Lídři kandidátek z Královéhradeckého kraje kritizovali složitost českých zákonů

Současná Poslanecká sněmovna má za sebou největší počet mimořádných schůzí. Na jejich svolání stačí jen 40 poslaneckých hlasů. Navzdory jejich rekordnímu množství však zůstalo neprojednaných několik stovek legislativních návrhů. Někteří právníci už přitom upozorňují na „zaplevelení“ českého právního řádu a jeho nepřehlednost.

Proti nadbytečné byrokracii se vyslovil lídr uskupení PŘÍSAHA Tomáš Jarkovský. „Musí se udělat audit zákonů. Zákony, které jsou už nefunkční, které jsou nepotřebné, se musí zrušit,“ přiblížil. Přezkumu funkčnosti by se podle něj ale měly podrobit i nové zákony, a to prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu.

Lídr kandidátky PirátiSTAN Martin Jiránek by byrokratickou přebujelost chtěl řešit po vzoru Rakouska, kde nové zákony posuzuje speciální úřad. „Kontroluje, jak moc se zákony, když jsou nové, dublují. Případně který je třeba zrušit,“ řekl Jiránek. Od legislativní rady vlády se má úřad lišit v tom, že jeho úkolem bude za dvě volební období snížit byrokratickou zátěž o 25 procent.

Podle lídryně vládního ANO Kláry Dostálové není třeba vytvářet další orgán. „Bobtnání“ zákonů podle ní přispívá i to, že některé poslanecké iniciativy neprochází celým legislativním procesem, ale míří přímo k posouzení vládnímu kabinetu. K redukci návrhů by podle ní došlo, pokud by všechny prošly posouzením legislativní rady vlády. „Upozornila bych na to, že to samé se připravuje v meziresortu,“ uvedla.

Také podle Jana Birkeho, který vede krajskou kandidátku ČSSD, by tak mohlo dojít ke snížení legislativní produkce. „Soustředil bych se na to, aby jednotliví poslanci měli povinnost jít se svým poslaneckým návrhem právě k legislativní radě vlády,“ řekl. Tento orgán podle něj dokáže určit, zda je návrh slučitelný a v souladu s dalšími zákony.

Volební koalice SPOLU by chtěla snížit objem platných zákonů o 20 procent. Podle jejího lídra Ivana Adamce existují jak nepotřebné předpisy ze současnosti, jako například zahrádkářský zákon, tak z minulosti. „Máme zákony ještě z první republiky, které je potřeba zrušit, jsou dávno vyčpělé,“ řekl lídr Adamec. Se zavedením jedné nové povinnosti je dle jeho názoru třeba zrušit dvě staré.

Podle zástupkyně SPD Vladimíry Lesenské jsou české zákony nepřehledné a v jejich „neuvěřitelném množství“ se ztrácejí nejen občané, ale i soudci. Kvůli tomu podle ní dochází k různým rozsudkům v podobných kauzách. „Kdyby zákon byl jednoznačný, jednoduchý, tak bz se soudce asi rozhodoval obdobně,“ uvedla.

I dle jedničky kandidátky KSČM Zdeňka Ondráčka platí v tuzemsku nadměrné množství zákonů. „Už dlouhodobě voláme po restartu, minimálně v trestněprávní rovině,“ řekl. Za velkým množství nově přijímané legislativy podle něj stojí Evropská unie. Implementace evropských zákonů tvoří padesát procent práce poslance, uvedl.

Zástupci stran debatovali o Senátu

Během samotného legislativního procesu v uplynulém volebním období docházelo k třenicím mezi ústavními institucemi – vládou, Poslaneckou sněmovnou, Senátem a prezidentem republiky Milošem Zemanem.

Jednoduššímu legislativnímu procesu by podle jedničky na kandidátce PirátiSTAN Jiránka pomohlo přizvání opozice k přípravě zákonů z pera koalice. Případné rozpory by se dle jeho názoru tak mohly vyřešit už předtím, než se předpis dostane ke schvalování. Lídryně ANO Dostálová se vyslovila pro upravení fungování Senátu. Horní komora by podle ní spíš měla zákony doopravit. V současnosti se podle ní v horní komoře ze všeho „stává obrovské politikum,“ řekla. Prosadit by chtěla jednokolovou volbu senátorů.

Podle jedničky na kandidátce SPOLU Adamce ale je Senát politickou institucí a varoval před zasahováním do právního systému republiky. Parlament má podle něj rozhodovat a zákony přijímat po dostatečné diskuzi. I lídr ČSSD Birke by se vyvaroval zásahů, které by vyžadovaly změnu ústavy. Nastavený systém by „v žádném případě neměnil“ například zrušením Senátu nebo změnou volebního systému. Lídr uskupení PŘÍSAHA Jarkovský uvedl, že Senát nemá důvěru občanů, což podle něj dokazuje nízká volební účast při volbě senátorů. Zaměřit by se proto chtěl na zvýšení jeho prestiže.

K efektivitě vlády a parlamentu má připomínky také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Jednička kandidátky SPD Lesenská připomněla, že úřad má jasně dané kompetence a musí zkoumat, jestli jsou prostředky vynaložené účelně a hospodárně. Do politických rozhodnutí by ale neměl zasahovat. Zástupce KSČM Ondráček zdůraznil, že funkcí NKÚ je kontrola výkonné moci a nelze jej zapojit do zákonodárného procesu. Na klíčových tématech se podle něj poslanci dokážou shodnout napříč politickým spektrem, což dle něj dokládá nedávné hlasování o právu bránit život a zdraví zbraní.

Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.

V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.