás dostačující, velkou většinou,“ řekla Procházková. „Jako šéf Národní sportovní agentury by podle mého názoru měl zůstat na své pozici,“ dodala. Porušení nařízení nemá podle ní souvislost s Hniličkovou prací v agentuře.

Vyšetřovací komise k Bečvě

Poslanci ODS, KDU-ČSL a TOP 09 usilují o vytvoření sněmovní vyšetřovací komise k ekologické havárii na Bečvě, kterou se zabývá i policie. Lidovecký předseda Marian Jurečka na Twitteru uvedl, že čeká zařazení bodu o vzniku komise na programu sněmovny za dva týdny.

Poslanec ODS Stanislav Blaha v pátek hovořil o tom, že opoziční strany budou usilovat o zřízení komise už tento týden. Lidovecký předseda Marian Jurečka ale uvedl, že je nyní potřeba projednat některé předlohy v prvním a druhém čtení.

„Přesunutí na únorový týden je jenom záležitostí toho, abychom nekomplikovali situaci nějakou delší debatou tento týden,“ řekl Jurečka. Není za tím podle něj, že by zástupci tří stran, které budou v říjnových sněmovních volbách kandidovat společně, vedli debatu, zda zřízení komise podpoří. „Chceme, aby se vyložila na stůl fakta, řeklo se, kde se pochybilo, případně proč to trvá tak dlouho, a co je klíčové, jak věci napravit do budoucna i třeba změnou legislativy,“ dodal Jurečka.

Opoziční strany minulý týden uvedly, že pokud by neuspěly s žádostí o zřízení komise, založí vlastní expertní tým.

Změny úhrad nových léků z pojištění

Poslanci se také zabývali novelou o veřejném zdravotním pojištění. Upravuje úhrady nových léků ze zdravotního pojištění, dohodovací řízení nebo práci revizních lékařů zdravotních pojišťoven. Novelu nyní posoudí zdravotnický výbor.

Nové léky dostávají v současné době dočasnou úhradu na tři roky. Nově to bude na pět let, a potom se jejich účinnost vyhodnotí. I kdyby úhradu z veřejného zdravotního pojištění po pěti letech lék nezískal, pacienti, kteří ho už dostávali a fungoval jim dobře, ho budou moci užívat i nadále. Platit jim ho nebude pojišťovna, ale výrobce.

Zdravotní sestry získají podle novely pravomoc předepisovat některé pomůcky a praktičtí lékaři nové léky. Předloha také třeba zvyšuje hraniční věk ženy pro hrazené umělé oplodnění o rok na 40 let.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl, že předloha by měla zlepšit fungování systému veřejného zdravotního pojištění. Dopady odhadl na stamiliony korun ročně.

Omezení invazivních druhů rostlin a živočichů

Poslanci podpořili novelu, která má omezit šíření invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. Zákon reaguje na unijní nařízení a má vytvořit rámec pro opatření potřebná k prevenci zavlečení invazních druhů a k regulaci těch, které už se v České republice rozšířily. Předlohu projednají výbor pro životní prostředí a zemědělský výbor.

Za invazní druhy se považují zavlečené nepůvodní organismy, které se rychle šíří, agresivně vytlačují původní druhy a způsobují rozsáhlé ekologické škody. V Evropské unii je více než 12 tisíc nepůvodních druhů rostlin a zvířat, deset až 15 procent z nich se považuje za invazní.

V Česku se eviduje přes 2000 nepůvodních druhů, podíl invazních se pohybuje také do 15 procent. „Jsou to například některé druhy severoamerických raků,“ vysvětlil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).  Z rostlin jsou za invazní považovány bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá či javor jasanolistý.

Pirátka Dana Balcarová návrhu vytkla, že obsahuje jen unijní seznam, měl by podle ní zahrnovat i národní seznam.

Sněmovna se odmítla vyjádřit k situaci v Rusku

Sněmovna nepřijala návrh ODS, aby na nynější schůzi vyzvala k propuštění ruského opozičního lídra Alexeje Navalného a odsoudila tvrdé potlačení víkendových demonstrací na jeho podporu. Návrh získal hlasy jen čtyř desítek poslanců ze stovky přítomných. Nepodpořil jej nikdo z poslanců SPD, stejně jako většina členů klubů ANO, ČSSD a KSČM.

Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura se pozastavil nad tím, že návrh podpořili jen dva ze šesti poslanců ČSSD, i když zákroky proti demonstrantům odsoudil o víkendu ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).