Lékaři vyzvali k odkladu povinných e-neschopenek. Ministryně Maláčová to připustila

Nahrávám video

Ministerstvo práce v příštích týdnech rozhodne, jestli lékaři začnou letos povinně používat nynější e-neschopenku, nebo se počká na nový systém do ledna příštího roku. Bude záležet na tom, jak se k novele, podle níž by doktoři museli část neschopenek posílat sociální správě elektronicky, postaví Poslanecká sněmovna a Senát. Po setkání se zástupci zaměstnavatelů, lékařů, zdravotnických zařízení a odborů to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Sdružení praktických lékařů a Hospodářská komora vyzvaly ministerstvo práce, aby novelu ze sněmovny stáhlo. Plán resortu zavést povinně nynější model je podle nich nesmyslný, nedotažený a informace o nemocných pracovnících po zrušení karenční doby firmám nezajistí. Praktici odmítají dosavadní model používat.

„V tuto chvíli je předčasné diskutovat. Nevíme, jak se bude vyvíjet legislativní proces. Jsem v situaci, kdy čelím protichůdným požadavkům lékařů, zdravotnických zařízení a zaměstnavatelů. V příštích týdnech budeme muset učinit rozhodnutí tak, aby situace nebyla zmatečná,“ uvedla ministryně Maláčová. Podle ní jde o to, jestli se bude e-neschopenka používat až od ledna, nebo už o půl roku dřív.

V Česku se od července ruší karenční doba. Zaměstnavatelé proto žádali zavedení e-neschopenky, aby mohli nemocné lépe kontrolovat. Nový projekt měl být původně v provozu už letos, odsunul se ale na příští rok.

Ministerstvo práce přišlo loni s novelou, aby lékaři do nasazení nového systému povinně od července posílali sociální správě část formulářů o pracovní neschopnosti elektronicky. Od roku 2010 to mohou dělat dobrovolně, využívají to asi čtyři procenta doktorů. Ministerstvo povinné zavedení nynějšího modelu označilo za první etapu e-neschopenek.

Novela je nyní ve sněmovně, která s jejím dalším projednáváním souhlasila na konci ledna. Předlohu mají posoudit tři výbory, mají na to 60 dní. Dolní komoru pak čeká druhé čtení a hlasování, poté zákon dostane Senát. Může se stát, že ho neschválí a vrátí poslancům.

Šéf sněmovního podvýboru pro informační systémy Lukáš Kolářík (Piráti) minulý týden řekl, že povinné zavedení nynějšího modelu není od července reálné, protože se novela nestihne včas schválit.

Pokud by podle Maláčové legislativní proces postupoval hladce, mohl by být zákon účinný před 1. červencem. Práce na novém systému postupují podle harmonogramu tak, aby fungoval od ledna, dodala.

Elektronicky i papírově

Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky by doktoři museli od července posílat sociální správě formuláře elektronicky i papírově a zaměstnavatel by údaje on-line neměl. „Současná podoba e-neschopenek je naprosto nesmyslná. Místo toho, aby lékařům, zaměstnavatelům i zaměstnancům usnadnila život, postará se o pravý opak,“ uvedl Šonka.

Od července by doktoři povinně sociální správě posílali informaci o začátku a konci nemoci, a to nejpozději druhý pracovní den. Zaměstnavatelé by pak elektronicky o informace úřad požádali, ten by jim je do osmi dnů oznámil.

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je to pro zaměstnavatele nepřijatelné. „Návrh tak vlastně jen vytváří iluzi slíbené kompenzace (firmám za zrušení karenční doby), jeho využitelnost pro zaměstnavatele je nicotná,“ uvedl Dlouhý.

Praktiky podpořila odborná Společnost všeobecného lékařství. Lékaři a Hospodářská komora vyzvali ministerstvo, aby místo prosazování novely dokončilo opožděný projekt. S ním doktoři souhlasí, podíleli se také na jeho vývoji. Podle sdružení praktiků je nesmyslné na půl roku zavádět nynější systém povinně, když má od ledna začít fungovat systém nový. I po jeho spuštění trvají doktoři ale na dvouletém přechodném období.

Elektronické neschopenky by tak chtěli plně používat od roku 2022. Maláčová s tím ale nesouhlasí. Podle ní by měl být nový systém plně v provozu bez přechodných lhůt. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Při nehodě přišla o část nohy. Život může na motorce zachránit i kvalitní výbava

Tragická bilance řidičů motocyklů – letos už jich na silnicích zemřelo čtyřicet a dva spolujezdci. Loni za celý rok jich bylo šedesát. Podle policie patří mezi hlavní příčiny tragických nehod motorkářů přecenění schopností, hlavně pak nezvládnutí stroje ve vysokých rychlostech. Přes 40 procent nehod pak zaviní řidiči osobních aut, kteří jezdce na motorce přehlédnou a nedají jim přednost. Život může zachránit i kvalitní oblečení.
před 5 hhodinami

VideoK zemi jde v tuzemsku jen malá část černých staveb. Karta se obrací, míní právník

Úřady napříč Českem ročně řeší tisíce černých staveb, ale demolici nařídí jen zhruba v deseti procentech případů. Nicméně i poté se snaží majitelé stavby bránit. Například vlastníkovi nepovolené rybářské chaty na břehu rybníka v Ostružně na Jičínsku nepomohly ani žaloby. „Neměli jsme zato, že stavíme černou stavbu, ale zato, že stavíme přístřešek, který nevyžaduje povolení,“ řekl právník a stavebník Petr Smolík. Odstranění objektu dočasně zhatila i hradba z aut kolem. Loni řešily tuzemské úřady 5240 nepovolených staveb. Nařídily odstranit 607 z nich. Většinu dalších zpětně legalizovaly. „Je dobře, že se v poslední době ta karta trochu obrací a úřady postupují i za pomoci exekutorů,“ ocenil právník a odborník na veřejnou správu Jan Šťastný.
před 7 hhodinami

Češi kvůli špatné distribuční sazbě často přeplácí za elektřinu, ukázala analýza

Tuzemské domácnosti mohou zbytečně platit za elektřinu v součtu více než 1,3 miliardy korun ročně. Důvodem je nevhodně zvolená distribuční sazba. Velká část domácností ji má nastavenou nevýhodně, kvůli čemuž zbytečně přeplácí stovky korun ročně. Většina z nich přitom o možnosti zvolení jiné sazby ani neví, vyplývá z analýzy společnosti bezDodavatele, kterou má ČTK k dispozici.
před 11 hhodinami

Web Státního zdravotního ústavu napadli hackeři, zůstává nedostupný

Webové stránky Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v sobotu večer napadli hackeři. Nedostupné pravděpodobně budou minimálně další dva dny, uvedla v neděli dopoledne instituce zřizovaná ministerstvem zdravotnictví. V sobotu o útoku informoval také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

U ženy, která přicestovala z Ugandy, se nebezpečná nákaza neprokázala

U ženy hospitalizované od sobotního odpoledne v pražské Fakultní nemocnici Bulovka, která měla zdravotní potíže po návratu z Ugandy, se žádná nebezpečná nákaza nepotvrdila, informovalo v neděli ministerstvo zdravotnictví. Laboratorní vzorky vyhodnocoval přes noc Kochův institut v Berlíně, prověřoval celou škálu většinou tropických nemocí včetně eboly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoVeterináři v létě denně řeší osiny zabodnuté v tělech psů, nejčastěji v tlapách

Majitelé psů by po každé letní procházce měli důkladně zkontrolovat tlapky svých mazlíčků. Zejména ve městech se totiž daří ječmenu myšímu, jehož osiny se do kůže zvířat mohou snadno zabodnout. Pes je dokonce může i vdechnout. Veterináři je nejčastěji vytahují právě z tlap, ale i z uší, nosu, nebo dokonce z hloubky svalové tkáně. Pokud však osina pronikne do těla a začne jím putovat, může způsobit vážné komplikace. K jejímu odstranění je pak leckdy potřeba zákrok v celkové anestezii.
před 19 hhodinami

V EU začíná platit povinné označování obsahu vytvořeného AI

Evropská unie od neděle zavádí povinné označování obsahu vytvořeného umělou inteligencí (AI). Týká se to nejen fotografií nebo videí, ale třeba i chatovacích asistentů v internetových obchodech. Vývojáři a provozovatelé mají na uvedení nařízení do praxe tříměsíční přechodné období.
před 20 hhodinami

U ženy je podezření na vysoce nebezpečnou nákazu. Resort: Veřejnosti riziko nehrozí

U ženy, která se vrátila z Ugandy, je podezření na některou z vysoce nebezpečných nákaz, informovalo v sobotu ministerstvo zdravotnictví (MZd), podle nějž je ale pravděpodobnost potvrzení této nákazy nízká a veřejnosti riziko nehrozí. Z Fakultní nemocnice Hradec Králové pacientku převezla sanitka na specializované pracoviště pražské Fakultní nemocnice Bulovka.
1. 8. 2026Aktualizováno1. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.